Češi doma skladují nebezpečný odpad, nevědí o tom?

Topná tělesa s azbestem, jedovaté látky z chladicích či klimatizačních jednotek, oxid olovnatý v součástkách z počítačů nebo toxické těžké kovy z baterií. To je jen stručný výčet chemických nebezpečí, kterými nás i životní prostředí ohrožuje nesprávně vyhozený nebo uskladněný elektroodpad či baterie. I přesto, že Češi třídí vysloužilá elektrozařízení čím dál zodpovědněji, velké množství elektroodpadu stále skladují doma. Přitom starých baterií, které vám leží v šuplíku a teprve po „vytečení“ končí nesprávně v koši se směsným odpadem, se lze díky různým podpůrným projektům zbavit velmi snadno, rychle a zdarma.

Podle dat Eurostatu z roku 2016 činil v České republice podíl třídění elektroodpadu asi 46 procent. Dle statistik společnosti REMA Systém, kolektivního systému pro odběr vysloužilých zařízení, Češi v roce 2018 vytřídili 16 672 tun elektroodpadu, což oproti roku 2017 představuje nárůst zhruba 9 procent. Ačkoliv se tedy Češi v třídění vysloužilého elektra zlepšují, stále jich celá řada elektroodpad vyhazuje do komunálního odpadu nebo zbytečně skladuje doma. A co víc, tento elektroodpad v sobě velmi často obsahuje zdraví či přírodě škodlivé látky.

Jedy v žárovce, monitoru, toneru či klimatizaci

Téměř poloviční množství vytříděného elektra tradičně zabírají velké domácí spotřebiče jako pračky, myčky či sporáky. Vzhledem k velikosti těchto zařízení nemají lidé tendenci vyhazovat je pohodlně do popelnic, jako se tomu může často stát u menšího elektra. „V koši například často končí malá zařízení jako žárovky, zářivky či výbojky a také baterie a akumulátory. Všechno to jsou ale bohužel příklady nebezpečného elektroodpadu, respektive elektroodpadu, který v sobě obsahuje toxické látky,“ uvádí David Vandrovec, ředitel společností REMA. V bateriích a akumulátorech se například nacházejí zejména těžké kovy rtuť, kadmium a olovo. Ty mohou nesprávným skladováním baterií snadno proniknout do životního prostředí. Rizikové látky obsahují i počítače, kupříkladu oxid olovnatý nebo fluorescenční přísady na bázi kadmia. Zdraví škodlivé látky mohou rovněž unikat z chladicích nebo klimatizačních zařízení, topných těles s obsahem azbestu, CRT displejů a obrazovek či dalších olovnatých skel nebo skel s obsahem rtuti. Problematické jsou pak také tonery, v nichž zůstávají zbytky tiskového tonerového prachu. Všechny tyto nebezpečné látky nejen poškozují životní prostředí, ale půdní a vodní kontaminací se dostávají také do těl organismů včetně člověka, kde mohou způsobovat vážné zdravotní problémy.

Zbavit se elektroodpadu z domácnosti je snadné

Elektroodpad mohou lidé odevzdávat na místa jeho zpětného odběru. Pokud ale nemají možnost dopravit na určené místo například rozměrnější náklad, mohou využít služeb, které elektroodpad převezmou přímo u nich doma. „Pro svoz elektroodpadů přímo z domácností  slouží náš projekt Buď líný. Díky němu si mohou lidé objednat odvoz vysloužilého elektra o celkové hmotnosti více než 10 kilogramů, a to zcela zdarma. Pro menší množství elektroodpadu mohou také využít službu re:Balík. Staré elektro jednoduše zabalí do krabice, založí u nás objednávku, vytisknou si speciální štítek a odnesou na nejbližší poštu, odkud jej odešlou na naše náklady,“ vysvětluje David Vandrovec. Pro podporu recyklace baterií REMA spustila rovněž projekt FamilyBox, který letos slaví již druhé narozeniny. Do speciální designové krabice mohou lidé přímo doma vhazovat staré baterie a po naplnění FamilyBoxu ho mohou odeslat k recyklaci obdobně jako re:Balík.

Zelené firmy jdou příkladem

Své projekty pro podporu recyklace baterií a dalšího elektroodpadu obsahujícího nebezpečné látky společnost REMA ovšem necílí jen na občany, ale též na města, školy či firmy. Pod její hlavičkou najdete projekty Zelená obec, Zelená škola a Zelená firma. Zapojeno je do nich více než 770 obcí, 500 škol a 2 200 firem a společně se na celkovém sběru společností REMA podílejí z více než 10 procent.