Pracovní úrazy: v Česku se zraní desítky tisíc zaměstnanců, bolestné se nezvyšuje

Na 28. duben připadal každoroční Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku každoročně dojde k přibližně 46 500 pracovním úrazům s následnou pracovní neschopností, v průměru 115 osob se zraní smrtelně. Zatímco odškodnění bolestného u následků dopravních nehod či úrazů ve školách se každý rok zvyšuje na základě výše průměrné mzdy, u pracovních úrazů je hodnota stále stejná. Naposledy byla navýšena v roce 2015, upozorňuje společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Pro určení výše bolestného, které je jednou ze součástí odškodnění, jsou zásadní body. Posudkový lékař jimi ohodnotí následky zranění – čím více bodů, tím více peněz. „Jenže zatímco například u dopravních nehod se výše jednoho bodu každý rok zvyšuje, protože odráží průměrnou mzdu, u pracovních úrazů už roky zůstává stejná. Jeden bod u následků dopravní nehody má letos hodnotu 341,25 . U pracovního úrazu je to jen 250 korun, a to od roku 2015. Tehdy se za ocenění jednoho bodu vedl velký boj, ve finále se částka více než zdvojnásobila z původních 120 korun,“ připomíná Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Při příležitosti letošního Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upozorňuje, že je čas hodnotu bodu u pracovního úrazu opět přehodnotit.

U pracovních úrazů se navíc nepoužívá Metodika nejvyššího soudu při hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, což tento typ úrazů opět znevýhodňuje oproti dopravním nehodám.

Zraněný zaměstnanec má však nárok na i náhrady, které nezaplatila pojišťovna v prvním kroku, protože zaměstnavatel automaticky uplatňuje jen dorovnání mzdy a bolestné. U dalších kompenzací musí být poškozený pracovník aktivnější a o své nároky se u zaměstnavatele přihlásit. Ten je následně opět uplatní u své pojišťovny. Jedná se zejména o ztížení společenského uplatnění, náklady na cesty do zdravotnického zařízení, zvýšené náklady na léky, dietní stravování, náklady na jízdné za návštěvy rodinných příslušníků v nemocnici či na ošetřovné v případě, kdy zraněný potřebuje pomoc další osoby.

Jediné navýšení: valorizace renty

České právo myslí na ty nejhorší případy, kdy je člověk v souvislosti s výkonem práce zraněný nebo nemocen natolik, že čelí dlouhodobým následkům. V případě nemoci z povolání či pracovního úrazu má zaměstnanec právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tedy tzv. rentu. „Jedná se o měsíční částku, kterou dostává do 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu - slouží jako faktické dorovnání výdělku v případě, kdy člověk následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání už nemůže vykonávat původní pozici a příjmově si tak pohorší. Podle zákona je takto vyměřená částka valorizována, aby se kompenzoval nárůst cen a také zohledňoval vývoj mezd.

Naposledy k tomu došlo v roce 2019, kdy byla renta zvýšena o 3,4 %,“ říká Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Výše nárůstu renty záleží na původním průměrném výdělku zaměstnance.

Ročně se zraní desítky tisíc Čechů

Podle statistik portálu BOZP se v Česku každý rok zraní v průměru 46,5 tisíce zaměstnanců, kteří jsou následně v pracovní neschopnosti. Okolo 115 úrazů bývá smrtelných. „Tradičně rizikovější jsou obory, které souvisí s těžkým průmyslem, například s těžbou. Významný podíl na úrazech s tragickými následky mají rovněž dopravní nehody,“ shrnuje Beck. Pro to, aby se zaměstnanci mohli úspěšně ucházet o odškodnění, je zcela zásadní, aby dodrželi bezpečnostní předpisy, používali povinné ochranné pomůcky a vyvarovali se jakýchkoliv návykových látek.

Čeští zaměstnavatelé jsou pro případy pracovního úrazu ze zákona pojištěni, vyplácení odškodnění tak nejde z jejich kapsy.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tiskové zprávy