Dlouhodobý hluk negativně dopadá na zdraví, vyřeší ho dodatečná izolace

Lidský mozek není schopen s hlukem pracovat. Vystavení se dlouhodobému působení hluku se tak projeví na naší psychice, a dokonce na fyzickém zdraví. „Řešení hluku v bytě je složité, velmi často vyžaduje stavební zásah. Přesto je akustická kvalita pro bydlení velmi zásadní a představuje jeden z pilířů zdravého domova,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Česká rada pro šetrné budovy na problematiku zdravého vnitřního prostředí budov upozorňuje dlouhodobě. V prostředí kanceláří i škol se díky tomu téma zdravého vnitřního prostředí již řeší. Letos se nově v rámci projektu Zdravý domov Rada zaměřila na domácnosti. Projekt odstartoval v době koronavirové krize informační kampaní na sociálních sítích zaměřenou na drobné úpravy, kterými si mohou lidé svépomocí upravit své vlastní bydlení a přispět tak ke svému zdraví. Nyní pokračuje seriálem debat s odborníky v Českém rozhlase. Partnery projektu jsou společnosti CPI Property Group, JRD, Skanska a Velux.

„To, že jsme v nějaké větší hlukové expozici, se může projevit tím, že cítíme větší únavu, podrážděnost, agresivitu. Pokud jsme hluku navíc vystaveni dlouhodobě, pak nám může způsobit i vážnější zdravotní problémy a v takové situaci už je nutno v domácnosti přistoupit k řešení ať již jednoduchému nebo invazivnějšímu, v podobě stavebního zásahu,“ řekl produktový manažer JRD Petr Valeš. Podle něho lidé vnímají hluk individuálně. „Pro někoho určitá intenzita hluku ještě není rušivá, pro jiného již představuje problém,“ vysvětlil. V případě, kdy se ale ve svém domě nebo bytě necítíte dobře a přičítáte to právě hluku ať již z vnějšku, technologií domu nebo od sousedů, doporučuje Valeš najmout si odborníka a nechat si v bytě provést akustický audit a navrhnout řešení.

Pro rámcové změření úrovně hluku mohou sloužit aplikace v mobilu. „Běžná hladina hluku, do které bychom se měli vejít, abychom hluk v podstatě nevnímali jako problém, je na úrovni 30 dB v noci a až 40 dB ve dne,“ dodal projektový manažer CPI Property Group Vojtěch Podval.

Nejčastějším zdrojem venkovního hluku ve městech je jednoznačně doprava, pak průmysl nebo výstavba v okolí. Hluk z takových vnějších zdrojů dokážeme odclonit kvalitní fasádou a okny s dostatečným akustickým útlumem. „Složitější je ochrana proti vnitřním zdrojům hluku. Je jich totiž celá řada a šíří se nejen vzduchem, ale i konstrukcí budovy,“ poznamenal Podval. Můžeme tak slyšet dupání od sousedů prostřednictvím stropu nebo stěn, což je typický kročejový hluk. Problém představuje strukturální hluk například v případě špatně zabudované vany, kdy soused slyší dopad každé kapky vody.  

Hluk je třeba řešit již v projektu

Ideální je s řešením hluku začít již při projektování budov. U bytových domů je třeba respektovat základní pravidla a pokud v jednom bytě máme ložnici, neměl by architekt ve vedlejším bytě přes stěnu navrhnout koupelnu. Podobně se developeři zamýšlejí nad celkovou orientací budovy v případě, kdy staví u rušné silnice. Tímto směrem pak pokud to lze umisťují prostory, kde není hluk nutné tolik řešit jako jsou chodby, sklady, koupelny. Obytné místnosti pak orientují spíše do vnitrobloku.

Kvalitních akustických podmínek je možné dosáhnout jak v panelovém, tak v cihlovém domě. „Je to vždy o tloušťce a volbě materiálu, nelze tedy snadno říct, která z konstrukcí bytových domů je s ohledem na hluk vhodnější,“ řekl Valeš.

Kromě akustické kvality jsou pro zajištění dobrého vnitřního prostředí podstatné také světelné podmínky, a hlavně kvalita a teplota vzduchu v bytě. Stále důležitější jsou také tzv. softové parametry, jako je ergonomie, biophilie (přítomnost rostlin v interiéru), wellbeing nebo lokalita. Podrobnosti k jednotlivým parametrům přináší Česká rada pro šetrné budovy v rámci projektu Zdravý domov na stránce