Zdeněk Sobotka: Dlouhodobí investoři otáčejí energetickým kormidlem jasně: Směr dekarbonizace a obnovitelné zdroje

Nedávno mě zaujaly informace z případové studie The Ceres Investor Network, která sdružuje 175 institucionálních investorů. Ve správě mají 29 bilionů USD, což je už dost na to, aby působili na změnu ekonomické struktury ve světovém měřítku. Ceres identifikoval jako nejvýznamnější ekonomický trend celosvětový odklon od uhlí. Do dekarbonizace budou proudit jednoznačně nejvyšší investice, zatímco korporace začnou důsledně hodnotit svá rizika spojená s dopady klimatických změn. Ať už se jedná o dopady fyzikální, včetně výkyvů počasí, nebo následky přenesené - sociální, finanční a další.

Jak potvrzují průzkumy veřejného mínění z různých koutů světa, v současné době lidstvo stále trápí pandemie nového typu koronaviru a s ním spojené zdravotní, ale i společenské a ekonomické problémy. Klimatická změna zůstává v žebříčku priorit upozaděna. Není tomu tak ale u těch, kteří mají povinnost dívat se desítky let dopředu a hodnotit příležitosti a rizika dlouhodobých investic, například u penzijních fondů.

A nejsou to slova, nýbrž miliardy dolarů, které tyto trendy podepírají. Penzijní fond San Francisco City & County Employees' Retirement System o síle téměř 26 miliard dolarů plánuje své kompletní portfolio dovést k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Obdobně Maine Public Employees Retirement System, spravující 15 miliard dolarů, se chce jmenovitě zaměřit na infrastrukturu a obnovitelné zdroje. Kanadský Caisse de Depot et Placement du Quebec si pro své portfolio o hodnotě 340 miliardy USD vytkl za cíl zredukovat emise skleníkových plynů o 25 % do roku 2025. Každé kategorii svých aktiv přidělil uhlíkový rozpočet a stanovil výkonnostní cíl svým investičním manažerům.

Na globální diskusi, jak čelit klimatickým změnám, nic nezměnil ani covid-19. Vědci z univerzity v Leeds sice zveřejnili studii, podle níž od února do června poklesly emise škodlivých látek ve 120 zemích o 10–30 %, ale to je pouze dočasný výkyv, který sám o sobě nebude mít na průběh klimatické změny žádný měřitelný vliv. Tisíce dnes uzemněných dopravních letadel jednoho dne vzlétnou, stejně tak se továrny rozjedou na plný výkon. Ke skutečné eliminaci škodlivých látek v ovzduší a trvalému poklesu emisí skleníkových plynů je potřeba systémových změn. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že správci financí pro klienty s investičním horizontem dvacet i více let už vědí, že není zrovna podstatné, o kolik přechodně spadly emise nebo co si o klimatické změně zrovna myslí třeba americký prezident.

 Autor je zakladatelem skupiny Solek.

Skupina Solek

Solek investuje do obnovitelných zdrojů energie. Od svého založení v roce 2010 realizovala skupina více než desítku projektů v oblasti fotovoltaických elektráren (Česko, Slovensko, Rumunsko a Chile) o celkovém instalovaném výkonu přes 33 MW. Solek se v současnosti soustředí na chilský trh, kde má v plánu výstavbu dalších až 250 MW. Část plánovaných elektráren z celkového výkonu 250 MW do konce roku 2021 je určena pro kanadský fond Carbon Free a americkou společnost ARROYO. Část je určena i pro české investory, kteří se kvalifikují pro vstup do fondu kvalifikovaných investorů SOLEK SICAV, který skupina Solek založila v roce 2019 a do kterého alokuje nejméně 100 MW v chilských elektrárnách.

Solek disponuje rozsáhlými zkušenostmi jak s developmentem a EPC (kompletní realizací) solárních elektráren, tak jejich údržbou a správou.

Více na www.solek.com.