Rodinné domy musí být od ledna energeticky úspornější. Přísnější pravidla už ale velká část nových staveb splňuje

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov se v Česku od letošního roku týká i staveb s výměrou menší než 350 m2, tedy i rodinných domů. Při podávání žádosti o stavební povolení se tak u nich musí počítat s téměř nulovou spotřebou energie. Podle odborníků by však tato novinka neměla znamenat významnější potíže, přísnější podmínky totiž splňovala velká část staveb ještě před účinností legislativy. Experti zároveň uvádějí, že nové domy budou v budoucnu díky novým pravidlům v průměru až o pětinu úspornější než současná výstavba, vzroste také úloha vytápění či stínicí techniky.

Se začátkem letošního roku musí mít veškeré nové stavby podle legislativy téměř nulovou spotřebu energie. Doposud se tato legislativa vztahovala pouze na budovy s výměrou větší než 350 m2, od nového roku však platí plošně, tedy například i pro rodinné domy. Ačkoliv se na první pohled může jednat o výraznou změnu, podle odborníků se toho se začátkem roku 2020 příliš nemění. „Budovy nebudou muset mít ani zdaleka nulovou spotřebu. Reálně budou muset splnit pouze limity přepočtené na spotřebu energie vyrobenou z neobnovitelných zdrojů,“ uvedl Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu. Ve finále tak podle dat této společnosti budou nově stavby pouze o 10 až 20 procent úspornější ve srovnání s nyní stavěnými rodinnými domy.

Zároveň také platí, že nová pravidla se nedotknou například již rozestavěných staveb. Týkat se budou těch projektů, které teprve žádají o stavební povolení. Pokud tedy žádost byla podána až po začátku tohoto roku, musí projekt splňovat kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Legislativa, která se k těmto změnám vztahuje, platí už od roku 2012. Podle odborníků je proto přechod k čím dál úspornějším budovám plynulý. „Podmínky jsou známé dlouho dopředu, postupně se také rozšiřoval okruh staveb, kterých se pravidla dotýkala. V současnosti jsou navíc již poměrně častým řešením i domy v pasivním standardu, proto u našich realizací příliš nepozorujeme, že by nová legislativa byla výrazněji diskutovaným tématem,“ řekl Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Odborníci zároveň zdůrazňují, že s budovami nejsou svázána pevně daná kritéria, odvíjí se totiž od tvaru, orientace či míry prosklení dané stavby. „Důležité jsou spíše rozmezí, ve kterých se parametry stavby musí pohybovat. V případě tepla za vytápění se jedná o hodnotu od 30 do 70 kWh/m2 za rok. Doposud bylo toto rozpětí stanoveno mezi 40 a 90 kWh/m2. Rozdíl tedy není příliš veliký,“ přiblížil Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která působí v odvětví otopné techniky. Podobná změna je patrná také u spotřeby neobnovitelné primární energie, která by se u plánovaných staveb měla pohybovat od 100 do 160 kWh/m2 za rok. Doposud platné rozpětí přitom udávalo hodnoty 120-200 kWh/m2.

Podle Vanického se budova s téměř nulovou spotřebou nemusí se svými parametry výrazněji lišit od stávající kvalitní budovy, pokud je již na začátku zohledněno osazení budovy se správnou orientací a koncepční návrh rozložení místností. Ke stavebnímu povolení od roku 2022 bude třeba zapracovat požadavky nové legislativy a norem. „Teplota v takovéto budově by měla být díky přípravě na extrémy počasí v průběhu roku stabilní,” doplnil šéf Centra pasivního domu.

Odborníci zároveň uvádějí, že do popředí se díky postupném zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov dostává také stínění. „Význam venkovních žaluzií a předokenních rolet výrazně roste, což se projevuje i na stoupající oblibě tohoto řešení. V zimě díky automatizaci a tepelně-izolačním vlastnostem pomáhá snížit náklady na vytápění, v létě, zejména u oken orientovaných na jih, je pak díky stínicí technice dům odolnější vůči klimatickým změnám,“ uvedl Petr Přichystal.

Pro uživatele tak přísnější pravidla ve finále znamenají vyšší kvalitu technického řešení domu, zdravější vnitřní prostředí, příjemné teploty v průběhu celého roku a úspory za energie související s menší potřebou vytápění. S tím se také pojí otázka, zda se požadavky na nižší energetickou spotřebu nepromítnou do nákladů na výstavbu. Podle odborníků by však takový stav prakticky neměl nastat, dílem i proto, že domy s nízkou či nulovou spotřebou nejsou v tuzemsku vyloženou novinkou.

„Podle průzkumu nabízených projektů už nyní minimálně polovina z nich nový standard splňuje. Pokud ale developer dosud kvalitně nestavěl, nebo kupuje již hotový projekt navržený v nižším energetickém standardu, přizpůsobení se nově platné legislativě se může cenově promítnout v řádu jednotek, u menších realizací maximálně patnácti procent ze stavebních nákladů,“ sdělil Vanický.

V neposlední řadě se také v souvislosti s novou legislativou týkající se spotřeby energie objevuje otázka, zda nové stavby musí být opatřené systémem řízeného větrání s rekuperací. Podle Ivo Winklera to zákon výslovně nepřikazuje. „Na druhou stranu díky tomuto systému není nutné v zimě interiér tolik vytápět, spotřeba energie tak výrazně klesá. Řízené větrání s rekuperací má však velký význam i z hlediska zdraví. Současné hygienické normy pro větrání totiž splňuje jen část současné výstavby, použitím tohoto systému je tak možné nejen splnit tato pravidla, ale zároveň umožnit v interiéru pobývat bez omezení i například alergikům,“ uzavřel vedoucí technického oddělení společnosti Enbra.