Jak správně řešit sousedské spory

Když nezabere domluva, napište dopis

Pro zachování dobrých sousedských vztahů je nejlepší vyřešit problém domluvou. Pokud toto řešení nezabere, je možné podat výzvu k odstranění závadného stavu písemně – nejlépe doporučeným dopisem. Dopis zvyšuje formalitu a důležitost celé situace, a pokud do písemného vyrozumění připojíte odkaz na příslušný zákon, popř. vyhlášku či stanovy, které jsou porušovány, pak i z psychologického hlediska pravděpodobně zvýšíte šanci na to, aby se soused nad svým jednáním zamyslel. Podle charakteru jednání odkazujte na příslušné zákony:

●     Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

●     Zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod

●     Zákon č. 251/2016  Sb., o některých přestupcích

Obraťte se na bytové družstvo nebo společenství vlastníků

Pokud soused nereaguje ani na písemnou výzvu, je možné řešit problém na úrovni bytového družstva nebo společenství vlastníků. V případě, že závažné porušování členských práv a povinností pokračuje, může bytové družstvo zaslat členovi písemnou výstrahu upozorňující ho na možnost vyloučení. V krajním případě poté může k vyloučení člena dojít, a tím mu zaniká právo nájmu družstevního bytu, ze kterého se musí vystěhovat. „Tento postup nemůže uplatnit společenství vlastníků, kterému nepřísluší rozhodovat o členství ve společenství vlastníků, ani nemůže problematického souseda zbavit vlastnictví bytu. Avšak v případech, kdy se některý z vlastníků jednotek chová takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje práva ostatních vlastníků, může soud na návrh společenství vlastníků nebo na návrh dotčeného vlastníka jednotky nařídit prodej jednotky tohoto vlastníka,” říká Kateřina Horáková z legislativně-právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev. K nařízení prodeje jednotky může dojít, pokud bude vlastník porušovat povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu.

Kontaktujte orgány veřejné správy

Dlouhodobé problémové chování souseda je možné oznámit také příslušným orgánům – policii, krajské hygienické stanici, obecnímu úřadu apod. Především v případě, kdy se jedná o opakované rušení nočního klidu (mezi 22. až 6. hodinou ranní), je na místě přivolat Městskou policii, která dle závažnosti může uložit blokovou pokutu. Na policii se nebojte ozvat ani pokud v bytovém domě máte “nájemníka” v podobě ustavičně štěkajícího psa a soused odmítá situaci řešit. Kontaktovat v tomto případě můžete i městský úřad, hygienu nebo veterinární správu (při podezření, že jsou zvířata v bytě týrána nebo chována v nevhodných podmínkách). Pokud se sejde více stížností, budou mít pro úřady větší váhu. Obvykle se stížnosti projednávají před přestupkovou komisí příslušného obecního (městského) úřadu.

Oporu najdete v Občanském zákoníku

Pokud vás soused obtěžuje tzv. imisemi, hledejte pomoc v Občanském zákoníku. „Zákoník říká, že vlastník se zdrží všeho, co způsobí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání. To se vztahuje i na byty v osobním vlastnictví, na družstevní byty nebo byty pronajaté na základě nájemní smlouvy,” říká Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany. V případě zahájení správního nebo soudního řízení je pak spojení “nepřiměřené místním poměrům” stěžejní. Zároveň se ale tato nepřiměřenost složitě měří a není v zákoně přesně definována. Obecně by měla vycházet z chování, které je obvyklé, a v rámci sousedských potřeb tolerované. Pokud by vám například vadil zápach z cigaret nebo spáleného masa z každodenního grilování, bude muset žalobce prokázat, že je v bytě přítomný pach, který podstatně omezuje obvyklé užívání bytu. Krajské hygienické stanice proto od těchto případů dávají ruce pryč a nabádají znesvářené strany k dohodě. Přesto se někdy řešení situace soudní cestou nevyhnete a nebyli byste sami.

Tento trend v České republice roste, a u soudu spory mezi sousedy končí stále častěji. Podle průzkumu průzkumu D.A.S. pojišťovny právní ochrany, který provedla agentura IPSOS, se 13,5 % právních sporů týká bydlení a sousedských vztahů. V některých případech je pak takové řešení efektivnější – právníci vědí, jak postupovat a mohou vám tak ušetřit čas i starosti. „Náš mezinárodní průzkum potvrzuje, že Češi patří v oblasti právních sporů v rámci Evropy k těm nejaktivnějším. To platí i přes to, že na rozdíl od zahraničí není v České republice příliš známá služba právní ochrany, která pomáhá dodat pojištěným více odhodlání, aby se do právního sporu pustili,” uzavírá Tomáš Smolík.