Bezbariérovost splňuje zatím jen asi desetina pražských sportovišť

Přestože by dle vlastního dotazníkového šetření mělo být bezbariérové asi každé třetí pražské sportoviště, realita je zcela jiná. Tento požadavek splňuje jen zhruba každé desáté sportovní zařízení. Vyplývá to z analýzy, kterou si hl. m. Praha nechalo vypracovat od poradenské společnosti Moore Czech Republic a se kterou spolupracovalo na novém plánu rozvoje sportu a sportovišť v Praze. Ten si mimo jiné klade za cíl zvýšit přístupnost sportovišť handicapovaným, a to zejména výstavbou nových zařízení. Za tímto účelem fungovaly odborné pracovní skupiny, kterých se účastnily i organizace zastřešující handicapované sportovce.

Podle dotazníkového šetření Magistrátu hlavního města Prahy, jehož respondenty byli provozovatelé sportovních zařízení, by téměř třetina (30,5 %) z pražských sportovišť měla být bezbariérová. Analýza pasportu těchto zařízení však ukázala, že jejich podíl ve skutečnosti činí jen necelou desetinu (9,6 %). Sportovišť skutečně vhodných pro výkon sportovních aktivit handicapovaných osob je pak pravděpodobně ještě mnohem méně, kdy v řadě případů je počítáno jen s jejich pasivní rolí.

Zpřístupnění sportovišť má pomoci nový plán rozvoje sportu

Analýza také upozorňuje na řadu překážek, kterým musí handicapovaní sportovci čelit. Patří mezi ně například nevyhovující rozměry hřišť, nevhodný povrch, absence bezbariérových toalet nebo nevhodné umístění či rozměry šaten. Hlavní město, které je vlastníkem celkem 104 pražských sportovišť, i z toho důvodu připravuje nový plán rozvoje sportu a sportovišť v Praze. Ten si mimo jiné klade za cíl stávající a nová sportoviště handicapovaným více zpřístupnit. „Cílem hlavního města je zvyšovat přístupnost sportovních zařízení zejména prostřednictvím výstavby nových a skutečně bezbariérových sportovišť. Toho bychom měli docílit skrze větší zapojení organizací zastřešujících handicapované sportovce do hodnocení bezbariérových řešení,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast sportu Vít Šimral.

Vytvoření vhodných podmínek pro pravidelnou pohybovou aktivitu lze u osob se zdravotním postižením dosáhnout pozitivních efektů v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví. A zároveň i funkční nezávislosti v běžných činnostech a obecného zvýšení kvality života. Pohybová aktivita slouží také jako prevence proti chronickým onemocněním, ale i negativním duševním stavům. „Samotná přístupnost sportoviště pro handicapované osoby ještě neznamená, že je vhodné i pro výkon jejich sportovních aktivit. Například absence bezbariérového sociálního zázemí handicapovaným zcela znemožňuje důstojně se zapojit do organizovaných sportovních činností,“ uvádí Tomáš Buriánek, odborník na sportovní problematiku poradenské společnosti Moore Czech Republic, která analýzu prováděla.

Zapojení organizací a klubů pro handicapované

V rámci příprav nové strategie rozvoje sportu proběhlo dotazníkové šetření, jehož prostřednictvím mohli Pražané, a zejména ti sportující, vyjádřit své potřeby a preference ve své lokalitě. Realizovalo se také na dvacet jednání pracovních skupin zaměřených na různá sportovní témata. Do nich se zapojila celá řada zainteresovaných subjektů, včetně organizací a klubů zastřešujících handicapované sportovce, které pomohou problémy s omezenou dostupností pražských sportovišť odstranit. „Nutnou poznámkou je fakt, že se nejedná jen o problém Prahy, ale je to systémový problém na úrovni celé České republiky. Bohužel není striktně dodržována vyhláška, která zohledňuje všechny handicapy,“ doplňuje Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků, která byla rovněž členkou pracovní skupiny.