Pět mýtů stavebka: Co mate některé Čechy již čtvrtstoletí?

Stavební spoření je dnes již běžný finanční produkt. Jeho popularita plyne z dostupnosti a minimálního rizika. Ačkoli o stavebku slyšel skoro každý, vyznat se v něm není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Přinášíme pět obvyklých nepřesností o stavebku, které lze mezi lidmi nezřídka zaslechnout. 

Stavební spoření své příznivce neztrácí, a to ani v krizových dobách. Mezi Čechy je stále populární. Dokazují to i výsledky z letošního turbulentního roku, kdy stavební spořitelny poskytly za devět měsíců úvěry ve výši 48,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 31 procent. A dobře si vedou i nově zřízená stavebka – lidé uzavřeli podobný počet smluv jako za stejné období minulého roku.

1. mýtus: Peníze z úvěru od stavební spořitelny lze použít jen na rekonstrukci

Úvěr ze stavebka je možné využít na celou řadu věcí, podmínkou však je, že peníze musí být použity na uspokojení bytových potřeb. Například na koupi bytu, výstavbu domu či nákup pozemku. Pomůže ale také s mnohem obvyklejšími výdaji, které mohou zatížit rodinný rozpočet, jako třeba vybudování přípojky plynu, kanalizace nebo vody. Může sloužit i k uhrazení daně z nemovitosti a například na vypořádání dědických či družstevních podílů. 

2. mýtus: Cílová částka znamená sumu, kterou musím naspořit během šesti let

Cílová částka představuje sumu vkladů, státní podpory, úroků z vkladů po odpočtu daně z příjmu a úvěru ze stavebního spoření, na který máte nárok po uplynutí šesti let trvání smlouvy za předem daných podmínek. Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na dobu neurčitou, může tedy trvat i déle než šest let. Omezením je právě cílová částka, kterou nesmíte tzv. přespořit. Během trvání smlouvy ji lze ale navýšit. 

3. mýtus: Jediným zhodnocením stavebního spoření je státní podpora

Peníze na stavebku jsou zhodnoceny jak státní podporou, která činí až 2 000 korun ročně, tak úrokem, který může být u každé stavební spořitelny jiný. Ve srovnání s běžným nebo spořicím účtem tak stavebko dohromady přináší vyšší zhodnocení. 

4. mýtus: Hrozí riziko, že stavební spořitelna zkrachuje a já o peníze přijdu

Peníze na stavebním spoření jsou chráněny nejen samotnou spořitelnou, ale podobně jako jiné vklady i státem. Garanční systém chrání vklady až do výše 100 000 eur, což představuje v závislosti na kurzu necelé 3 miliony korun. Obezřetnost je při správě financí jistě namístě, ale systém stavebního spoření je natolik bezpečný, že žádná stavební spořitelna dosud nezkrachovala. Proto není důvod se o své peníze zbytečně obávat. „Dlouhodobě se potvrzuje, že pokud jde o spoření, sázejí Češi vedle solidního výnosu také na jistotu,“ vysvětluje popularitu stavebního spoření Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

5. mýtus: Stavební spoření neumí reagovat na aktuální trendy

Stavební spořitelny se snaží reagovat na rozvoj moderních technologií a dnes již běžně umožňují například založení a správu stavebka přes internet. Obzvlášť nyní, v době šíření koronaviru, to umožňuje lidem vyhnout se zbytečnému riziku a vše zařídit z pohodlí svého domova. Komunikace mezi klienty a finančními institucemi se v poslední době posunula víc do digitálního prostředí. I když směr k digitalizaci v rámci stavebního spoření byl patrný už před rokem, výjimečná situace rozmach moderních technologií uspíšila.