REMA od října navyšuje příspěvek na zajištění zpětného odběru elektrozařízení

Každý sběrný dvůr a obecní sběrné místo, které je nebo se nově stane součástí kolektivního systému REMA, získá od října vyšší finanční příspěvek na zajištění zpětného odběru na sběrném místě za každý kilogram svezeného elektrozařízení. Ten například u televizoru či monitoru může znamenat obvykle částku od 2 do 9 korun za kus, a to podle hmotnosti vysloužilého výrobku.

REMA zajišťuje pro obce zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení kontinuálním způsobem tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů svážena k recyklaci bez zbytečných odkladů a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován. Komplikací není ani malá hmotnost objednávky a není také potřebné sebraná elektrozařízení třídit podle jejich typů či značek. Prostřednictvím online aplikace je možné si pohodlně objednat svoz, který proběhne podle standardních pravidel. „Naším prvořadým záměrem je podporovat občany, obce a ostatní subjekty cirkulární ekonomiky našeho státu tak, aby zpětný odběr veškerého elektra i nadále zůstal bez komplikací a beze změn. Proto se navýšení finančních příspěvků netýká pouze obecních sběrných dvorů či sběrných míst, ale celé sběrné sítě,“ objasnil za kolektivní systém REMA generální ředitel David Vandrovec.

Samozřejmostí je bezplatný systém svozu a dopravy, stačí jedna smlouva

Kolektivní systém REMA zajišťuje sběr, svoz a zpracování všech šesti skupin elektrozařízení. Na sběrných dvorech sice nejčastěji končí velké domácí elektrospotřebiče, jako jsou pračky, sušičky či lednice, ale také menší spotřební elektronika, zejména televizory, monitory a rádia. Se systémem je možné zajišťovat svozy všech druhů elektrozařízení. Svoz z obecních sběrných dvorů i sběrných míst je pro obce bezplatný. Dopravu elektroodpadu do zpracovatelského zařízení zajišťuje REMA na své náklady.

Do spolupráce se může prostřednictvím linky Chytrá recyklace zapojit jakákoliv obec nebo svazek obcí z celé ČR. REMA nabízí služby i pro ty, kteří disponují pouze malým sběrným dvorem s omezenými skladovacími prostory. Překážkou není ani úplná absence sběrného dvora. V takovém případě stačí, aby se v obci ve spolupráci s kolektivním systémem zřídilo místo zpětného odběru.

„Nechceme obce zatěžovat zbytečnou administrativou, proto zpětný odběr všech elektrozařízení, ale i baterií a akumulátorů, zabezpečujeme na základě jedné smlouvy. Bez zbytečných podmínek či limitů na polohu nebo velikost obce a množství či značku sebraného elektrozařízení. Jednoduchost a průhlednost systému je podpořena také jednotným měřítkem pro všechna elektrozařízení: odebíráme je, aniž bychom některému materiálu dávali přednost,“ zdůrazňuje dlouholetou praxi Vandrovec s tím, že poskytují i poradenství v oblasti zpětného odběru a pomáhá rovněž s dalšími právními náležitostmi.

Nechceme mít elektro v lese

REMA v žádném případě nepřistupuje na myšlenku třídit a svážet vysloužilé elektro podle značek. Ze statistiky hovorů uskutečněných na informační zelené lince Chytrá recyklace mimo jiné vyplývá, že občané oporu a radu, jak s vysloužilým elektrem naložit, skutečně potřebují. Nikdo z nás jistě nechce, aby se najednou začaly televize a monitory nebo později možná i jiné druhy a značky elektrozařízení povalovat někde v přírodě anebo u kontejnerů a obce by je pak za nemalé peníze musely likvidovat jako černé skládky nebo zajišťovat jejich úklid. A všechno jen proto, že občané nevěděli, „kam s ním“. Chce obce, respektive jejich občany motivovat k tomu, aby dál vysloužilou elektroniku odevzdávali a shromažďovali tam, kam byli dosud zvyklí. Tedy na sběrné dvory, případně na sběrná místa v obcích.

„Jsou to právě obce, které mohou už na nejnižší možné úrovni ovlivňovat jednání svých obyvatel a organizací, které v obcích žijí a podnikají. Všichni dobře víme, že podporují vzdělávání občanů a ve spolupráci se státem, kolektivními systémy, výrobci a neziskovými organizacemi působí i na výchovu dětí i dospělých v ochraně životního prostředí" říká David Vandrovec.