Přehled vakcín, které jsou povinné. Pojišťovny ale hradí i ty dobrovolné

Systém očkování v Česku není složitý, přesto může některé lidi mást. Podívejte se proto na přehled, které vakcíny jsou povinné a které jsou sice dobrovolné, ale pojišťovna vám je může uhradit.

Pojišťovny očkování rozdělují do tří kategorií. V první jsou povinné vakcíny, které jsou hrazené z veřejných financí. Druhá zahrnuje nepovinná očkování, která jsou také hrazená. Třetí kategorii představují nepovinné vakcíny, které pojišťovny nehradí. 

Povinná očkování

O těchto vakcínách rozhoduje stát, nikoliv člověk sám. Jedná se zejména o pravidelná očkování dětí proti infekčním nemocem v souladu s očkovacím kalendářem.

Každé dítě, s výjimkou těch, u kterých to neumožňuje jejich zdravotní stav, musí být očkované proti záškrtu, tetanu, dávivému (černému) kašli, onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám, příušnicím a v rizikových případech také proti tuberkulóze.

Očkování je plně hrazené, podmínkou ale je, aby to byla oficiálně stanovená vakcína. Kdyby ji chtěl rodič nějak upravit, pojišťovna uhradí jen cenu aplikace, ale nikoliv vakcínu samotnou.

Kromě pravidelného očkování dětí mezi povinné vakcíny patří i tzv. zvláštní očkování. Ta se týkají pouze konkrétních skupin lidí, například policistů či záchranářů. Patří tam například hepatitida nebo vzteklina.

Povinná jsou i tzv. mimořádná očkování, která slouží k prevenci určitých infekčních nemocí v mimořádných situacích. Například po povodních může stát požadovat očkování proti žloutence typu A. Vakcína se v takových případech hradí ze státního rozpočtu a aplikaci platí pojišťovny.

Nepovinná hrazená očkování

Pojišťovny sice hradí i tyto vakcíny, ovšem ne všem. Praktikuje se to pouze v určitých případech. Na hrazené očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) mají nárok dívky i chlapci, kterým už bylo 13 let, ale zároveň ještě nedosáhli 14. roku.

Očkování proti chřipce pojišťovny hradí u čtyř skupin lidí, které stanuje zákon. Jedná se o pojištěnce nad 65 let, pacienty po splenektomii nebo transplantaci krvetvorných buněk, pacienty, který trpí vážným chronickým onemocněním srdce, cév, ledvin nebo diabetem. Poslední skupinou jsou dlouhodobě hospitalizovaní lidé nebo ti, kteří jsou v domovech pro seniory či pro osoby se zdravotním postižením nebo zvláštním režimem.