Na Slovensku nově, v Německu už celá desetiletí. Omezení nedělního prodeje se nyní pomalu dostává i do Česka

Vyrazit v neděli na rodinný výlet, nebo na velký nákup? U našich sousedů aktuálně toto dilema vůbec řešit nemusí, drtivá většina obchodů je u nich totiž v neděli zavřená. V Německu, Rakousku a Polsku k tomu přistoupili již v minulosti, na Slovensku zatím dočasně v souvislosti s koronavirem. Tamní veřejnost by s tím přitom neměla problém ani do budoucna. První případy plošného uzavírání prodejen v neděli se objevují i v Česku. Obchodní sítě k nim přistupují především proto, aby poskytly zaměstnancům více času s rodinou.

I několik let po omezení prodeje v obchodech nad 200 metrů čtverečních ve vybrané svátky budí toto téma různé polemiky. Jednou z nich je i otázka, zda by se omezení provozní doby obchodů mělo rozšířit i na neděle. Ještě v 90. letech bylo přitom uzavření prodejen v tento den prakticky standardem. „V mnoha vyspělých zemích platí, že si lidé většinu neděl v roce zkrátka v běžných obchodech nenakoupí. Samozřejmostí to bylo i v tuzemsku, teprve až příchod zahraničních řetězců nás donutil se změně situace přizpůsobit,“ říká Jan Sůra, předseda obchodního družstva Tempo.

To se koncem března jako první maloobchodní subjekt s obratem nad jednu miliardu korun k plošnému omezení nedělního prodeje odhodlalo. „Chceme našim prodavačkám dopřát více času s rodinou. Inspirací nám byly okolní země, především Polsko, ke kterému máme blízko i vysokým podílem věřících v našem regionu,“ dodává Jan Sůra. U našich severních sousedů přitom došlo k omezení nedělního prodeje teprve nedávno. První regulace přišla v roce 2018 a pravidla se následně dále zpřísňovala. Aktuálně zde mohou mít obchody v neděli otevřeno vždy jen poslední neděli v lednu, dubnu, červnu a srpnu a v některé neděle během Velikonoc a Vánoc.

Omezení u všech sousedních zemí

Zatím poslední změnu z hlediska nedělního prodeje šlo pozorovat na Slovensku. S nástupem epidemie koronaviru tam byl provozovatelům prodejen na každou neděli nařízen sanitární den. Obchody tak v tento den zůstaly zavřené, k žádné změně přitom nedošlo ani doposud, ačkoliv i na Slovensku se opatření pomalu rozvolňují. Podle dosavadních zjištění s tím přitom nemá problém ani veřejnost. V průzkumu agentury Focus pro Denník N by s nedělním uzavřením obchodů do budoucna souhlasilo 40 procent dotázaných, dalších 32 pak bylo spíše pro. V průzkumu agentury 2muse pak na tuto otázku jednoznačně kladně odpovědělo 59 procent respondentů, spíše pro pak bylo dalších 21 procent.

Podle Sůry slovenský příklad ukazuje, že veřejnosti tato varianta nijak nevadí. „Naopak ji dle průzkumů spíše vítá, podobně jako ve všech ostatních sousedních zemích, kde je nedělní prodej nějak omezen. Po této čerstvé zkušenosti věříme, že je pouze otázkou času, kdy se touto otázkou začne zabývat celé obchodní prostředí,“ uvádí Jan Sůra. Podobně na situaci nahlíží i předseda Družstva CBA Roman Mazák, podle kterého představují největší překážku vůči změně na celém trhu velké zahraniční řetězce. „Právě ty se snaží jakoukoliv diskuzi o omezení nedělního prodeje umlčet. Je přitom paradoxní, že v zemích, kde mají svoji centrálu, tedy Rakousku, Německu či Nizozemsku, je nedělní prodej omezen nebo zakázán. U nás ale prosazují úplný opak a měří dvojím metrem,“ uvádí Mazák.

Německý „Ruhetag“

Ve zmíněném Německu má regulace prodejní doby dlouhou tradici, lidé si zde v neděli v běžných obchodech nenakoupí už od roku 1956. Jednotlivé spolkové země si mohou otevírací hodiny obchodů v pracovní dny regulovat dle svého, nedělní nákupy však až na drobné výjimky zůstávají zapovězené. Vedle vlivu křesťanské tradice, v níž je neděle dnem odpočinku a uctění Boha, se přitom do zákona promítla i péče o zaměstnance. Ti by si během týdne měli užít alespoň jeden den odpočinku. Koncept neděle jakožto „Ruhetag“, dne klidu, i dnes spousta Němců dodržuje. Kromě klidu v obchodech je podporován třeba i zákazem provádět v tento den různé hlučné činnosti.

S obdobně přísnou regulací jako v Německu se lze poté setkat i u našich jižních sousedů. V Rakousku si tak v neděli nakoupí pouze v turistických oblastech, a i v pracovních dnech je na většině území prodejní doba omezena na čas mezi 6. hodinou ranní a 9. hodinou noční.

Nedělní volno si zaměstnanci pochvalují

Omezení nedělního prodeje jsou nakloněni především obchody s českými majiteli. Podle Mazáka by mělo platit být podobně jako v jiných zemích legislativně ukotveno pro všechny. „ Více či méně přísná regulace prodejní doby není v Evropě žádnou výjimkou – kromě většiny našich sousedů funguje třeba i ve Švýcarsku, ve Francii, v Belgii, Nizozemsku, Řecku či Norsku. A když to funguje všude tam, není důvod, proč by to nemohlo fungovat také v Česku,“ říká. Regulace by podle něj nejen narovnala tuzemský trh, na němž vedou velké zahraniční řetězce, ale především by napomohla zaměstnancům.

Jeho slova potvrzuje i Sůra, podle kterého si prodavačky tuto změnu výrazně pochvalují. „Naše prodejny v tomto režimu fungují přes dva měsíce a zaměstnanci jsou výrazně spokojení. Změnu se navíc daří vysvětlit i zákazníkům. Pokud to šlo u našich prodejen nebo na Slovensku a spotřebitel na to zároveň kladně zareagoval, nevím, co by se muselo stát, aby to nefungovalo i na celostátní úrovni,“ doplňuje Jan Sůra.

Rozhodnutí obchodního družstva Tempo plošně uzavřít své prodejny se tak pro zmíněné důvody setkalo s velmi kladným ohlasem církevních kruhů. „Tento krok vítáme, a to nejen kvůli věřícím, ale kvůli všem zaměstnancům. Na všech pracovištích, které nevyžadují nepřetržitý provoz, je důležité nabízet alespoň jeden volný den týdne jako den sváteční, den na regeneraci a odpočinek i den strávený s rodinou,“ říká mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.