Co musí splňovat nové stavby ohledně energií? Odpovídá MPO

 

                          

Klade se totiž čím dál tím větší důraz na ohleduplnost vůči životnímu prostředí a udržitelný rozvoj. Proto už od roku 2016 postupně nabíhá legislativou stanovená povinnost na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Od ledna 2020 se bude nově týkat i nejmenších rodinných domů.

Téměř nulová spotřeba energie

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je ta, která má nízkou energetickou náročnost, což přináší úspory. Spotřebu energie by v ní z velké části měly pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovuje zákon o hospodaření energií. Nabíhá postupně od roku 2016 až do roku 2020. Termín plnění povinnosti se odvíjí od velikosti energeticky vztažné plochy budovy a toho, kdo budovy užívá/vlastní.

„V poslední době jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po informacích z oblasti energeticky účinnějších budov. Včetně obav, že se od nového roku daná oblast zcela zásadně mění. Není tomu tak, s 1. lednem 2020 se pouze postupně nabíhající povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie rozšíří o dosud chybějící výstavby. Fakticky tak bude zahrnovat stavby všech velikostí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že snahou MPO samozřejmě je maximálně informovat veřejnost o energetických úsporách jako takových stejně jako o dalších tématech v gesci resortu.

U budov, které vlastní a užívá orgán veřejné moci nebo jím zřizovaný subjekt, se splnění požadavků na téměř nulovou spotřebou energie týká budov, kde celková energeticky vztažná plocha je:

• větší než 1 500 m² - od 1. ledna 2016,
• větší než 350 m² - od 1. ledna 2017,
• menší než 350 m² - od 1. ledna 2018.

U všech ostatních budov včetně rodinných domů se splnění požadavků na téměř nulovou spotřebou energie týká budov, kde celková energeticky vztažná plocha je:

• větší než 1 500 m² - od 1. ledna 2018,
• větší než 350 m² - od 1. ledna 2019,
• plochou menší než 350 m² - od 1. ledna 2020.

Staronová povinnost

Výše uvedenou povinnost stanovuje od 1. ledna 2013 zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, kterým se do tuzemské legislativy transponovala evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Požadavky, které budova s téměř nulovou spotřebou energie musí splňovat, definuje vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Podle tohoto prováděcího právního předpisu novostavby splňují legislativní podmínky, pokud ukazatele energetické náročnosti budovy, tj. ukazatel průměrného součinitele prostupu tepla, celkové dodané energie a primární neobnovitelné energie nepřekračují referenční hodnoty pro tyto ukazatele u budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Oproti jiným metodikám tyto parametry nemají absolutní hodnotu, ale jsou pro každou hodnocenou budovu specifické.

Výpočet energetické náročnosti

Energetická náročnost se vypočítává porovnáním hodnocené budovy s tzv. referenční budovou, což je softwarově namodelovaná budova totožná s hodnocenou budovou. Parametry stavebních konstrukcí a užívaných technických systémů odpovídají minimálním požadovaným hodnotám stanoveným vyhláškou. Pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy, nejsou větší než hodnoty stejných ukazatelů pro referenční budovu, pak hodnocená budova splňuje zákonné požadavky.

„Snižování energetické náročnosti budov v České republice je v souladu s celosvětovými trendy. Zohledňuje se přitom zájem budoucích generací, protože menší spotřeba energie je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje a také výrazem společenské odpovědnosti,“ říká ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor a dodává: „Proto mimo jiné pořádáme vzdělávací semináře a sami se účastníme akcí, kde pomáháme s informovaností v dané oblasti.“

Jak stavět

Budova s téměř nulovou spotřebou energie má při typickém využívání nižší potřebu energie. Jak toho projektant dosáhne, je pouze na něm. Při méně kvalitní konstrukci může nezbytného snížení potřeby energie dosáhnout využitím vysokoúčinných technických systémů budov. V případě velmi kvalitní obálky budovy nemusí projektant navrhovat specifické požadavky na technická zařízení budov. Jde tedy o vhodnou kombinaci všech prvků budovy, které mohou vést k tomu, že budova může být navrhnuta i bez systému nuceného větrání s rekuperací.

U budov s téměř nulovou spotřebou energie se kladou přísnější požadavky na kvalitu stavebních konstrukcí a snížení primární neobnovitelné energie. Proto se pro referenční hodnotu uplatňuje požadavek pro snížení průměrného součinitele prostupu tepla na 0,7 násobek referenční hodnoty pro novou budovu a také požadavek na snížení primární neobnovitelné energie o 10 – 25 % v závislosti na typu budovy oproti nové budově. Tyto požadavky byly do českého právního řádu zavedeny už v roce 2013. Tedy v předstihu před nabíhajícími daty tak, aby se stavební sektor stihl připravit.

Energetické třídy

Budova s téměř nulovou spotřebou energie se ve škále energetických tříd A – G většinou řadí do třídy B, někdy i C. Pokud by se provedlo porovnání s budovou v pasivním standardu, budova v pasivním standardu bude téměř vždy zařazena do třídy A (viz průkaz energetické náročnosti www.prukaznadum.cz). Legislativa umožňuje do konce roku 2019 podat žádost o stavební povolení pro stavbu budovy v kategoriích C a vyšších.

Pro porovnání slouží tabulka níže:

	Potřeba tepla na vytápění	Primární neobnovitelná energie
kW/(m2.rok)	kW/(m2.rok)
Stávající požadavek	40 – 90 (dle typu budovy)	120 – 200 (dle typu budovy)
Pasivní standard	15	≤ 60
Nízkoenergetický standard	50	-
Budova s téměř nulovou spotřebou energie	30 – 70 (dle typu budovy)	100 – 160 (dle typu budovy)

Jedná se o orientační hodnoty

Mezi nově stavěnými budovami delší dobu převažují objekty v energetické třídě B. Stavět se začaly už před vstupem výše uvedené povinnosti v platnost, tedy před rokem 2013. Podrobnosti najdete v grafu ČSÚ "Podíl jednotlivých tříd energetické náročnosti ve výstavbě RD v letech 2010 – 2017" níže.