Třetina Čechů v době epidemie daruje méně peněz, potravinové banky ale zaznamenaly rekord

Finanční dary jsou v Česku nejoblíbenější formou dobročinnosti, vyplývá ze zjištění projektu Česko v datech. Epidemie koronaviru se však na dárcovství promítla spíše negativně. Více než polovina neziskovek poskytujících pomoc potřebným zaznamenala podle Fóra dárců snížení darů od veřejnosti, ačkoliv důvěra ve veřejně prospěšné organizace oproti loňsku stoupla. Až 37 % lidí totiž daruje méně než v uplynulých letech. Rekordní výši darů ale letos hlásí potravinové banky. Pomoc směřuje také k dětem, kterým schází počítače na online výuku.

Přes 50 % neziskových organizací se letos podle Fóra dárců dočkalo snížení darů od veřejnosti, 39 % z nich zase potkalo rušení přislíbené dárcovské podpory. A kvůli speciálním opatřením proti šíření viru poklesly polovině z nich i výnosy z vlastní činnosti. Přestože důvěra ve veřejně prospěšný sektor oproti roku 2019 vzrostla o 8 %, až třetina lidí daruje během pandemie méně než v uplynulých letech. Znatelný nárůst je však vidět u posílání dárcovských zpráv (DMS). Zatímco vloni odeslali Češi mezi lednem a zářím na 381 tisíc zpráv, díky kterým se na pomoc potřebným vybralo 18,6 milionů korun, letos byl tento obnos téměř o tři čtvrtiny vyšší. Odeslali jsme 570 tisíc DMS s pomocí ve výši přesahující 32 milionů korun.

Potravinové sbírky vybraly stovky tun jídla

Rekordní zájem zaznamenaly také potravinové sbírky. Česká federace potravinových bank uvedla, že při pravidelné podzimní Sbírce potravin se vybralo 44 tun základních hygienických potřeb a 396 tun potravin, ze kterých se připraví až 800 tisíc porcí jídla. Nevládní organizace se také snaží řešit nedostatek počítačů pro online výuku. Do projektu Učímeonline.cz iniciativy Česko.Digital se například zapojilo přes 500 českých škol. Kromě darování více než tisícovky počítačů do zasažených rodin pořádají odborníci i online webináře, kde učitelům radí, jak na online výuku.

Nadace reagují na koronavirus

Na vypuknutí epidemie reagovaly i nadace a nadační fondy nebo velké firmy. „V první vlně jsme v programu Dokážeme víc vypsali dvě kola mikrograntů a podpořili dalších 90 projektů za více než 700 tisíc nad rámec běžné podpory. Ocenili jsme ty, kdo šili roušky, i ty, kdo vraceli život do ulic. Po druhé vlně tak logicky zvažujeme další mimořádné kolo,“ říká například Andrea Studihradová z České spořitelny, která skrze komunitní granty podporuje aktivní lidi se snahou vylepšit své okolí. „Letos jsme spolu s Nadací Via podpořili 53 projektů, mezi které jsme rozdělili více než 3,7 milionu korun,“ doplňuje Andrea Studihradová.

Češi nejradši posílají peníze

Nejoblíbenější formou pomoci jsou v Česku finanční dary, vyplývá ze studie Centra občanského vzdělávání provedené v roce 2015. Tímto způsobem pomoc poskytuje přes 45 % Čechů, zatímco materiální dary preferuje 43 % z nich. Třetina lidí se také zapojuje do internetových nebo offline petic a do pětice nejčastějších forem angažovanosti patří i přesvědčování blízkých. Na opačném konci žebříčku figurují stávky a nepovolené protesty. „Rozdíly mezi pohlavími jsou z hlediska forem poskytování pomoci naprosto minimální. Jedním z výsledků generačního srovnání je fakt, že s věkem roste ochota poskytovat peněžní dary. Češi se podle průzkumu nejčastěji angažovali v podpoře nemocných a postižených, lidí v náročné životní situaci a těch, kteří byli zasaženi nějakou pohromou,“ upřesňuje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech.

V bývalém východním bloku je dobročinnost slabší

Oblibu peněžních darů v Česku potvrzuje i mezinárodní srovnání World Giving Index, za kterým stojí nadace Charities Aid Foundation. Tento žebříček se věnuje ochotě obyvatel jednotlivých států a jejich ochotě obětovat něco pro druhé. Index dárcovství vyčleňuje kategorie dobrovolnictví, pomoc cizímu člověku či darování peněz, a výsledky jednotlivých kategorií pak skládá do výsledného skóre. „Nejlépe se Česká republika umístila právě v kategorii peněžního dárcovství, kde získala 70. příčku. V celkovém srovnání se pak nachází na 111. místě ze 126 zkoumaných států,“ vysvětluje Andrea Studihradová z České spořitelny. Nejhůře dopadlo Česko v kategorii „pomoc cizímu“, kde se umístilo na 121. příčce.

Menší ochota pomáhat prochází celým bývalým východním blokem, jelikož Rusko, Polsko, Slovensko nebo Pobaltí dosahují podobných výsledků jako Česká republika. Nejhoršího výsledku dosáhla ze zkoumaných zemí Čína, jejíž 16% výsledek je jen o šest procentních bodů nižší než skóre Česka. Na opačném konci srovnání jsou pak Spojené státy, které žebříček vedou s 58 % v celkovém srovnání.