Jak se změnila Praha za posledních 200 let? Interaktivní výstava o vývoji hlavního města

Nejstarší mapa na výstavě pochází z roku 1816 a nejnovější z roku 2019, návštěvníci tak mohou snadno zjistit, jak vypadala jejich čtvrť v minulém či dokonce předminulém století. Praha za posledních 200 let vyrostla z 155 000 na 1 309 000 obyvatel a svou rozlohou se zvětšila z 800 hektarů v plochu o celkových 49 605 hektarech. Jen za posledních 100 let se tak počet jejich obyvatel více než zdvojnásobil. Znatelně jdou vidět rozdíly například na srovnání map z počátku 19. století s těmi nejnovějšími, které prokazují pozdější rozvoj průmyslových předměstí jako Karlín, Smíchov, Libeň či vznik Malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a řady sídlišť.

„Každý Pražan si může na výstavě vyhledat ulici nebo místo, které ho zajímá. Stačí, když usedne k našemu stanovišti s klávesnicí a myší, vybere si konkrétní lokaci a období a porovná s jinou historickou epochou. To vše pak bude možné sledovat na panoramatické pětadvacetimetrové stěně v překrývajících se vrstvách dvou map. Na obrazovkách budou zároveň vidět další mapové aplikace, které Institut plánování a rozvoje v současné době vyvíjí," vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. 

Návštěvníci mohou prozkoumat třeba místa, která podlehla bombardování amerických letounů v únoru roku 1945. Nálety amerických vzdušných sil bylo zasaženo přes 2500 pražských domů, včetně území Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí nebo Vinohradské třídy. Srovnáním map z roku 1945 a 1975 tak každý zjistí, jak se město s tragédií vyrovnávalo, jakým způsobem později rostlo a jak se dostavěl například Emauzský klášter nebo zmíněné Karlovo náměstí.

Sledovat lze také dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě proměny charakteru Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned od několika nepravidelných zátok. „Uhlazené koryto Vltavy dnes paradoxně vnímáme jako neměnné, jako něco, co takto vypadalo vždycky. Když se ale podíváme na staré mapy, jasně uvidíme, jak si v minulosti řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné a jak výrazně bylo koryto později regulováno. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí třeba mezi Holešovicemi a Karlínem," popisuje historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního měst Prahy.

Rozvoj města znatelně demonstruje růst sídlišť v sedmdesátých letech 20. století. Prostřednictvím poválečných map se tak může návštěvník výstavy projít Jižním Městem ještě jako malebnou vesnicí nebo se podívat na nenápadně se probouzející území budoucího Jihozápadního města či sídliště Barrandov.

Výstavu doplní také doprovodný program. 3. a 11. března proběhne přednáška s názvem Vývoj Prahy na mapách, na které historička architektury Martina Koukalová z archivu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Praha vysvětlí nejen, jak jednotlivé urbanistické plány a letecký snímky vznikaly, ale ukáže také konkrétní místa, kde se Praha nejvíce proměnila.

CAMP je Centrum architektury a městského plánování, jehož hlavním posláním je zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy. Je základním zdrojem přehledných a dostupných informací o přítomnosti a budoucnosti hlavního města a funguje jako otevřená platforma, „základní tábor“ pro každého, kdo má zájem na společném plánování a rozvíjení Prahy. Kromě své základní funkce informačního centra je součástí CAMPu také výstavní sál s unikátní velkoplošnou projekcí, studovna, kavárna, venkovní terasa a moderní přednáškový sál s bohatým programem sestávajícím z veřejných diskuzí, vystoupení tuzemských i zahraničních odborníků, workshopů, projekcí a dalších aktivit.