Kvůli drahému bydlení a konzervatismu Čechům utíkají světové technologické trendy

Podíl chytrých domácností na tuzemském rezidenčním trhu dosahuje řádově jednotek procent. Podle developerů a architektů mají tyto systémy budoucnost, ale Češi dnes do moderního bydlení investují poměrně málo, kvůli svým omezeným finančním možnostem a konzervatismu. Mezitím v USA už funguje skoro tolik hlasových asistentů, pomocí kterých lze ovládat celý dům hlasovými pokyny, kolik tam hospodaří domácností.

Od roku 2020 se v Evropské unii budou moci stavět jenom nízkoenergetické domy, což podle některých odborníků může mít negativní vizuální důsledky. „Legislativa nás nutí, abychom stále navyšovali objemy tepelné izolace v konstrukcích, a také podle toho vypadá výsledný objekt,” uvádí příklad architekt Milan Joja. Podle jiných odborníků Evropská unie pouze formalizuje přirozený vývoj.

„Jde především o technickou záležitost, o čísla a výpočty. Je tady spousta šikovných lidí, kteří vědí, jak se s touto výzvou vypořádat. Architektura se pasivním domům (kde jsou roční náklady na vytápění v řádu nižších tisíců Kč, pozn red.) přizpůsobila už před 10 – 15 lety,” říká o nových stavebních pravidlech architekt Vlado Hrivňák. „Zákazníci často výslovně chtějí energeticky úsporné stavby, včetně patřičných technologií – moderní vytápění, například tepelné čerpadlo, dále rekuperaci (větrací a zároveň vytápěcí systém, pozn. red.), fotovoltaiku, chytré řízení…,” říká architekt Tomáš Valeský.

Jednotlivé přístroje potom mohou fungovat integrovaně, takže například osvětlení, topení nebo žaluzie automaticky a koordinovaně reagují na změnu počasí. Propojená domácnost bývá nazývaná „chytrým domovem”, anglicky „Smart Home”, mimo jiného díky svojí lehké a intuitivní ovladatelnosti – prostřednictvím nástěnného tlačítka, mobilní aplikace či hlasových povelů. V ideálním případě funguje maximálně automaticky a vyžaduje jenom minimální lidskou obsluhu, takže svým obyvatelům šetří energii a čas. „Tyto technologie však něco stojí, takže klienti sami od sebe začínají některé položky osekávat. Obvykle končíme nějakým kompromisem,” shrnuje Tomáš Valeský.

Dílčí technologie jsou obvykle integrovány specializovanými firmami, ve kterých kromě elektrikářů pracují také konzultanti a programátoři. „Ještě se nestalo, že by si někdo v našem showroomu vyzkoušel chytrou domácnost a řekl ‚tohle nechci‘. Naprostá většina klientů odchází fascinovaná tím, co už dnes moderní domy dokážou a chtějí Smart Home do své stavby zakomponovat, byť by to s ohledem na finance bylo třeba jen v omezené výbavě,” říká Jan Páral, projektový manažer společnosti Smarteon Systems, která instaluje a programuje chytré domy v České republice a Spojených arabských emirátech. „Inteligentní elektroinstalaci si nakonec objedná zhruba třetina až polovina návštěvníků. Ostatní tuto investici odkládají, například z finančních důvodů. Nebo přicházejí v době, kdy už mají stavbu v pokročilém stadiu a developer nebo stavební firma nepovolí další úpravy. Taková situace se potom může řešit rekonstrukcí, či bezdrátovými prvky,” dodává Jan Páral. Inteligentní elektroinstalace obvykle stojí zhruba 10 % celkových nákladů na stavbu dané nemovitosti.

 Na fotografii je showroom chytrého bydlení, zdroj: smarteon.cz

Mechanická klika od drahého českého bytu

Kompletní chytré domy nebo byty jsou v České republice nabízeny například společnostmi Getberg, Delta Capital Investments, NWT nebo Trigema. Ty přitom většinou zdůrazňují, že se snaží klientovi vyhovět nejen kvalitativně, ale také cenově. Nemovitost lze řídit dálkově přes mobilní aplikaci a také prostřednictvím nástěnného dotykového panelu, obvykle není ovladatelná hlasovými pokyny. „Naše chytré byty se v dané lokalitě pohybují okolo cenového průměru a někdy dokonce i pod ním,” říká Radek Polák, tiskový mluvčí společnosti Trigema. Například bytová jednotka o velikosti 3+kk, s obytnou plochou 73,3 m2, v pražských Nuslích stojí 8 412 009 Kč včetně DPH.

Větší developeři se však shodují, že chytré bydlení zůstává na českém rezidenčním trhu okrajovou záležitostí, především kvůli finančním možnostem běžného tuzemského občana. „Chytrá domácnost v rámci cenově dostupné bytové výstavby není v dnešní době moc poptávána a ani nespatřuji, že by v budoucnu měla mít význam. Je možné, že v rámci luxusnějších projektů přistoupíme k nějaké formě automatizace,” uvedla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group. 

Podle společnosti Deloitte jsou rezidenční nemovitosti v České republice poměrně drahé. Zatímco Čech potřebuje na koupi běžného tuzemského bytu zhruba 11 průměrných hrubých ročních mezd, ve všech dalších srovnávaných evropských státech stačí menší obnos. Uprostřed posledního publikovaného žebříčku jsou Maďarsko a Itálie, kde občan pořídí běžný byt za 7, respektive 6 průměrných hrubých ročních mezd.

