Výrobní cena českého medu patří k nejnižším v Evropě, jeho produkce ale nestačí naší spotřebě

České včely podle posledních dat Evropské komise vyprodukují ročně přes 10 tisíc tun medu. Ani taková produkce ale nestačí naší spotřebě. O prvenství ve výrobě medu kvůli rozdílným metrikám soupeří Rumunsko a Španělsko. Výrobní cena českého medu je dle zjištění projektu Evropa v datech se zhruba padesáti korunami za kilogram třetí nejnižší v EU. Jeho prodejní cena 173 korun těsně přesahuje unijní průměr. Vedle medu či vosku jsou včely důležité pro tři čtvrtiny evropské produkce potravin. Desetině jejich druhů ale hrozí vyhynutí, proti kterému bojuje Zelená dohodu pro Evropu i soukromé firmy.

Evropské prvenství v roční produkci medu patří podle Evropské komise Rumunsku s 31 tisíci tunami. Podle Organizace pro výživu a zemědělství, která používá odlišné metriky, zase vede Španělsko s více než 36 tisíci tunami. „České včely vyprodukují přes deset tisíc tun medu. V Evropě sice máme třetí nejvyšší podíl včelích úlů v poměru k rozloze země, a to osm na kilometr čtvereční, ani to ale nestačí naší spotřebě. Produkci medu totiž ovlivňuje řada externích faktorů,“ vysvětluje Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Mezi nejzásadnější patří chladné či suché jaro a léto, přívalové deště či nadbytek pesticidů.

Nízké ceny českého medu

Výrobní cena medu u nás vychází na necelá dvě eura, tedy zhruba padesát korun, v rámci Evropy je tak třetí nejnižší. Prodejní cena se nachází těsně nad evropským průměrem, podle posledních dat vychází kilogram medu na 6,62 eur (zhruba 173 korun). Nejdražší je med u výrobců v Irsku, kde průměrně vychází na více než trojnásobek české ceny. V obchodech je ale med řádově o polovinu levnější, a to jak v Irsku, tak v Česku. Při srovnání velkoobchodních cen překonává Irsko ještě Velká Británie. Obecně se cena medu odvíjí od různých faktorů včetně roční doby, sezóny a celkové produkce. Nejdražší byl med v Česku v roce 2016, kdy se jeho červnová cena vyšplhala na 216,71 korun za kilogram.

Sladkosti z dovozu

Kvůli vysoké poptávce med dovážíme ze zahraničí, a to především z Ukrajiny, z níž do Česka v roce 2018 dorazilo 576 tun. Dovezený med ale často nesplňuje evropské standardy, což se týká především včelích produktů z asijských zemí. „Med je totiž třetím nejčastěji falšovaným výrobkem na světě, který výrobci ředí sladkými sirupy nebo mísí s méně kvalitními druhy. Řada evropských států včetně České republiky se shoduje, že na etiketách musí být nejen původ dovezeného medu, ale i jeho složení. A to musí odpovídat evropským standardům,“ vysvětluje Jan Krupička z Evropy v datech. Za hranice se ale vyváží i český med, nejčastěji na Slovensko a do Německa. Do EU putuje ročně přes tisíc tun, za její hranice jen 4,6 tuny.

Vosku se vyrábí tisíckrát méně

Hlavním včelím produktem je samozřejmě med, není však tím jediným. Pro výrobu kosmetiky, voskovaných ubrousků, ošetření nábytku a dřeva nebo impregnaci kožených výrobků se používá také včelí vosk. Ten ale není tak výnosný jako med, proto se jej v Česku vyrábí tisíckrát méně. Z úlů lze získat také propolis, který včely sbírají z pryskyřice na stromech. Lidé jej užívají při bolestech zubů, na bradavice, jako tinkturu či dezinfekci. „Pyl se díky svému složení bohatému na vitamíny, minerály a cenné bílkoviny využívá jako doplněk stravy nebo součást lékařských přípravků pro léčení alergií či problémů s prostatou. Jako potravinový doplněk slouží i mateří kašička, která se využívá i v kosmetice či výživě zvířat,“ dodává Jan Krupička.

Chránit včely pomáhají unijní i soukromé iniciativy

Včely a jim příbuzný hmyz opylují přes 84 % všech rostlin a jsou důležité až pro 76 % evropské produkce potravin. Téměř desetině jejich evropských druhů ale hrozí vyhynutí, proti kterému bojuje Zelená dohodu pro Evropu. Na podporu přírody i městské zeleně z ní ročně připadne nejméně 20 miliard eur a omezí také využití pesticidů v zemědělství. O zachování počtu včel usilují i těžební a průmyslové podniky snažící se o obnovu krajiny po své činnosti. Patří k nim například Sev.en Energy, která na severozápadě Čech vytváří umělé multifunkční biotopy. „Multifunkční biotopy nabízí místo pro život pro množství rozmanitých druhů od samotářského hmyzu přes ptáky, hady a ještěrky po vodní hmyz a žáby. Tyto biotopy jsou velmi žádoucí doplnění mladé krajiny, nezbytné pro biodiverzitu daného území,“ říká vedoucí oddělení rekultivací ČSA Ingrid Jarošová.