Zimní parkování venku má svá rizika

Podle dopravních průzkumů parkuje na ulici zhruba 60 procent všech vozidel, mimo ně – nejčastěji pak v garáži – pouhé dvě pětiny. Zejména zimní parkování venku však s sebou může nést některá rizika. Jaké problémy odstavení vozidla na ulici v zimním období představuje? A kam až se mohou vyšplhat škody s tím spojené? Odpovědi nabízí následující článek.

Zimní návrat automobilů do měst

K odcizení vozů či jejich vykradení dochází po celý rok. Zimní období ale zlodějům přece jen poskytuje větší příležitost – na rozdíl od teplejších měsíců se totiž mnohem dříve stmívá. Potenciálnímu pachateli se tak prodlužuje čas, kdy se může do vozidla nenápadně dostat a napáchat nemalé škody. Více příležitostí pro zloděje v zimním období pak představují i města. Do nich se vlivem zazimování přesouvají lidé, kteří jinak zbytek roku tráví na chatách či chalupách. V zimních měsících se tak ve větších aglomeracích podle odhadů České parkovací asociace nachází i o 10 procent vozů více.

I přesto nicméně policejní statistiky ukazují, že kriminalita v Česku dlouhodobě klesá. Týká se to přitom jak krádeží ve vozech, tak i jejich odcizení. V prvním případě klesl počet těchto případů od roku 2016 o 18 procent, v tom druhém pak dokonce o třetinu. Stejný trend lze pozorovat i v letošním roce, do kterého se však promítlo také omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií koronaviru.

Posypová sůl ničí lak a způsobuje korozi

Zimní období je úzce spojeno se silnicemi zapadanými sněhem nebo pokrytými ledovkou. Tuto zimu se to ukázalo už v prvním prosincovém týdnu a je jen otázkou času, kdy tuzemské cesty pokryje vrstva sněhu či ledu znovu. Silničáři se snaží tyto problémy eliminovat používáním soli či zdrsňujících směsí. Pokud však auta parkují například na kraji silnice, může se stát, že při takových úpravách vozovky posypová směs na voze ulpí a poškodí ho. Příkladem může být sůl, která nejvíce ohrožuje lak na voze.

Jakmile dojde k jeho poškození, je jen otázkou času, kdy daná část karoserie začne korodovat. V krajním případě se na ní mohou vytvářet i díry. Nejvíce jsou v tomto směru ohrožené zejména blatníky, prahy či výfukový systém. V chladném období tuto skutečnost urychluje i výrazně vyšší vlhkost, svoji roli mohou sehrát také kamínky z posypových směsí, se kterými auto při jízdě v zimě chtě nechtě přichází do kontaktu.

„Klíčové je také stáří vozu, například u veteránů může být proces degenerace výrazně rychlejší. Pokud vůz parkuje v garáži, riziko zásahu posypovou solí či směsí při jejich aplikaci na silnici se výrazně snižuje. Člověk po zaparkování může zároveň poměrně komfortně vůz zbytků soli zbavit. Kromě toho bývá v garáži i menší vlhkost než venku, což snižuje riziko vzniku koroze,“ řekl Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Tající led a škody za statisíce

Zmíněné zdrsňující směsi mohou poškrábat lak automobilu, podobný problém může způsobit i padající sníh či led. Škoda na voze ale může být i mnohem vážnější. Zejména led ulomený nejčastěji ze střechy má totiž sílu rozbít například čelní sklo, promáčknout kapotu či ulomit zpětná zrcátka. U běžných automobilů se škoda takového rozsahu pohybuje okolo 50 tisíc korun, pokud se však jedná o luxusnější značku, může vyšplhat až do statisíců. Pokud dojde k nešťastné shodě okolností, může padající led ohrozit i samotného uživatele vozu. V takových případech pak může být újma ještě výrazně vyšší.

„Majitelé rizikových objektů proto preferují stavbu garáže, pokud je to jen trochu možné. Zvyšují tím komfort a zároveň se snaží eliminovat dopady škod, které by v takovém případě museli hradit oni. Nemusí se přitom jednat pouze o místa položená ve vyšší nadmořské výšce, například chaty či malé penziony. Je to případ i ubytovacích služeb v níže položených městech, kde teploty v zimě častěji umožňují tání sněhu a ledu, a tedy nebezpečí jejich pádu ze střechy,“ doplnil Petr Přichystal.

Nízké teploty komplikují fungování vozu i uživatele

Uživatel otočí klíčkem, snaží se vozidlo nastartovat, motor ale nenaskočí. V zimě poměrně častý problém, který se vždy nemusí týkat pouze několik desítek let starých automobilů. Často stačí, aby vůz stál v zimě bez používání třeba týden. „Nízké teploty obzvláště starším automobilům příliš nesvědčí, lidem proto vždy doporučujeme garážové stání. Pokud zvolí kvalitní vrata s dobrou tepelnou izolací, bude v garáži příjemná teplota po celý rok, což riziko nenastartování výrazně sníží,“ uvedl Petr Přichystal.

Kromě komfortu pro automobil však existuje řada aspektů, které ocení i samotný uživatel. Podle Přichystala to může být jednak mnohem příjemnější teplota uvnitř vozu, ať už s ohledem na větší náchylnost k nemocem v zimě nebo riziku zamlžení oken, které může ohrozit bezpečnost na silnici. „Uživatelé garáží jako asi nejčastější zimní výhodu uvádějí eliminaci škrabání a čištění skel, která jsou namrzlá nebo zapadaná sněhem. Někomu se to může jevit jako detail, fakt je nicméně ten, že ranní škrabání je extrémně neoblíbenou činností. Dokonce tolik, že je to v některých případech klíčový faktor, proč se lidé k pořízení garážového stání po váhání přikloní,“ uzavřel Petr Přichystal.