Stavebnictví produkuje 2/3 odpadu v ČR, přitom některé stavební materiály již docházejí

Stavba

Jana Brožková, 22.11.2020

Návrh, výstavba, provoz a následná demolice. Stavební proces je dnes velmi lineární a vzniká z něj obrovské množství velmi drahého odpadu. Celkem dvě třetiny veškerého odpadu totiž pochází právě ze stavebnictví. „Na výstavbu je proto nezbytné pohlížet prostřednictvím celého životního cyklu budov od stavby, přes provoz až po jejich demolici. Pokud chceme stavět udržitelně a nevyčerpat v dohledné době surovinové zdroje, je nutné přehodnotit přístup k navrhování a nad celým životním cyklem budovy se zamýšlet již v rámci jejího návrhu,“ řekla k tématu další ze série přednášek Rethink Architecture výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Přednáškový cyklus pořádá Rada spolu s Centrem architektury a městského plánování v Praze.

Podle architekta Karla Goláně z Institutu cirkulární ekonomiky jsme se v posledních letech již naučili zabývat se úsporami, pouze však v provozu budov například formou jejich zateplení a snižování energetické náročnosti. „Neřešíme zatím ale celý životní cyklus, a tak třeba nevíme, jak polystyren, kterým zateplujeme budovy, budeme při demolici recyklovat. Tento pohled je třeba změnit,“ řekl Goláň.

Podle Marie Nehasilové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT je třeba již v projektové fázi řešit otázku materiálů, z nichž stavba vzniká z hlediska dopadů na životní prostředí. Materiály je dnes možné vybírat například podle enviromentálního prohlášení o produktu (EPD). Je vhodné také přemýšlet již v projektu nadnosnou konstrukcí budovy tak, aby ji případně, až budova doslouží, bylo možné dále využít.

Jak představili Jan Veisser a Jan Hora z ateliéru ORA, vdechovat nový život materiálům lze ale i v menším měřítku a to znovupoužitím konstrukcí či stavebních materiálů, jako je kámen či keramika při rekonstrukcích nebo při repasích nábytku.

Je třeba již v projektu řešit otázku materiálů

The Kendeda Building, Foto: Jonathan Hillyer

Řešením také může být vyšší použití materiálů s nízkým dopadem na životní prostředí, jako je například dřevo. Příkladem je budova Kendeda Building v Atlantě v USA. „Materiály jsou podstatné nejen z pohledu jejich dopadu na životní prostředí, ale i z hlediska zdravého vnitřního prostředí,“ vysvětlil při online prohlídce právě tohoto amerického projektu, který se řadí mezi ekologicky nejvyspělejší budovy světa, ředitel budovy Shan Arora. To je také důvod, proč je velká část Kendeda Building v Atlantě v USA právě ze dřeva. Velký důraz byl kladen i na výběr ostatních materiálů dle jejich dopadu na zdraví člověka. Budova navíc nejen že vyprodukuje více energie, než spotřebuje, ale také například zachytí a upraví dešťovou vodu pro všechny účely, včetně pití.

Recyklací materiálu po dekonstrukci budov se stavební firmy v Česku již začínají zabývat. Například Skanska třídí téměř 95 procent materiálů, které produkuje jako stavební odpad – převážně jde o plasty, beton a zeminu, které tedy nekončí na skládce. Šetří se tak primární zdroje, které postupně docházejí. „Za předpokladu stejné těžby jako dosud existuje prognóza, že kamenivo v ČR dojde v roce 2062,“ zmínil vedoucí udržitelnosti Skanska a.s. Karel Fronk. Skanska proto vyvinula také Rebetong - 100procentně recyklovaný beton, kde se namísto kamenné drtě použit stavební suť.

Dalším tématem seriálu Rethink Architecture, budou lidé. Přednáška se uskuteční online na https://www.campuj.online/ či na facebooku CAMP: https://www.facebook.com/camppraha, a to 3. prosince od 19 hodin.