Novostavby musí být od nového roku o pětinu úpornější, nevyhověla by třetina stávajících domů

Loni se podle ČSÚ postavilo 18 287 domů a třetina z nich by od ledna 2020 nevyhověla přísnějším ekologickým normám na spotřebu energie. Počátkem roku začne platit nový předpis*, který se bude vztahovat i pro budovy s menší užitnou plochou než 350m2. Nově postavená obydlí musí být o pětinu úspornější, než stávající a podle odborníků tak výstavba nových domů podraží až o 10%. Se snižováním energetické náročnosti se přitom musí umět i vypořádat i veřejné stavby jako jsou školy nebo nemocnice.

„Nové domy musí být podle nové normy ekologičtější. Příští rok už bude možné stavět jen budovy v energetické třídě B a výš. Jen pro srovnání, každá třetí dokončená novostavba z loňského roku by od ledna 2020 podle nových pravidel neobstála,“ říká Jakub Jiříček ze společnosti Schneider Electric, expert na řízení energií v budovách. Nové domy musí podle jeho slov nahradit až 20 procent energie z primárního zdroje. „To znamená, že dům si musí elektřinu vyrobit sám ze slunce nebo pomocí tepelného čerpadla. Dnes jsou velkým trendem inteligentní budovy, které umí velmi šetrně hospodařit s energií, například optimálním nastavením vytápění, větrání a osvětlení, pokud bych zmínil jen tři dílčí věci. Přibližně 30 procent energie používané v budovách je vyplýtváno kvůli neúčinnému řídicímu systému budov,“ dodává Jakub Jiříček.

Podle usnesení Evropské komise je cílem nové normy snížit spotřebu primární energie v domácnostech o 20%. Základem je porovnání energetické náročnosti budovy s tzv. referenční budovou. „Referenční budova, vůči které bude energetická náročnost stavby posuzována, má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci i zónování. To, co totiž bude při hodnocení určující, nebude tvar ani velikost stavby, ale způsob řešení její vnější obálky a volba technického zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu a mechanické větrání, osvětlení a pomocné energie,“ vysvětluje Jan Frankovič ze společnosti KORADO.

Chytré osvětlení redukuje náklady na energie

Snížit energetickou náročnost budovy lze i osvětlením, na které by se měl klást velký důraz už během projektové přípravy stavby. Chytré řízení systému osvětlení dovede uspořit energetické náklady v řádu desítek procent: „Volbou vhodného svítidla, například s inteligentním systémem detekce pohybu, lze výrazně snížit spotřebu energie, protože se svítí jen tam, kde to je skutečně potřeba. Systém dokáže rozpoznat denní dobu a přizpůsobit tomu barvu či intenzitu světla, což vedle úspor přispívá i ke zdravému pracovnímu prostředí v budově,“ říká Jan Kavka z české firmy Modus, která vyrábí svítidla i pro veřejné stavby a průmyslové objekty. Senzory spolu navzájem komunikují. Pokud například večer v otevřené kanceláři sedí už pouze poslední pracant, zůstane svítit naplno jenom svítidlo nad ním. „Jakmile se pracovník zvedne a jde si do kuchyně pro kávu, tak se svítidla po cestě rozsvěcují. Díky inteligentním senzorům můžeme ušetřit na nákladech na elektrickou energii,“ míní manažer firmy Modus a doplňuje: „Například klasické vestavné zářivkové svítidlo má příkon 72W, dnes již není problém ho nahradit LED svítidlem a příkonu 26W. Další úspory lze dosáhnout právě použitím sensorů.“

Jaké parametry budov jsou určující

Aby budova vyhověla, musí mít stejné nebo lepší parametry. Hodnotí se následující ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy: neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie do budovy za rok a průměrný součinitel prostupu tepla. Spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů potřebná pro provoz budovy by podle odborníků neměla přesáhnout 160 kilowatthodin na metr čtvereční ročně, jde tedy až o 20 % pokles. Podle ČSÚ připadalo v roce 2017 v České republice na obnovitelné zdroje 11 % vyprodukované energie.

*NZEB 2020 – Domy s téměř nulovou spotřebou energie