Pokud jde o chytré bydlení, Češi jsou navíc poměrně konzervativní. „Drtivá většina klientů, kteří si kupují nový byt nebo rodinný dům, stále preferuje pořádné, poctivé bezpečnostní dveře s mechanickou klikou a bezpečnostním zámkem,” uvádí příklad David Jirušek, tiskový mluvčí Finep CZ. Naproti tomu v chytrých domech mohou fungovat zabezpečovací systémy, které nepotřebují klíč, ani šifrovací číselný kód, protože majitele rozeznají například podle otisku jeho prstu. „Internet věcí je všudypřítomný. I tak zůstává převážná většina kupujících a nájemců věrná analogu,” navazuje Prokop Svoboda, majitel realitní kanceláře Svoboda & Williams, která prodává nadstandardní reality. Český konzervatismus potvrzuje také stavební projektantka Ivana Minářová, která zájemcům poskytuje poradenství ohledně chytré domácnosti „Ve větší míře však pracuji na tradičních rodinných domech,” shrnuje současnou tuzemskou poptávku Ivana Minářová.

Na fotografii je hlasový asistent, zdroj: aboutamazon.com

Hlasový asistent do každé americké rodiny

Zatím jsme ovšem hovořili pouze o současném trhu, budoucí trendy mohou být jiné. „Dnes jsou chytré domácnosti v jednotkách procent, ale jejich doba logicky přijde. Vyvíjí se totiž nejenom samotná společnost, ale i technologie a technická gramotnost společnosti. Již dnes žije mladší generace de facto online,” tvrdí David Jirušek z Finep CZ. „V tuto chvíli vnímáme, že bariérou pro širší uplatnění prvků chytré domácnosti jsou především pořizovací náklady. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že Smart Home je cesta budoucnosti,” předpovídá Lukáš Maděra, ředitel prodeje ve společnosti Skanska Reality.

Centrem tohoto oboru jsou v současnosti Spojené státy americké – nejen produkčně, ale také spotřebitelsky. Sídlí zde společnosti Amazon, Google a Apple, kde jsou vyvíjeni populární „hlasoví asistenti”, tedy hardware a software, pomocí kterého lze ovládat domácnost artikulovanými povely. Podle průzkumu, který provedla tamní mediální organizace National Public Radio společně s výzkumnou společností Edison Research, bylo koncem roku 2018 v amerických domácnostech přes 118 milionů těchto přístrojů, přičemž jejich počet meziročně narostl o 78 %. Podle federální agentury United States Census Bureau přitom tamtéž hospodaří asi 139 milionů domácností. Na jednu americkou domácnost tedy statisticky připadá zhruba jeden prodaný hlasový asistent.

Moderní domácí technologie přibývají také v západní Evropě. Podle německé Postbank používá hlasové asistenty 32 % Němců, ve věkové kategorii pod 40 let jde o 48 % populace. Prostřednictvím těchto „inteligentních reproduktorů” jsou stále častěji prováděny například elektronické finanční transakce. Před posledními Vánocemi byly nejoblíbenější modely hlasových asistentů vyprodány v Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.

„Do našeho brněnského showroomu přicházejí také lidé, kteří chytrou domácnost poznali v USA. Byli ubytovaní v hotelu, kde mohli svůj apartmán ovládat hlasem, a tuto vymoženost nyní chtějí ve svém tuzemském domově. Ovšem požadují takové řešení, aby nebyli závislí na hlasovém asistentovi nebo mobilní aplikaci,” říká Jan Páral ze Smarteon Systems. V tuzemsku jde o poměrně minoritní záležitost, ačkoli podle obchodníků tato mluvítka rychle přibývají také v srdci Evropy. „Alza nabízí hlasové asistenty od roku 2017 a od té doby se přes náš e-shop prodaly řádově nižší desítky tisíc kusů. Při meziročním srovnání Q3/18 a Q3/19 rostly prodeje o 170 %,” uvedl produktový manažer Jaroslav Lachman z internetového obchodu Alza.cz. Stejně dlouho prodává hlasové asistenty také internetový obchod CZC.cz, který hlásí řádově tisíce prodaných kusů. „Vloni jsme meziročně zaznamenali prudký nárůst prodejů, přibližně o 1 000 %. Letos již prodeje rostou o našich standardních 10 %,“ vyčíslil Tomáš Pilský, obchodní ředitel CZC.cz. Samotní hlasoví asistenti stojí řádově jednotky tisíc Kč. Ovšem chytrá domácnost potřebuje ještě další vyspělé technologie, pokud mají fungovat koordinovaně – například světla potom mění svou intenzitu a barvu (přesněji řečeno teplotu chromatičnosti) podle slunečního svitu a lidského biorytmu.

Pro výrobce Česká republika zůstává okrajovým trhem, takže jejich inteligentní reproduktory umějí komunikovat pouze používanějšími jazyky, především anglicky, ale v některých modelech už také dánsky nebo norsky. „Obávám se, že ještě nebylo oznámeno, kdy by náš hlasový asistent mohl být dostupný v českojazyčné verzi,” konstatovala Aileen Tappin, evropská PR manažerka společnosti Apple.

„Z nám dostupných údajů je určitě západ řádově dál,” potvrzuje marketingový manažer Ondřej Brynych za rakouskou společnost Loxone, která vyvíjí hardware pro chytré domácnosti, včetně inteligentní elektroinstalace. „Podle mě chybí hlavně větší osvěta,” uzavírá Ondřej Brynych.

Na úvodní fotografii je chytrý dům, zdroj: Loxone.com