Mýty kolem mytí: správný postup čištění a údržby plastových oken

Na mytí oken má každý svůj vlastní názor a postup, někdy se dokonce dědí z generace na generaci. Co je tedy dnes nejlepší? Speciální vysavač, obyčejná stěrka, nebo noviny? Vyzkoušeli jsme za vás!

Mytí oken

Asi se shodneme, že okna je dobré mýt alespoň dvakrát za rok – v létě, kdy na nich ulpí spousta prachu a pylu, a po zimě, kdy bývají špinavá nejen zvenku, ale i zevnitř od rukou dětí, které vyhlížely Ježíška.

Nejprve je dobré hrubé nečistoty, prach, možná i zbytky listí či hmyzu vysát běžným domácím vysavačem. Pro následné „omytí z nejhoršího“ opravdu postačí běžný saponát a voda. Nesmí se ale používat abrazivní prostředky (např. tekutý písek), které by mohly plastové profily poškrábat. Začneme s okenními profily (rámy oken i křídel) zvenku, zevnitř a pak teprve umyjeme sklo. Vodu pravidelně měníme za čistou.

Velkou výhodou je samozřejmě speciální vysavač na okna (aku stěrka), který zabrání tomu, aby špinavá voda stékala dolů a dále znečišťovala sklo, profil i parapet. Navíc taková aku stěrka okno dokonale umyje a není pak už většinou potřeba ho leštit.

 

Proč nemyjeme okna za mrazu? Není to proto, že by se nám těsnění mohlo mrazem poškodit. Okno je venkovní prvek a mráz musí vydržet. Ale mokré těsnění by se mrazem mohlo „přilepit“. Při dalším otevření okna bychom ho mohli od/roztrhnout. Takové těsnění už pak neplní svou funkci.

Pokud nemáme doma elektrickou stěrku, můžeme použít tu klasickou. Musíme dát ale pozor, aby neměla ostré kovové hrany, které by také mohly okno poškrábat.

„Doporučit však nemůžeme parní čističe, které produkují páru o teplotě vyšší než 60 °C. Takto vysoká teplota poškozuje těsnění,“ upozorňuje Petr Sýs, technický a produktový manažer výrobce PVC okenních profilů Deceuninck.

Zapomenout nesmíme ani na vyčištění odtokových kanálků, třeba párátkem. Jejich průchodnost je důležitá, aby se v drážce rámu nehromadila voda, ať už ta zkondenzovaná nebo třeba zateklá během nárazového deště. Z venkovní strany je důležité opatřit odtokové kanálky krytkou (okapničkou). Ta zase brání zpětnému průniku vody do rámu okna při prudkém dešti a větru.

Na závěr můžeme okna přeleštit hadříkem z mikrovlákna (který nepouští chloupky) s využitím antistatického přípravku, který brání opětovnému usazování prachu – alespoň po nějakou dobu. Existují i speciální čističe (Deco-clean), které dokážou z PVC profilů odstranit třeba pokreslení fixou. Nikdy rámy nečistěte organickými rozpouštědly, ředidly, louhem nebo kyselinami.

Údržba a seřízení oken

„Obecně doporučujeme si na seřízení oken pozvat servisní firmu, ideálně tu, která okna dodávala. Kování je nepřeberné množství typů a s každým typem se zachází trochu jinak. Při neodborných pokusech o seřízení může dojít k tomu, že se funkčnost (těsnost) okna naopak ještě zhorší,“ varuje Petr Sýs. U oken by to možná zručný a poučený laik ještě zvládl, ale u dveří je to ještě složitější. Kdo by se chtěl do seřizování kování pustit sám, najde četné videonávody na YouTube. K seřízení přistupujeme, když je potřeba, tzn. když jdou okna a dveře špatně zavírat nebo pozorujeme, že hůře těsní.

Co však doma sami zvládneme, je alespoň jednou do roka promazat veškerá kování, tj. všechny kovové části, které po otevření okna vidíme – panty, táhla kování, uzavírací body. Mezi vhodné lubrikační prostředky patří mazací olej pro šicí stroje či vazelína (ideálně ve spreji) na kování, mastek na ošetření těsnění. Naopak se nepoužívají mazací prostředky obsahující kyseliny a pryskyřice, protože by mohly těsnění poškodit. Vhodné nejsou ani kuchyňské oleje.

Promazáním ochráníme kování před vlhkostí a korozí a výrazně tak prodloužíme užitné vlastnosti a životnost celého okna.

 

Co když mi okno otevřené „na ventilačku“ vypadne? Dnes už mají všechna nová okna pojistku proti chybné manipulaci, ale u starších oken se to skutečně může stát. V takovém případě hlavně neotáčíme bezhlavě klikou. Jednou rukou držíme kliku a druhou zavřeme okno. Pak otočíme klikou do polohy „otevřeno“ (klika míří doprava) a zatlačíme okno zpět až do rámu. Dáme kliku do polohy „zavřeno“ (klika míří dolů) a je to.

Dotáhnout můžeme také kliky. Posuneme plastovou krytku pod klikou a křížovým šroubovákem dotáhneme dva šroubky, které vlastně drží kliku vůči kování. Tento spoj se používáním „ochodí“ a bývá někdy příliš volný.