Zdravotníci se u nás proti chřipce očkovat nemusí, přestože mohou své pacienty ohrozit

Zaměstnanci ve zdravotnictví totiž v České republice vykazují pravděpodobně ještě nižší proočkovanost proti chřipce než zbytek populace._7a Denně přitom pečují o pacienty, u nichž je vysoké riziko vzniku závažných komplikací v důsledku chřipkové infekce. Právní úprava, která by očkování zdravotnickému personálu nařizovala, zatím neexistuje. Zodpovědnost za pacienta je tedy pouze v jejich rukou.

Povinné či dobrovolné?

V některých vyspělých zemích je očkování proti chřipce jednoznačně považováno za opatření v rámci bezpečnosti pacientů. Například v USA je poskytování očkovací vakcíny zdravotníkům dokonce součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení.₆ Podle MUDr. Jana Kynčla, PhD. ze Státního zdravotního ústavu je očkování proti chřipce mezi zdravotníky v České republice stále podceňováno: „Průzkumy v ČR ukazují, že proočkovanost zdravotníků se u nás pravděpodobně pohybuje pod celorepublikovým průměrem – tj. pod 5–7 %. Průměr ve státech Evropské unie přitom dosahuje 30 %, nejvyšší je v Belgii a ve Velké Británii, kde se nechá každoročně naočkovat proti chřipce kolem 60 % zdravotníků,“ říká._8a Ještě vyšší procenta proočkovanosti dosahují v USA. V zařízeních, kde je vakcinace proti chřipce dobrovolná, je to přes 70 %, v zařízeních s povinnou vakcinací je to kolem 98 %._{3b,3c,7a,7b,8a}

Ve většině států Evropské unie je očkování dobrovolné a nejsou stanoveny ani sankce v případě, že se zaměstnanec zdravotnického zařízení nenechá očkovat. V některých státech je vakcinace doporučována všem zdravotníkům, jinde pouze zaměstnancům oddělení, kteří jsou v nejužším kontaktu s rizikovými pacienty._8b Přístupů, jak zdravotníky k vakcinaci motivovat, je přitom celá řada. Kromě osvětové kampaně může zdravotnické zařízení nabídnout svým zaměstnancům například očkování zdarma. Na vakcínu proti chřipce přispívají rovněž některé zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.

Výhody očkování proti chřipce

Každoroční očkování proti chřipce je obecně doporučováno zvláště osobám z rizikových skupin._{4a „}Nejohroženější jsou lidé se sníženou imunitou, chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, diabetici nebo senioři nad 65 let. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje vakcinaci rovněž lidem, kteří o ně pečují nebo jsou s nimi v blízkém kontaktu – mezi ně patří právě i zaměstnanci zdravotnických zařízení,“ upozorňuje MUDr. Jan Kynčl. Důvodů pro jejich vakcinaci je několik. Očkovaný zdravotnický personál snižuje riziko přenesení infekce na pacienty, včetně těch s vysokým rizikem rozvoje závažných komplikací. Podle údajů WHO jsou navíc zaměstnanci ve zdravotnictví chřipkou ohroženi více než běžná populace. Vakcinací tak kromě pacientů chrání i sebe, a své kolegy a členy rodiny. Očkování zdravotníků rovněž snižuje pravděpodobnost zvýšené pracovní neschopnosti vlivem nemoci a v konečném důsledku přispívá i k připravenosti na možnou pandemii chřipky._4b,5a,5b 

Chřipka – zákeřné a vysoce infekční onemocnění

Chřipka je vysoce nakažlivá virová infekce, která u nás každoročně způsobí onemocnění statisícům obyvatel._1a K přenosu chřipkového viru dochází nejčastěji vzduchem kapénkami, jež vznikají při dýchání, kašlání, smrkání či kýchání infikovaných osob. Virus se přenáší také dotykem s kontaminovanými předměty, na jejichž povrchu dokáže přežít i několik dní. Zdrojem nákazy je člověk, který může virus vylučovat již na konci inkubační doby – čili v čase, kdy u něj ještě nejsou patrné příznaky chřipky._1b,2a Chřipkové viry jsou schopny kromě typických příznaků, jako je kašel, horečka, únava a bolest svalů a kloubů, vyvolat i řadu dalších zdravotních komplikací, jejichž důsledkem může být i smrt._1c Nejúčinnější prevencí před chřipkovými viry je každoroční očkování.₁₀ Přesto patří chřipka stále k nemocem s nejvyšší úmrtností z těch, kterým lze vakcinací zabránit._3a

Zdroje:

1.        Kynčl, J., Havlíčková, M.: Chřipka – opomíjení preventabilní onemocnění. Medicína pro praxi 2011; 8(9): 351–353. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf

2.        Kapla, J.: Chřipka. Medicína pro praxi 2009; 6(1): 14–16. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/01/03.pdf

3.        Marková, M.: Nízká proočkovanost proti sezónní chřipce u zdravotních sester. Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik SU v Opavě. Dostupné z:  https://odbornost.avenier.cz/cz/nizka-proockovanost-proti-sezonni-chripce-u-vseobecnych-sester

4.        Kynčl, J.: Očkování proti chřipce. SZÚ. Publikováno září 2018. Dostupné z: http://szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2?highlightWords=o%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD+zdravotn%C3%ADk%C5%AF

5.        WHO: How to implement seasonal influenza vaccination of health care workers. Pilot version 2019. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/325906/9789241515597-eng.pdf?ua=1

6.        MZČR: Chřipka. Publikováno 10. 2. 2011. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/chripka_4664_2073_5.html

7.        Havlíčková, M. a kol.: Očkování zdravotníků proti chřipce – pomůže nám edukace? SZÚ. 2016. Dostupné z: https://www.vakcinace.eu/data//files/hradecke2016/havlickovam-ockovanizdravotnikuproti.pdf

8.        Seasonal influenza vaccination and antiviral use in EU/EEA Member States. 2018. European Centre for Disease prevention and control. Dostupné z: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/seasonal-influenza-antiviral-use-2018.pdf

9.        Zpráva NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění z 3. 2. 2020. Státní zdravotní ústav. Dostupné z: http://szu.cz/uploads/documents/CeM/ARO_ARI/2019_2020/zpravy_2019_2020/Zprava_NRL_05tyden_2020.pdf

10.     Doporučení ČVS pro očkování proti chřipce. Dostupné z: https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska