Jak vyhovět nové vyhlášce o energetické náročnosti budov?

Od letošního ledna platí v ČR směrnice, podle které musí každý, kdo zažádá o stavební povolení, počítat s novými podmínkami pro hospodaření s energiemi. Jednoduše, energetická náročnost každé nové budovy by se měla co nejvíce blížit nule. Nová vyhláška o energetické náročnosti budov (č. 264/2020 Sb.) nabyla účinnosti 1. 9. 2020. Tato vyhláška a na ni navazující technické normy upřesňují výpočetní postupy a stanovují technické hodnoty pro výpočet.

Směrnice používá termín Budova s téměř nulovou spotřebou energie. „Stavební povolení tedy dostanou pouze ty budovy, které v současnosti podle třídy energetické náročnosti spadají do kategorie A a B. To v praxi znamená vyšší počáteční investici do kvalitního zateplení, alternativních zdrojů vytápění, do oken s trojskly, solárních kolektorů na ohřev vody, nebo například do alternativního osvětlení pomocí světlovodů,“ vysvětluje Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu.

Cena stavby se tak může navýšit až o 15 procent, nicméně je její návratnost vysoká, a v konečném součtu můžete i výrazně ušetřit. Díky těmto opatřením lze počítat s nižšími náklady na provoz domácnosti a ročně vám tak zbydou i desítky tisíc. Výdaje za elektřinu a teplou vodu dokáže snížit již zmíněná instalace solárních panelů a světlovodů. Další úsporu získáte s vlastním tepelným čerpadlem jako zdrojem tepla.

„Ekologický přínos světlovodů je evidentní díky jejich dlouhé životnosti. U světlovodů ekologický přínos výrazně převyšuje energetickou náročnost na jejich výrobu. Jeden světlovod ušetří za dobu své životnosti přibližně 66 MWh elektřiny, to je 66 tun oxidu uhličitého a 106 tun uhlí při její výrobě. Každý instalovaný světlovod tak významně přispívá k úspoře energie a ochraně životního prostředí,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway, a doplňuje, „díky speciální konstrukci také nedochází k únikům tepla v zimě a na druhou stranu nedochází ani k nadměrnému přehřívání místností v letních měsících. Světlovody Lightway plní normu pro tepelný prostup pasivních a nízkoenergetických domů.“

Kde se směrnice vzala?

Pravidla té české vychází ze směrnice Evropského parlamentu z roku 2010, která je výsledkem dlouhodobé snahy snižovat emise oxidu uhličitého. Jednotlivé státy si pak mohly standardy upravit podle sebe. Česko je nastavilo v novele z roku 2013 o hospodaření s energií a v roce 2020 na ni navázala vyhláškou o energetické náročnosti budov s návazností na samotný výpočet energetické náročnosti budov, resp. specifikací technických norem, hodnot a výpočetních postupů.

Energetická náročnost budovy je vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.

Co je průkaz energetické náročnosti budovy?

Průkaz energetické náročnosti je dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy. 

Co je energetický štítek?

Energetický štítek je označení výrobku (budovy) spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem (budovou).