Každý osmý Čech bydlí ve vícegeneračním domě. Stojí za tím solidarita i nedostupnost bydlení

Vícegenerační bydlení má své pro i proti. Alespoň tak respondenti v průzkumu společnosti Wüstenrot hodnotí život s širší rodinou pod jednou střechou. Ve vícegeneračním domě bydlí každý osmý Čech. Necelá polovina z nich přitom s rodinou bydlí proto, že nedosáhne na vlastní bydlení.

Podle aktuálního průzkumu společnosti Wüstenrot jsou Češi ochotni si v rámci rodiny podat pomocnou ruku. Vzájemné pomáhání se ale nevztahuje jen na poskytování rad či prací na opravách domu – 13 % Čechů sdílí bydlení s rodinnými příslušníky z řad jiné generace. Nejčastěji jde o vlastní rodiče (52 %) či naopak již dospělé děti (32 %). Více než pětina obyvatelů vícegeneračních domů se dělí o domácnost s o dvě generace vzdálenými příbuznými – s vnoučaty nebo prarodiči. A 18 % bydlí s rodiči partnera/ partnerky. „Lidé se uchylují k bydlení spolu s příbuznými jak z důvodu mezigenerační solidarity, tak i jako řešení aktuálních i dlouhodobých potřeb v oblasti bydlení. Nespornou výhodou tohoto uspořádání je blízkost rodiny a výhodné rozdělení nákladů na bydlení, kterým mohou obyvatelé ve výsledku ušetřit statisíce korun za rok,“ říká Jiří Procházka, produktový manažer finanční skupiny Wüstenrot.

 
Zdroj: Průzkum Wüstenrot

Na vlastní bydlení Češi nedosáhnou
Polovina dotázaných bydlí ve vícegeneračním domě zejména proto, že si nemůže dovolit vlastní bydlení. K tomu pětina ani nemůže najít vhodný byt či dům ke koupi bez ohledu na finance. Přesto, že většina vícegeneračního soužití je z nutnosti, 70 % takto bydlících uvádí, že tak bude bydlet natrvalo. „Téměř polovina však zůstává ve společném domě zejména z důvodu vysokých pořizovacích cen nemovitostí. Třetina totiž podle svých slov nedosáhne na hypoteční úvěr,“ doplňuje Jiří Procházka.

 
Zdroj: Průzkum Wüstenrot

České rodiny si však v oblasti bydlení umí vzájemně pomoci i jinak. Nejčastěji si členové rodiny vzájemně radí a společně diskutují záležitosti kolem domu (45 %), fyzicky pomáhají při pracích na domě (38 %) nebo využívají na úhradu nákladů bydlení společné rodinné úspory (18 %). Pouze 16 % dotázaných uvádí, že si v rámci bydlení jejich rodina nepomáhá vůbec. „Češi jsou ochotni si pomoci zejména radou či fyzickou prací při úpravách či rekonstrukci domu, popřípadě penězi ze společných úspor. Do vlastních kapes už ale tak často nesahají. Ručení za úvěr a hrazení nákladů za bydlení jinému členovi rodiny je v Česku spíše výjimkou,“ uzavírá Jiří Procházka.

O průzkumu:
Průzkum Bydlení a finance realizovala pro společnost Wüstenrot nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat proběhl on-line v listopadu a prosinci 2019 a zúčastnilo se ho 1 000 respondentů ve věku 18-99 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, místa a velikosti bydliště a vzdělání.