Jak zateplit dřevostavbu bez zbytečného odpadu?

Jana Brožková, 10.11.2020

Dřevěné domky jsou přátelské k životnímu prostředí. Nejlepší ekologická cesta v souvislosti se zateplením dřevostaveb pak vede přes foukání minerální izolace přímo do panelů. Nejenže se tímto řešením zlepší izolační, akustické a požární vlastnosti budovy, ale navíc na stavbě nevznikne žádný odpad v podobě odřezaných zbytků. Zákazník zaplatí opravdu jen za to, co má ve stěnách. Aplikace minerální vaty v panelech zamezuje plýtvání. Šetří zkrátka přírodu i vaše peněženky.

„Při realizaci dřevostavby se používají převážně suché procesy a lze ji tak stavět v podstatě kdykoliv,“ vyzdvihuje jednu z řady výhod dřevostaveb Tomáš Nemrava, výkonný ředitel firmy NEMA, která se specializuje na výrobu vázaných krovů, vazníků, střešních panelů pro zděné stavby a široké palety panelů pro montované dřevostavby. V jižních Čechách, kde sídlí, vlastní dokonce jako jediná v Česku kompletní výrobní linku pracující s milimetrovou přesností. Panely tam odborníci rovnou zafoukávají kvalitní minerální vatou od firmy Knauf Insulation.

Aplikace minerální vaty v panelech zamezuje plýtvání

„Zásadní je množství izolace, která je v panelu obsažena. Při výrobě se jí do panelu fouká 42 kg/m3, což má velký vliv na výrazně lepší izolační, akustické i požární vlastnosti,“ vysvětluje Nemrava. Foukaná izolace se dostane do sebemenší mezery a zamezí tak vzniku tepelných mostů. Minerální vata neobsahuje žádná chemická pojiva ani lepidla a při jejím použití nevzniká žádný odpad. To je dobrá zpráva pro přírodu i zákazníka.

Díky milimetrové přesnosti výrobní linky není nutné žádné dořezávání a další úpravy, které by konečného zákazníka i montážní firmu na stavbě zdržovaly a snižovaly kvalitu výsledného domu. Foukání vaty je nastaveno softwarově. Projektanti vše naprogramují a zaměstnanci ve výrobě poté už jen kontrolují správnost procesu. Pokud je panel zafoukán dle programu a nastavení, jak má, zaklopí se jeho druhá strana a posunuje se po lince na další pracoviště.

Dřevěná alternativa k cihlovým domům získává v tuzemsku pomalu na oblibě nejen díky kladnému vztahu k životnímu prostředí. Pomalu mizí mylné představy, že domy ze dřeva dlouho nevydrží. Nejstarší dochované funkční dřevostavby koneckonců pocházejí z 5. století našeho letopočtu, což svědčí o tom, že když se o ně majitelé vzorně starají, je jejich životnost prakticky neomezená.




Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie



Články Stavba