V Česku se k recyklaci sebere skoro polovina baterií. V přírodě by se rozkládaly až půl tisíciletí

Již 5 let si každé 9. září vedle narozenin fyzika Luigiho Galvaniho připomínáme také Evropský den recyklace baterií. Často drobné zdroje energie pro řadu našich každodenních pomocníků po svém dosloužení představují značné riziko pro přírodu i lidské zdraví. Proto je důležité, aby nekončily na skládkách, ale v rukách recyklačních společností, které z nich mohou získat cenné suroviny. Míra sběru a recyklace baterií a akumulátorů roste, stejně tak ale každoročně roste i jejich prodej, a s tím i počet vysloužilých zařízení. Dramatická může být situace v případě Lithiových baterií, jejichž recyklace je složitější a dražší, ovšem počet těch se skončenou životností rapidně poroste.

Zařízení, která díky chemickým reakcím ve svém nitru vytvářejí elektrický proud, nás obklopují téměř na každém kroku. Jen v domácnostech se jich průměrně nachází kolem padesáti. A v nadcházejících letech bude baterií kolem nás dle předpovědí expertů přibývat. Podle společnosti Mordor Intelligence, jež se zabývá důkladnými analýzami globálního trhu, bude mezi lety 2018 až 2025 globální trh s bateriemi vykazovat roční složenou míru růstu na úrovni kolem 12 %. Nárůst poptávky po bateriích a akumulátorech lze pozorovat i v Česku. „V roce 2019 meziročně stouply naše prodeje baterií o 16 procent. Mezi nejprodávanější produkty patří zejména akumulátory do notebooků, sílí také zájem po akumulátorech do čteček čárových kódů,“ potvrzuje Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním prodejcem baterií do mobilních přístrojů na českém trhu.

Nebezpečný odpad, ale i cenný zdroj surovin

S rostoucími prodeji baterií a akumulátorů ovšem ruku v ruce půjde i růst vysloužilých, odpadních baterií, s nimiž se bude potřeba vypořádat. Baterie a akumulátory patří mezi nebezpečný odpad, a jako takové nepatří do směsného odpadu a nesmějí se skládkovat. Pokud jsou vyhozeny do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí. „Baterie obsahují toxické látky, například těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium – poslední jmenované je přitom klasifikováno jako karcinogen. Zdraví člověka ohrožuje i jedovaté lithium, alkálie nebo hydroxid draselný či sodný, s nimiž se v bateriích a akumulátorech setkáváme. V přírodě se přitom baterie rozkládají dle odhadů 200 až 500 let,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.

Baterie a akumulátory je proto potřeba odevzdat na příslušných místech k recyklaci. Nejen, že se tak zabrání ohrožení přírody a lidského zdraví, ale navíc mohou baterie sloužit jako zdroj surovin, například železa, zinku, olova, mědi, lithia nebo kobaltu. Dobrou zprávou je, že sběr baterií k recyklaci roste jak v tuzemsku, tak i v celé Evropě. Zatímco v roce 2011 se podle dat Eurostatu v České republice vysbíralo 26 % všech prodaných baterií, roku 2015 to bylo již 36,3 % a v roce 2018 47,4 %, což zhruba odpovídá průměru Evropské unie. Zároveň roste i objem baterií, které se podaří úspěšně recyklovat. Kupříkladu u olověných baterií dosáhla v Česku v roce 2018 dle Eurostatu míra recyklace přes 80 %, u NiCd baterií se drží nad 90 %.

Lithiové akumulátory jako hrozba i výzva

Mezi nejpoužívanější kategorie baterií se v současné době řadí Li-ion akumulátory, používané například v mobilních telefonech, noteboocích, ale i elektromobilech. „Lithium-iontové akumulátory se pyšní dlouhou výdrží, zpravidla vydrží 500 nabíjecích cyklů. Poté dojde k poklesu kapacity a akumulátor je potřeba vyměnit,“ popisuje Radim Tlapák. U těchto baterií bohužel dosud chybí spolehlivá data o míře jejich recyklace, byť samotný trh zaměřený na recyklaci lithiových akumulátorů podle expertů čeká v následujících letech a desetiletích prudký růst. Podle letošní zprávy společnosti Yole Développement by k roku 2025 mělo dosloužit 705 tisíc tun Li-ion akumulátorů, přičemž toto číslo do roku 2040 poskočí na závratných 9 milionů tun. Analýza společnosti zároveň odhaduje, že v roce 2019 bylo zrecyklováno asi 93 800 tun Li-ion baterií, ovšem do roku 2025 by objem recyklovaných „lionek“ mohl dosáhnout na zhruba 460 tisíc tun.

Podle reportu se v současné době ve zrecyklovaných Li-ion bateriích ukrývají suroviny v hodnotě asi 315 milionů dolarů a toto číslo by k roku 2025 mohlo vzrůst na více než 1 miliardu a v roce 2040 by dokonce mohlo atakovat 24 miliard dolarů. Pro recyklační společnosti tak lithiové akumulátory představují atraktivní segment, ovšem ne bez překážek. Předpokládá se, že největší podíl vysloužilých Li-ion akumulátorů bude pocházet z elektromobilů a dalších elektronických vozidel. „Tyto baterie ovšem kladou na recyklační proces zvýšené nároky, jak technologické, tak finanční a zejména bezpečnostní. Nutno také podotknout, že vzhledem k novosti segmentu elektromobility nejsou procesy recyklace vozidlových (průmyslových) lithiových akumulátorů dostatečně rozvinuté. Odborníci tak už nyní upozorňují, že na tuto oblast bude potřeba zaměřit co nejvíce pozornosti, jinak bude svět zaplaven Li-ion akumulátory, které představují značné riziko pro životní prostředí,“ říká David Vandrovec.