EKOSPOL: Stavebnictví na své dno stále nenarazilo, v říjnu se vrátilo k dvojcifernému propadu

Pomyslného Černého Petra si letos zdá se vytáhlo české stavebnictví, které drtivě zasáhla koronavirová krize. Už od jara se nemůže vymanit z problémů, když stavební produkce každý měsíc jen klesá. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že propad pokračoval i v říjnu, kde se stavební produkce meziročně snížila o 10,5 procenta. A na lepší časy se jen tak neblýská. Stavební úřady totiž v říjnu vydaly o 7,6 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto staveb se propadla dokonce o 35,9 procenta. Otázkou tak zůstává, jak hluboko české stavebnictví ještě klesne.

Zásadně se nedaří hlavně bytové výstavbě, což jasně prokazuje počet zahájených bytů. ČSÚ v celé ČR eviduje 2581 bytů, jejichž stavba začala v říjnu. To představuje meziroční propad o 23,8 procenta. Výrazněji přitom ubylo nových bytů zahájených v rámci nějakého bytového domu, kterých se říjnu začalo stavět dokonce o 43,7 procenta méně než loni.

Tristní situace i nadále zůstává v hlavním městě, kde se v říjnu začalo stavět pouhých 148 nových bytů. V podstatě jde o jeden středně velký rezidenční projekt. Celkem se v Praze od začátku roku začalo stavět jen 3257 nových bytů, což ani zdaleka nestačí současné poptávce. Jen se tím prohloubí nedostatek cenově dostupných bytů na trhu. Jak se situace kritická, ukáže srovnání s loňským rokem, kdy se jen v Praze za prvních deset měsíců roku začalo stavět o 1716 nových bytů více.

O moc lépe si letos nevede ani Středočeský kraj, kam se v uplynulém období přesunula podstatná část bytové výstavby. Letos zde stavební firmy zahájily stavbu 4415 nových bytů, což je o 458 méně než ve stejném období loňského roku. Lépe než Praha je na tom letos také Jihomoravský kraj, kde se začalo stavět 3421 nových bytů. I jižní Morava si ale oproti loňskému roku pohoršila, konkrétně o 106 zahájených bytů.

Z těchto čísel jasně vyplývá, že české stavebnictví žádné růžové období nečeká. Stavaři se spíš musí připravit na další krev, dřinu, slzy a pot. Na pokračující krizi ve stavebnictví však v konečném důsledku doplatí úplně všichni. Nedostatek bytů na trhu bude držet cenu některých předražených ležáků stále příliš vysoko, stejně jako nedostavěná infrastruktura bude stále bránit bezproblémové mobilitě za zaměstnáním a rychlejšímu pohybu zboží a služeb. Lepší kondice stavebnictví je proto v zájmu celé české ekonomiky.