Kamila Bruknarová: Pozávodním depresím je těžké se vyhnout

Dobrý den, Kamčo, děkuji, že jste si udělala čas na rozhovor s námi. Jste v přípravě na závody, proto se musím zeptat – jak velký hlad máte právě dnes :)?

Krásný den i Vám, já děkuji za tuto možnost. Otázka na místě. Rychle a výstižně, hlad mám. Vzhledem k tomu, že už v dietě nějaký pátek jsem, tak se cítím nejen po fyzické, ale i po psychické stránce unavená. Držím se ale hesla, že čím víc jsem, když to řeknu na plnou pusu “ v háji“, tím lepší forma je na cestě. Navíc mě celý tento proces opravdu baví, takže si nemůžu stěžovat a fňukat, je to přeci jen moje volba.

Aktuálně se chystáte na mistrovství svět juniorů v Rumunsku, říkám to správně? Kdy se mistrovství koná a s jakými ambicemi na něj pojedete?

Ano ano, přesně tak, chystám se na mistrovství světa juniorů v Rumunsku, které bude probíhat 23.-26.10, ale ještě před ním se bude konat pro mě stejně důležitý závod a to je Diamond cup v Praze. Konkrétně 4.10. No, ambice, dělám maximum, abych se na stage postavila s tou nejlepší formou a prezentací, které jsem momentálně schopná, ale abych byla upřímná, beru to spíš jako obrovskou zkušenost a zážitek, než možnost odnést si na krku placku. Přece jen je tato sezona teprve mou druhou a ještě pořád jsem hodně maličká, myslím teď co se objemu svalů týče. Vzrůstově ale tedy taky, co si budeme povídat :D

Fitness na vrcholové úrovni – to je především nekonečná dřina. Jak Vás vůbec napadlo do něčeho takového jít? Můžete přiblížit nám, běžným smrtelníkům, co všechno Vaše příprava obnáší? Když vidím Vaše fotky na instagramu, postavu máte v podstatě dokonalou – to je ale určitě není zadarmo, že?

Jak mě napadlo do tohoto sportu jít? Od malička jsem sportovala, chodila jsem na gymnastiku, takže vztah ke sportu ve mně rodiče budovali už prakticky v porodnici. Studovala jsem taneční konzervatoř a už tehdy se mi neskutečně líbily svaly. Ale baletka a velká ramena, to úplně dohromady nešlo. Tehdy jsem tak tajně začínala sledovat pár tehdejších závodnic a všechno mě to postupem času pohltilo jako vysavač. Nebylo cesty zpět a po dostudování školy jsem se do tohoto sportu pustila naplno. Po nějakém čase jsem oslovila svou trenérku Ráďu Kameníčkovou a na podzim 2019 jsem si poprvé stoupla na závodní prkna.

A že je to nekonečná dřina máte naprostou pravdu. Na druhou stranu, každý sport na závodní úrovni je nekonečná dřina. Jen si dovolím říct, že fitness, kromě tvrdého tréninku, vyžaduje i naprostou konzistenci ve stravě a regeneraci, protože to jsou jedny z faktorů, na kterých to všechno stojí. Například já opravdu obdivuji bojové sporty, bratr je zápasník v MMA a vím, jak náročné to je. Ale třeba právě ten fighter, aby se vešel do své váhové kategorie, nasadí dietu, ve které je ve finále jedno, jaké potraviny volí, hlavně když je v deficitu a hubne. Ve fitness a bodybuildingu záleží na každé živině, dokonce hraje roli i zkonzumovaný druh zeleniny, příjem soli, nebo jestli čerpáte sacharidy z batát, nebo rýže. Každá potravina se totiž chová v těle jinak a je potřeba vyzkoumat, co komu vyhovuje tak, aby dosáhl těch nejlepších výsledků ke dni D.

Běžným smrtelníkům, to jste napsala výstižně. Mám totiž někdy pocit, že jsme jako z jiné planety :D

Rozhodně s čím je třeba počítat, když do tohoto sportu půjdete, je opravdu velká nutnost omezení společenských akcí. Neexistuje večeře s přítelem v dobré restauraci, nebo vínečko s kamarádkou u hezkého filmu. Celkově v závodní přípravě sociální život dost trpí. Třeba konkrétně já jsem nedávno měla možnost jet na 4 denní výlet do Alp, miluji horskou turistiku a celou dobu jsem byla přesvědčená, že to nějak půjde udělat a moc jsem se těšila. Ve finále jsem ale musela strašně nerada odmítnout, protože mě za 2 týdny čekají závody a nemohla bych si dovolit být 4 dny mimo režim, který je v této závěrečné fázi nekompromisní a striktní.

A co obnáší moje příprava? 5 dní v týdnu dvoufázové tréninky, respektive ranní cardio aktivita a odpolední/ večerní silový trénink, zakončený znovu cardio aktivitou, nebo hiit cvičením. Dále striktní jídelníček, který je opravdu dost deficitní, kvalitní spánek a hlavně pevně nastavenou mysl, protože bez té neuděláte ani krok.

