Největší pokles poptávky po energii otáčí trhy vzhůru nohama

Celosvětový pokles poptávky po elektřině se bude znát ještě dlouho poté, co státy zruší svá karanténní opatření. Povede k největšímu meziročnímu poklesu od dob Velké hospodářské krize a k zásadnímu přetvoření energetických trhů.

Mezitím, co se ekonomiky snaží vzchopit, klesne podle Mezinárodní energetické agentury celosvětová spotřeba elektřiny v roce 2020 o 5 %, nejvíce za více než 80 let. V USA minulý týden vládní analytici předvídali nejhlubší propad v zemi vůbec. A v Evropě analytici upozorňují, že úplné zotavení může trvat roky.

Dlouhodobé zpomalení zvýší ekonomický tlak na starší, nehospodárné elektrárny (zejména ty, které spalují uhlí) a naopak pomůže urychlit přechod k uhlíkově čistší a levnější větrné a sluneční energii. Přispěje také k největšímu zaznamenanému meziročnímu poklesu skleníkových plynů z energií.

"Tento bezprecedentní pokles poptávky předznamenává síť budoucnosti," řekl Steve Cicala, profesor ekonomie na University of Chicago. Svět „nahlíží na to, co způsobí vysoké penetrace obnovitelných zdrojů“.

Nižší poptávka staví jednotlivé zdroje proti sobě v boji za co nejlevnější energii. Větrné a solární farmy mají v mnoha regionech převahu, protože nemusí kupovat palivo. Zemní plyn, který se obchoduje poblíž historických minim, je také konkurenceschopný. Ale uhelná energie, která je dražší, převažuje u většiny škrtů. "Největšími příjemci budou obnovitelné zdroje," řekl Joshua Rhodes, výzkumný pracovník na University of Texas v Austin Energy Institute.

Vzhledem k tomu, že se využití uhlí a ropy snižuje, měly by podle IEA letošní rok emise z energií klesnout o rekordních 8 %. Přestože větrná a sluneční energie navyšuje svůj podíl, není úplně netknutá. Ve Francii, Brazílii, Saúdské Arábii i jinde se aukce elektřiny ruší, čímž se snižuje i potřeba nových projektů uhlíkově čisté energie. Poprvé za dvacet let se letos počet nově postavených větrných a solárních farem na celém světě sníží, uvedla IEA ve své zprávě.

Jeden z nejstrmějších poklesů ve spotřebě elektřiny nastane v Evropě, kde se letos podle IEA předpokládá pokles poptávky o 8 %. V Německu firmy jako RWE a Uniper provozují méně uhelných elektráren a více se spoléhají na plyn. Electricite de France varovala, že nízká poptávka povede k tomu, že výroba z jaderných reaktorů letos klesne o více než pětinu.

Podobná dynamika se odehrává i u amerického maloobchodního prodeje elektřiny, kde se letos čeká pokles o 4,5 %, nejvíce od roku 1949, kdy se začaly vést záznamy. Uhlí by zde mohlo letos na celostátní úrovni poprvé v historii vyprodukovat méně elektřiny než obnovitelné zdroje.

V Asii se předpokládá, že odraz zpátky nahoru bude ve spotřebě energie rychlejší. Země jako je Čína a Indie, v nichž průmyslová produkce představuje velkou část ekonomiky, zavedly velmi přísná karanténní opatření, a to byla podle analytika BloombergNEF Aliho Asghara kombinace, která poptávku zadupala dolů. Zatímco IEA odhaduje, že poptávka v Číně, která je největším světovým spotřebitelem energie, letos klesne, oficiální odhady uvádějí, že spotřeba v květnu již bude nad úrovní z minulého roku a že celkově za letošek vzroste až o 3 %.

Celosvětová poptávka po energii začne opět stoupat, jakmile se země zase začnou více zaměřovat na energii pro pohon aut, zateplování budov a další, uvedli analytici. Ale prozatím se energetický sektor potýká s dlouhým a pomalým zotavováním. "Nemyslím si, že se zítra všechno zapneme," řekla Melissa Lott, vedoucí výzkumnice pro globální energetickou politiku na Columbia University. "Nevidím možnost, jak by se to mohlo stát."

Zdroj: Bloomberg