Provětrávaná fasáda: skvěle dýchá, tlumí hluk a jde obložit dřevem, kovem i keramikou

Že každá budova musí mít fasádu, není žádná novinka. A to ať už se jedná o panelák, rodinný dům či tovární halu. Že má fasáda v ideálním případě zároveň bránit únikům tepla, tedy izolovat vnější stěny budovy, ví také každý. Jeden typ fasád je ovšem v řadě směrů výjimečný. Řeč je o takzvaných provětrávaných fasádách. Proč jsou rok od roku mezi staviteli oblíbenější?

Na rozdíl od jiných typů mají provětrávané fasády řadu výjimečných vlastností – lze je rychle instalovat, dají se obložit libovolným materiálem, chrání vnitřek budovy před hlukem zvenčí, skvěle tepelně izolují a jsou extrémně prodyšné. V čem se liší od „běžných“ fasád?

Zjednodušeně řečeno – existují dva hlavní typy zateplovacích fasádních systémů. Takzvané „kontaktní“, které se natěsno lepí na obvodovou stěnu budovy, a pak takové, které naopak mají provětrávanou vzduchovou mezeru. Od ní získaly fasády svůj název, a právě toto provětrávání jim zaručuje řadu užitečných vlastností. Jednou z nejdůležitějších z nich je prodyšnost.

Vlhkost a zima domu škodí, hrozí nebezpečné plísně

Mnoho lidí si neuvědomuje, že v každém domě a každé domácnosti se denně vyprodukuje určité množství vodní páry. Ta vzniká například při vaření, sprchování, sušení prádla či díky rostlinám. A pro zajímavost – každý člověk během pouhého jednoho dne vydechne necelé dva decilitry vody! Všechna vlhkost ovšem musí z budovy pryč, jinak v ní hrozí plísně.

„Dům, který má prodyšné zdi, je jednoznačně bezpečnější – případná vlhkost se totiž z budovy může snáze odpařit. Naopak zkondenzovaná vlhkost může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, například když se vám na podhledech začnou dělat vlhké ‚mapy‘. A po několika letech může hromadící se vlhkost i degradovat nosnou konstrukci domu,“ upozorňuje na jedno z nebezpečí zvýšené vlhkosti v budovách architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.

Od vlhké konstrukce je ke zdraví nebezpečným plísním už jen malý krok. Obzvlášť, je-li zároveň budova málo či špatně zateplena. „Pokud je konstrukce nedostatečně zateplená, zima snáze prostupuje blíže k interiéru. Tím se snižuje povrchová teplota konstrukce. Zde pak dochází ke kondenzaci vody. A když je někde vlhko, po čase se zde většinou usídlí plíseň,“ vysvětluje Vojancová.

Díky provětrávané fasádě budova umí „dýchat“

Vlhkost v budově ovšem není žádný neřešitelný problém. Nejlepší zbraní proti ní je pravidelné větrání, stejně jako dobře navržená konstrukce a zateplení, na které je vhodné myslet již ve fázi projektu novostavby či rekonstrukce starší budovy. Laici mluví o tom, že budova musí „dýchat“, odborníci používají radši přesnější termín a říkají, že stavba má mít „prodyšnou stavební konstrukci“. Tu při správném provedení a skladbě materiálu výtečně splňují – jak už jejich název ostatně napovídá – právě provětrávané fasády.

Klíčovým prvkem provětrávacích fasád v boji proti vlhkosti je izolant, kterým je skelná vlna. Kromě toho, že budovu izoluje tepelně, je zároveň výtečně prostupná pro vodní páry. „Skelná vlna je materiál ‚difuzně otevřený‘, neklade tedy vlhkosti žádný odpor. Je složená z mikroskopických skelných vláken, podobně jako svetr z vlny. Mezi vlákny je volný prostor, kudy může prostupovat vlhkost směrem ven z konstrukce,“ popisuje architektka Tereza Vojancová jedinečnou vlastnost skelné vlny a dodává, že klasický polystyren je naopak materiál „difuzně uzavřený“ a vlhkost jím proudí výrazně méně.

Vhodná pro rekonstrukce, novostavby i tovární haly

Další zajímavou vlastností provětrávaných fasád je jejich snadná, a hlavně rychlá instalace pomocí nosného roštu, do kterého se skelná vlna jednoduše vloží. Proto jsou vhodné pro všechny typy staveb, ať už se jedná o rekonstrukce, novostavby či průmyslové haly.

Obzvlášť pro rekonstrukce starších domů je provětrávaná fasáda ideálním řešením. „Hlavním důvodem je to, že provětrávanou mezerou pomáhá odvádět vlhkost obvodových zdí. Napomáhá tak vysychání domu v případě, že před rekonstrukcí trpěly zdi vlhkostí. Dalším pozitivem je, že se dá aplikovat i na mírně nerovné obvodové zdi,“ vysvětluje Vojancová.

Provětrávaná fasáda však sluší i dřevostavbám nebo panelovým domům. „U dřevostaveb podporuje bezpečnost konstrukce. Pokud by docházelo v nějakém místě k průniku vlhkosti do konstrukce, pomáhá jejímu odvádění. U panelových domů zase může zásadním způsobem vylepšit estetickou stránku celého domu,“ podotýká Vojancová.

Tlumí hluk, obložit lze řadou materiálů

Skelná vlna, používaná do provětrávaných fasád, má ještě jednu zajímavou vlastnost – výborně tlumí hluk. Obsahuje totiž mnoho miniaturních vzduchových dutin, která omezuje šíření zvuku a doslova jej pohlcuje. To ocení každý, kdo má dům poblíž rušné silnice nebo kdo chce mít doma klid a ticho.

A jaký povrch na provětrávanou fasádu použít? I v tomto ohledu jsou provětrávané fasády jedinečné. Na rozdíl od jiných typů fasád na jejich pohledovou vrstvu lze použít téměř nekonečné množství materiálů. „Domu s provětrávanou fasádou může slušet dřevo, kov, ocel, keramika, kámen či dřevovláknité desky. Záleží pouze na fantazii každého majitele,“ uzavírá architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.