Burzovní kalendář: Co musíme vědět do nového týdne! (29.11.2020)

Akciové trhy mají před sebou velmi zajímavý týden plný zásadních makrodat a zasedání centrálních autorit. Zde je to, co potřebujete vědět, abyste mohli úspěšně začít nový týden.

Jako každý první týden v novém měsíci americké úřady budou reportovat makrodata z trhu práce za měsíc listopad. Sentiment obchodníků mimo jiné ovlivní také informace o načasování distribuce vakcín proti covid-19 a rétorika ohledně obav z agresivnějšího přístupu k omezování volného pohybu občanů a otevírací doby podnikatelského sektoru.

Investoři budou bedlivě sledovat svědectví předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella a ministra financí Stevena Mnuchina o programu CARES (Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security) ve Washingtonu. Během středeční obchodní seance americká centrální banka zveřejní Béžovou knihu, kde ve své zprávě o současném stavu ekonomické situace v USA zveřejní prognózu týkající se nadcházejícího zasedání FEDu.

Očekává se, že OPEC tento týden na svém tradičním prosincovém zasedání odloží plány na zvýšení produkce ropy.

Údaje o inflaci v eurozóně mezitím pravděpodobně stmelí očekávání, že Evropská centrální banka na svém příštím zasedání zvýší objem stimulačních opatření.

Jerome Powell a Steven Mnuchin – Pomoc v USA a CARES ACT

Americká Federální rezervní banka spustila v polovině března letošního roku sérii opatření majících za cíl stabilizovat finanční a ekonomickou situaci v USA. Ačkoli epidemie ve Spojených státech naplno vypukla až o více než měsíc později, USA byly zasaženy celosvětovým dopadem první vlny koronaviru v Číně, dalších částech Asie a Evropě. Poptávkový šok, narušení řetězce subdodávek, utlumení většiny průmyslových odvětví a následující burzovní propad byly natolik destabilizující, že FED nasadil záchranné prostředky v nebývalé míře, a po vypuknutí pandemie v USA ve stanoveném kurzu pokračoval. Prvním krokem bylo snížení úrokové sazby (3. března z 1,50-1,75 % na 1,00-1,25 %, o necelé dva týdny později, 12. března, na 0,0-0,25 %), centrální banka také začala s nákupem státních dluhopisů jako s prostředkem financování státního dluhu. Ve spolupráci s vybranými centrálními bankami (kanadskou, britskou, japonskou, švýcarskou a evropskou centrální bankou) vzniká Coordinated International Action to Lower Pricing on U.S. Dollar Liquidity Swap Arrangements, společný postup při ochraně mezinárodní likvidity dolaru snížením stanovené ceny dolaru o 25 bazických bodů.

Následovala řada opatření a programů k ochraně bank a hladkého fungování trhu: Commercial Paper Funding Facility (CPFF) umožňuje FEDu obchod s cennými papíry subjektů, které by jinak měly problémy s odbytem. Primary Dealer Credit Facility (PDCF) nabízí zajištěné půjčky bankám, nakupujícím aktiva z podílových fondů peněžního trhu. Následovalo rozšíření kvantitativního uvolňování a další tři programy nouzových půjček, Primary Market Corporate Credit Facility (PMCCF) a Secondary Market Corporate Credit Facility (SMCCF) k podpoře poskytování úvěru velký zaměstnavatelům, a Term AssetBacked Securities Loan Facility (TALF) k dodání potřebné likvidity pro neuhrazené korporátní dluhopisy, v celkové výši 300 miliard dolarů. Malé podniky a živnosti pak úvěrově podporuje Main Street Business Lending program, kde FED nese 95 % bankovní účasti, a daňové úlevy a odklady. Začátkem dubna FED snížil regulační zátěž bank programem CARES (Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security), do roku 2022 byl o jeden procentní bod snížen pákový poměr na hodnotu 8 %. Zároveň byly poskytnuty další státní půjčky prostřednictvím programů pro malé podniky, města a obce: již zmíněný Main Street Business Lending Program ve výši 600 miliard dolarů a Municipal Liquidity Facility ve výši 500 miliard dolarů. Platnost všech těchto nouzových balíčků byla v červenci prodloužena na celý rok 2020.

Ing. Libor Stoklásek, MBA
Imperial Finance