Kancelářím není konec, mění se
S tím, jak přibývá společností, které realizují pro své kanceláře nové designy podporující inovace, kreativitu a týmovou spolupráci, se kanceláře v budoucnu promění na společenská centrapro setkávání zaměstnanců, předpovídají poradci v oblasti komerčních nemovitostí Colliers International.
Tým Colliers EMEA Workplace Advisory zveřejnil svou nejnovější zprávu Exploring the post-COVID-19 Workplace (viz: news.colliers.com/rv/ff00632426512939529fd99abd4d9456d783377c), která vyhodnocuje výsledkyv vlastníhoglobálního průzkumu Work from Home (práce z domova) a analyzuje budoucí trendy pracovního prostředí.
Více než 5 000 respondentů z 18 různých odvětví odpovědělo v globálním průzkumu Work from Home. Průzkum potvrdil požadavek zaměstnanců na částečné pokračování práce z domova i po skončení pandemie, ale také touhu vrátit se do kanceláře kvůli setkávání a spolupráci s kolegy. Někteří respondenti pak upřednostňují jednoznačné oddělení pracovního a osobního života, což práce z domova nepodporuje.
Zpráva ve svém závěru shrnuje, že kancelář není zdaleka mrtvá, ale společnosti budou zahrnovat vzdálenou práci do svých pracovních standardů a budou pracovat na zlepšení její kvality a efektivity.
„Kombinace práce z kanceláře se vzdálenou prací se stane standardem pro mnoho společností a jejich zaměstnance a to bude mít vliv na změnu hlavní funkce kanceláře firmy. Ta se stane místem setkání, spolupráce a výměny informací, velmi živým místem, které bude podporovat interakci mezi zaměstnanci. Tento trend byl patrný již před obdobím Covid-19 a pandemie ho jenom urychlila,“ uvedla Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory v české pobočce Colliers International. „Kancelář se stane místem podporujícím kreativitu zaměstnanců a hledání inovací a bude vyjadřovat firemní kulturu a propojení mezi kolegy a se společností. To všechno jsou faktory důležité pro pracovní a následně i osobní spokojenost zaměstnanců. “
Pro zaměstnance firem je stále nejdůležitější osobní setkání a spolupráce s kolegy
Většina respondentů tvrdí, že osobní spolupráce a setkávání se s kolegy v kancelářích je lepší než virtuální schůzky z domova.
Kromě možnosti spolupracovat s kolegy osobně, to, co lidem z kanceláře chybí nejvíce, je potkávání kolegů, jednoznačné oddělení pracovního a osobního života, neformální a nepracovní rozhovory s kolegy a spontánní setkávání.
Pouze 12% respondentů by chtělo pracovat z domova více než 4 dny v týdnu. Stále chápeme důležitost existence kancelářských prostor, které nám poskytují důvod pro změnu prostředí a motivují nás opustit domov.
Většina respondentů ve všech věkových kategoriích by ideálně chodila do kanceláře alespoň na tři dny v týdnu. Nejsilnější touhu po návratu do kanceláře vyjadřuje věková skupina 21-30 let, které nejvíce chybí sociální kontakt v době omezení.
Dalším důkazem, že nám chybí osobní kontakt s kolegy je skutečnost, že respondenti z věkových skupin 21–50 let se často virtuálně setkávají se svými kolegy v pevně stanovených časech, a navíc má nejmladší věková skupina pravidelné „sociální“ virtuální přestávky s kolegy.
Životní podmínky zaměstnanců mají dopad na produktivitu práce: Respondenti s dětmi a spolubydlícími vykazují výraznější pokles produktivity práce při práci z domova za současných podmínek přetrvávajících protiepidemických restrikcí.
Nejvyšší pokles produktivity byl zaznamenán v sektorech vzdělávání a výzkumu, poté v sektoru médií a právních služeb.
Respondenti v mediálním, automobilovém, právním a vzdělávacím a výzkumném odvětví jsou ve srovnání s jinými sektory o něco méně pozitivní, co se týká schopnosti jejich manažerů řídit své týmy virtuálně.
Zpráva srovnává údaje z regionů EMEA, Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Asie a Tichomoří a zdůrazňuje nejzajímavější rozdíly, např. že respondenti ze Severní Ameriky a západní Evropy pracovali z domova před COVID-19 podstatně více ve srovnání s jinými oblastmi EMEA, a proto tam také zaznamenáváme největší posun v přístupu ke vzdálené práci.
Technologie pro optimalizaci virtuální spolupráce
Absolutní prioritou pro firmy bylo nalezení správných nástrojů pro to, aby lidé zůstali propojení v průběhu vynucené vzdálené práce. Ačkoli většina organizací hodnotí přechod na home office jako docela plynulý, digitální komunikace v současnosti stále nemůže nahradit kvalitu osobního kontaktu a s ním spojené prožívání emocí.
Řízení rozdělených týmů a oddělení pracovního a osobního života
Různí lidé vyžadují různé styly řízení a vedení rozdělených týmů nemá jedno standardní řešení pro všechny. Někteří lidé lépe pracují samostatně, zatímco jiní vyžadují větší kontrolu, aby byli produktivní. Pro tento typ zaměstnanců tak není práce z domova vhodným řešením a může vést k celkovému poklesu jejich produktivity. Řízení rozděleného týmu bylo pro manažery vždy náročné, protože obsahuje přechod od managementu založeného na osobní kontrole k řízení týmu založenému na důvěře a podle stanovených cílů a jejich výsledků.
Více než 50% respondentů postrádá kancelář jako prostředek oddělení pracovního života od domácího. Žít osobní život a zároveň pracovat ve stejném prostředí vyžaduje vysokou úroveň sebedisciplíny a zásadovost při přepnutí mezi prací a osobním životem a v opačném případě může vést ke zvýšené úrovni stresu.
Kancelář není mrtvá, ve skutečnosti očekáváme opak. Nicméně vyšší podíl vzdálené práce změní velikost a funkci kanceláří. Kanceláře se stanou živými místy pro setkávání, interakci a spolupráci – víc než kdykoliv předtím.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Luxusní nemovitosti nejsou jen pro zahraniční investory – Češi tvoří většinu vlastníků
- PSN dokončila projekt Ahoj Vanguard v pražských Modřanech, který je téměř vyprodaný
- Nejistota kolem digitalizace stavebního řízení trvá. Projekty se prodlužují, prodražují a stavebníci i úřady tápou
- Co přinese nový obchodní týden? Americké volby se blíží…
- Lokalita a infrastruktura: Jaké jsou významné faktory při výběru bydlení
- Nemovitost jako jistá investice. Češi své peníze ukládají do bytů, sázejí na novostavby a zahraniční destinace