Pandemie přinesla pokles spotřeby i výroby elektřiny v celé Evropě, přenosová soustava ČR ale funguje bez problémů

Setrvalý pokles spotřeby zaznamenává společnost ČEPS již od 9. března 2020. V porovnání s koncem března 2019 dosahoval pokles spotřeby elektrické energie v pracovních dnech zhruba 7 %, v polovině dubna pak byla spotřeba nižší o 15 % (při uvážení rozdílného počasí). Pokles spotřeby souvisí zejména s přerušováním výroby ve velkých závodech.

Pokles výroby elektrické energie v pracovních dnech byl ještě výraznější, v polovině dubna přesahoval v meziročním srovnání 20 %, což se týkalo především tepelných elektráren. Kromě snížení spotřeby je úbytek výroby způsoben poklesem exportního salda, neboť v okolních státech dochází rovněž k poklesu spotřeby, a tím k relativnímu přebytku energie.

Zatížení elektrizační soustavy je v poslední době v pracovních dnech mezi 6. a 20. hodinou nižší o cca 1 200 MW, o víkendech jde přibližně o 700MW snížení. Tato situace nicméně není mimořádná a nevyžaduje žádná speciální opatření. „Společnost ČEPS nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a. s., pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink a současně viceprezident Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E).

Situace v Evropě je stabilní

Pokles zatížení zaznamenali také další členové ENTSO-E. Díky koordinaci dispečerského řízení mezi jednotlivými státy, úzké spolupráci i společnému nácviku řešení mimořádných situací zůstává i provoz propojených evropských soustav spolehlivý a bezpečný. Bez problémů probíhá také přeshraniční obchod s elektřinou.

Nižší poptávka po elektřině ovlivňuje evropský výrobní mix, což má dopad na toky elektřiny v přenosových soustavách. „Evropští provozovatelé nyní nepřetržitě předpovídají toky elektřiny na následujících dvacet čtyři hodin a každý večer koordinují možná opatření prostřednictvím videokonferencí,“ uvádí Zbyněk Boldiš. Evropská výměna údajů je navíc do značné míry automatizovaná a probíhá prostřednictvím nejmodernějších IT systémů.