Nezlobte se za tu otázku, ale na mě působí kulturistika jako sport extrémně nezdravě – brutální omezování jídla, tuků, sacharidů a později i vody, celá ta práce se superkompenzací a odvodňováním… Řada „bikinek“ trpí vypadáváním vlasů, ztrátou menstruace, depresemi, po závodě se u nich střídá anorexie s bulimií a přejídáním… Jaký máte na tohle názor?

Svým způsobem máte pravdu v tom, že kulturistika extrémně nezdravý sport je. Záleží ale na tom, jak kdo ho uchopí. Vezmu to očima mě, jako závodnice v bikini fitness. Jsem toho názoru, že pokud se k tělu mimo sezonu chováme hezky, dopřáváme mu dostatek všech živin, vitaminů, minerálů, potřebné suplementace a ničím ho netýráme, vrátí nám to v tom, že bude v přípravě/sezoně, fungovat tak, jak po něm požadujeme. Současně z toho plyne i fakt, že pokud je tělo zvyklé na dostatek příjmu, není třeba v následné dietě zacházet až do dlouhodobých extrémů na nulách, či padesátkách sacharidů, hodin cardia a podobně (samozřejmě s vyjímkou superkompenzace). Spousta závodníků drží i mimo sezonu podle mě až zbytečně nízký příjem kalorií, což není dobré nejen k brzdění progressu jak svalového rozvoje, tak i silového, ale především si tím zadělávají na zdravotní problémy, které právě zmiňujete v otázce. Co se týče depresí, tak těm je těžké se vyvarovat. Sama jsem si po minulé sezoně něčím podobným prošla. Několik měsíců máte jasně daný cíl, vaší prioritou je den D, na který vidíte před očima tu jasně vytyčenou představu vaší formy. Jinými slovy, žijete závoděním. Tedy alespoň jsem to tak měla já a i několik mých kamarádů a uvědomuji si, že to není dobře. Po skončení sezony jsem se sice těšila, až najedu zpět na pořádné tréninky, při kterých budu mít energii, ale bylo pro mě těžké se vyrovnat s mizejícími žílami na ramenou, s tloustnoucí kůží na těle, větší zavodněností a chvíli mi trvalo, než jsem se dala do pořádku po mentální stránce. Pořád jsem si říkala, ne, toto nebude můj případ, budu v pohodě, ale je to opravdu těžké najít po tom ten správný balanc. Každopádně věřím, že s přibývajícím počtem sezon získám větší a větší zkušenosti a pochopení, jak se k tomu všemu stavět. Už teď cítím, že po této sezoně to bude jiné a budu mnohem více v klidu.

 Pár rozhovorů s fitness závodnicemi jsme už měli, proto se zeptám i Vás – vnímáte fitness jako svět intrik a pomluv nebo je to podle Vás naopak přátelské prostředí? Jaká je obvykle atmosféra na závodech, baví se soutěžící mezi sebou nebo na sebe spíše vrhají vražedné pohledy a kradou si plavky :D???

Náš fitness svět je podle mě takový, jaký si ho samy vytvoříme. Můžeme potkat lidi, o kterých si myslíme, jak pro nás nejsou bůh ví jakou spásou, přičemž ve finále zjistíme, že tomu tak úplně není a samozřejmě i obráceně. To si ale fitrovat musíme samy. Určitě tu pomluvy a intriky vždycky jsou a budou, ale já mám zatím to štěstí, že se mi takovéhle větší nepříjemnosti vyhýbají. Není to pravidlem, ale dost v této oblasti funguje věta “Jak ty ke mně, tak já k tobě“, takže jednoduše přej a bude ti přáno. Tak to vidím já :) A co se soutěží týče, tak každý závod si doteď pamatuji úplně přesně. Díky týmu, kterého jsem součástí, jsem každý závodní den měla nezapomenutelný a dovolím si říct, že ta atmosféra, kde všude voní závodní barva, je něco krásného. To si každý zamiluje. Růžové brýle nemám, jen se snažím soustředit se více na pozitivní věci, než na to, kdo koho za rohem pomlouvá a lepí si na boty lepidlo, aby se konkurentka na stagi natáhla :-)

Velké popularitě mezi fitness soutěžícími se těší ořechová másla – proto máme velkou radost, že másla od nás považujete za ta nejlepší :) Jak dlouho je už znáte a které je momentálně Vaše oblíbené?

To máte naprostou pravdu. A upřímně asi neznám většího másloholika, než jsem já. O vašich máslech jsem poprvé slyšela asi 2 roky zpátky, kdy si pamatuji, že jsem vyzkoušela Para krém. Průšvih byl, že jsem dno skleničky viděla hned dva dny po otevření, takže jsem si dala s másly chvíli stopku. Co se máslíček týče, tak moje nejoblíbenější je asi klasické arašídové, které má pro mě ideální strukturu a široké využití i do slaných jídel a moc ráda mám ještě krásně krémové kešu máslo. No a jako milovník máku nemůžu zapomenout na kokosovo-makový krém. Ten mě opravdu překvapil, ačkoliv je to už delší doba, co jsem ho zkoušela :) Teď testuji ještě máslo Kešu-pistácie.. asi raději nekomentuji, musela jsem ho před sebou schovat.

