Vzduch v nevětraných budovách bývá znečištěnější než u silnice. Opravdu si myslíte, že bydlíte zdravě?

Stavba

Pavel Krumpár, 25.8.2020

Vzduch je pro správné fungování našeho organismu stejně důležitý jako voda a jídlo. Každý z nás ho totiž spotřebuje až 10 000 litrů denně. Bereme ho jako samozřejmost, a přitom si neuvědomujeme, jaká rizika může – pokud není čerstvý – skýtat pro naše zdraví. Většinu svého života se totiž pohybujeme v uzavřených budovách, které jsou přetápěné, vlhké nebo plné prachových částic a jiných škodlivých látek. A to se týká i mnoha moderních novostaveb a rekonstruovaných domů, jež bývají utěsněné silnou vrstvou izolace a bez dostatečného větrání se v nich koncentruje velké množství oxidu uhličitého a vlhkosti. Žádný z těchto objektů nesplňuje závazné hygienické normy, které stanovují přísun nejméně 25 m3/h čerstvého vzduchu na osobu. Tipy, jak očistit vzduch v domácnosti a předejít tak zdravotním nebo psychickým obtížím, jako je únava, nesoustředěnost, pálení očí, alergie či astma, přináší developerská společnost JRD. Ta se specializuje na výstavbu zdravého bydlení a s Českou radou pro šetrné budovy spolupracuje na projektu Zdravý domov.

V uzavřených budovách trávíme až 90 % svého času, a proto má jejich vnitřní prostředí opravdu zásadní vliv na naše psychické a fyzické zdraví. Velké riziko zdravotních obtíží – tzv. syndromu nezdravých budov – skýtá především nedostatečná výměna vzduchu. Starší nezateplené domy mívaly drobné netěsnosti, které přispívaly k výměně vzduchu v domácnosti. Ale zároveň jimi unikalo teplo, což zvyšovalo náklady na vytápění. Celospolečenská snaha o snížení energetické náročnosti rekonstrukcí a novostaveb proto vyústila v boom zateplování, jenž s sebou přinesl jeden neblahý důsledek – špatný vzduch uvnitř způsobený nedostatečným větráním.

„Jak na lidské zdraví působí dlouhodobý pobyt v dokonale zaizolované budově bez výměny vydýchaného, přetopeného či znečištěného vzduchu? Jako odpočinek u pražské magistrály. Pokud totiž pravidelně nevětráte nebo nevyužíváte promyšlený vzduchotechnický systém, začnete brzy trpět únavou, pálením očí, bolestí hlavy i dýchacími obtížemi. V takovém prostředí také více trpí alergici a astmatici. Vysušený vzduch totiž dráždí sliznice a skrývá nebezpečný koktejl prachových částic, vysoké koncentrace oxidu uhličitého (nad 1500 ppm) a toxických látek. Příliš vlhký vzduch zase přispívá k růstu plísní a množení roztočů. Dostatečné větrání všech vnitřních prostor by proto mělo být samozřejmostí stejně jako udržování určité optimální hladiny teploty (cca 20 – 22 ºC) a relativní vlhkosti (cca 40 až 60 %),“ upřesňuje Jan Řežáb, majitel JRD.

Jak správně větrat?

Hygienická norma vyžaduje přísun nejméně 25 m3/h čerstvého vzduchu na osobu. Pouhým manuálním větráním je však téměř nemožné ji zajistit, protože byste museli opravdu intenzivně větrat nejméně jedenkrát za hodinu. Jan Řežáb proto radí: „Můžete samozřejmě větrat, denně vysávat, pořídit si elektrický zvlhčovač, odvlhčovač a čističku vzduchu. A také měřit oxid uhličitý, jehož míra je nejlepším indikátorem správné cirkulace vzduchu. Ale opravdu komplexním řešením je byt s přírodními materiály a moderními technologiemi – především s automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla. Právě ten totiž zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu předehřívaného odpadním vzduchem z jednotlivých místností, který je následně vypouštěný ven z budovy. Tato cirkulace přispívá k vytvoření zdravého a komfortního mikroklimatu. Pokud navíc chcete zabránit průniku prachu a pylu z venkovního prostředí stačí ho doplnit příslušnými filtry.“