Vedle fitness soutěžení se věnujete výživovému poradenství. Zkuste poradit ve stručnosti laikům, jak vybrat kvalitní ořechové máslo! Přece jenom dnes je trh zaplavený různými ořechovými „pomazánkami“, které jsou plné zbytečných přísad, chemikálií a sladidel. A když přidáte oblíbený tip na použití nebo recept, bude to také fajn :-)

Kvalitní máslo by podle mých měřítek, mělo mít ve složení 100% podíl ořechů. Mohou být i různé směsi, jako kombinace lískových ořechů s kokosem a podobně. Dle mého jsou taky moc fajn ořechová másla spojená s kvalitní čokoládou, což většinou bývá podíl 70-80% ořechů a zbytek kvalitní čokoláda. Všem bych doporučila, aby sledovali i složení na etiketách, protože u spousty výrobků najdeme přidaný palmový olej, nebo umělá sladidla, aniž bychom je třeba v másle čekali. No, mé využití máslíček je bobek uprostřed kaše - kreativní jako blázen :D Ale když mám čas a možnost, ráda si přidám třeba arašídové máslo do kuřecího masa, nebo vyrobím ořechovou zmrzlinu a to tak jednoduše, že jen rozmixuji 1 banán, polovinu avokáda, odměrku proteinu a velkou lžíci kešu másla :)

Jak velkou roli v tom, jak budeme vypadat, hrají podle Vás geny? Slýcháte často od klientů výmluvy na genetiku? Jaká je vlastně Vaše genetická výbava – máte rychlé spalování od přírody nebo jste si musela vše tvrdě vydřít?

Klasický argument od klientů. Hlavně že je to na co svést, že. Ne, vážně, genetika hraje svou roli, to ano, ale do určité míry s ní můžeme pracovat a dost ji ovlivnit. Samozřejmě že ten, kdo má od přírody rychlejší metabolismus bude hubnout snadněji, než ten, kdo si kousne do rohlíku a už přibírá. Musíme ale pracovat s tím, co máme a nevymlouvat se :-) Co se týče mě, tak já mám (díky tati a mami :)) spalování skvělé a na to jak jsem malá, si můžu dovolit poměrně velké množství jídla. Ale samozřejmě v tom hraje roli i fakt, že jsem od malička vedená ke sportu, hýbu se pravidelně a silovému tréninku se věnuji už nějaký pátek, to k tomu také dost přispívá.

Zatímco dříve o výživě nikdo nevěděl, dnes jsme doslova zavaleni řadou často protichůdných výživových informací a ze zdravého stravování se tak dělá zbytečná věda. Zkuste tedy vypíchnout nějakých 5 jednoduchých základních bodů, jak začít se zdravým životním stylem a udržet si jej. Nějaké tipy, které podle Vás fungují za všech okolností a jsou jednoduché a dostupné pro každého :-)

V každém případě bych jako první bod vypíchla Cíl. Protože jakmile člověk nemá jasný cíl, selže, dřív, nebo později. Další bod - proč to dělám? Uvědomit si, ideálně si napsat na papír důvod, proč chci něco změnit. Proč a co mě přesvědčilo k tomu, abych změnila svůj životní styl a jídelníček. Bod č.3 - Vyhýbat se při nákupu nezdravým potravinám, ideálně ani doma žádné neskladovat. Je to potom menší pokušení, než když jste hned u zdroje. Bod č.4 - Najít si druh pohybu, který vás bude bavit. Někdo si zamiluje běh, někdo procházky, fitness, jízdu na bruslích, plavání, cokoliv. Pro ty, kteří doposud nebyli zvyklí na pravidelný pohyb to bude opravdu nezvyk a bude je stát více úsilí se zpočátku donutit, ale ne nadarmo se říká, že sport je droga :-) No a bod č.5 - Pozitivně se naladit. Součástí zdravého životního stylu je i klidná hlava. Což si možná říkáte jo, a jak to mám udělat, když mám v práci tolik stresu? Úplně normálně. Mně osobně pomáhá k vyklidnění příroda a procházka. Někdo miluje jogu, jiní zase hrneček kávy a pěkný film. Jednoduše si najděte něco, kdy budete moci občas vypnout a neřešit nic a nikoho :)

Je ještě něco, co byste chtěla vzkázat našim čtenářům a zákazníkům nebo Vašim fanouškům a klientům???

Asi jen to, aby obzvlášť v téhle době, kdy každé ráno při vylézání z postele nevíme, co nás čeká, jestli nejdeme do práce, či fitka na nějakou dobu naposledy, měli plno sil. Vždycky se najde něco, i kdyby jen drobnost, z čeho můžeme mít radost. A ještě - jděte si za svými sny…

Děkuji za rozhovor a přeji hodně sil a úspěchů :-)!!!

Já moc děkuji a těším se na nové příchutě máslíček :)