Domácí dílna z garáže? Dostatek světla, kvalitní izolace a účelné rozmístění nářadí

Současné chladné teploty příliš neholdují práci venku. Česko je ovšem zemí kutilů, kteří svému oblíbenému koníčku holdují i v zimě. Ideálním útočištěm je pro ně v těchto měsících zejména garáž. Jak její prostor využít, aby zde mohla parkovat auta a zároveň zbývalo místo i na kutilské práce? Kterými způsoby zajistit dostatečný přísun světla? A jak se vypořádat s dostatečnou tepelnou i zvukovou izolací pro co největší komfort? Nejen na tyto otázky odpovídá následující článek.

Přerušení tepelných mostů zajistí příjemnou teplotu

Pro garáž platí, že v ní bývá zpravidla o několik stupňů nižší teplota než ve zbytku domu. To člověk ocení především v létě, kdy teploty stoupají k tropickým hodnotám. Právě garáž se tak v tomto období stává jedním z mála míst, ve kterém je práce snesitelná, aniž by bylo potřeba ho například klimatizovat. Klíčem k tomu je nicméně kvalitní tepelná izolace vrat. Právě ta umožní, aby se v prostoru garáže držela dlouhodobě stabilní teplota. A zatímco v létě tomu řada uživatelů nemusí přikládat příliš velkou důležitost, o to více mohou rozdíl vnímat během chladnějších měsíců.

Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax by se měl člověk při výběru garážových vrat zaměřit zejména na to, zda výrobce garantuje přerušení takzvaných tepelných mostů, které zabraňují průniku tepla či chladu z venkovního prostoru dovnitř. „Uživatel by zároveň měl mít možnost prozkoumat celkový řez konstrukcí vrat, aby lépe poznal jejich celkové složení. Klíčová je především přítomnost kvalitního tepelného izolantu, ideálně polyuretanové pěny. Její optimální hustota by se měla pohybovat okolo 50 kilogramů na metr krychlový,“ doplnil Přichystal s tím, že v případě kvalitní tepelné izolace vrat není garáž prakticky nutné výrazněji vytápět.

Eliminace rušivých zvuků v domě

Pokud uživatel už dopředu plánuje, že bude prostor garáže fungovat částečně i jako dílna, měl by na tuto skutečnost myslet už při projektové přípravě. Určitou překážkou pro ostatní obyvatele domu totiž může být hluk, který se z tohoto prostoru line. Výrazně omezující to může být například v momentu, kdy se garáž nachází přímo pod ložnicí. Zatímco někteří obyvatelé si tak o víkendu chtějí dopřát odpočinek, zvuky vrtaček či jiného nářadí jim tento záměr mohou dost znepříjemnit.

V takovém případě je variantou buď zvolit jiné rozvržení místností v domě. Druhou možností je pak zvuková izolace garáže. U ní lze využít – podobně jako u tepelné izolace vrat – polyuretanovou pěnu, která je zároveň neprůzvučná. Stačí ji jednoduše přilepit ke stropu garáže. Druhou variantu pak představují speciální akustické panely, opět připevněné ke stropu, které pronikání zvuků do okolí výrazně brzdí. V obou případech je však třeba pamatovat i na přítomnost garážových vrat. Pokud totiž zajíždějí ke stropu – jak je v současnosti v tuzemském prostředí nejběžnější – měl by člověk izolaci připevnit tak, aby obléhala například lišty vodících kolejnic.

Dostatečný přísun světla

Pokud chce být člověk při práci v garáži opravdu precizní, potřebuje zejména dostatečný přísun světla. Pro kutilství po večerech je vhodné zvolit instalaci klasického osvětlení, a to optimálně po celém obvodu garáže. Dobře k tomu poslouží LED pásky, které jsou nejen úsporné, ale také z nich lze vytvářet prakticky libovolné tvary. Zapomínat by se nemělo ani na bodová světla v blízkosti pracovních ploch.

Ne vždy je ovšem nutné v garáži svítit a zvyšovat útratu za elektrickou energii. Například v horkých letních dnech je nejjednodušší garážová vrata otevřít a využít přirozené denní světlo. „Pokud ale počasí příliš nepřeje, ať už z hlediska srážek nebo teploty, vyplatí se do garážových vrat instalovat prosklené prvky. Plexisklo může mít různé provedení, od mléčného až po průhledné drážky, prosklení se pak může vsadit například do celé sekce vrat. A to i v případě, že jsou jejich součástí i vchodové dveře. Pokud je prosklená celá vratová sekce, dostane se do prostoru garáže takové množství světla, že už zpravidla není potřeba uvnitř ještě svítit. V případě průmyslových vrat má člověk navíc dostatečný přehled o dění venku,“ uvedl Petr Přichystal.

Efektivní rozmístění nářadí při pohodlném parkování

Ačkoliv si každý kutil rozvrhne umístění jednotlivých pomůcek podle vlastních preferencí a dispozice garáže, existuje hned několik tipů, které by měl mít na paměti. Na rozdíl od ostatních místností v domě je možné prostor garáže využít na maximum. Kromě podlahy to znamená také práci s prostorem na stěnách, kam je možné zavěsit buď skříně na nářadí, úložné místo pro pneumatiky nebo držáky jízdních kol. Místa v dílně díky této vychytávce přibude a člověk tak může pořídit například větší pracovní stůl. Ten by měl být pokud možno osvětlený nejlépe ze všech míst v garáži. Vyplatí se ho tedy umístit tak, aby na něj dopadalo světlo průzory v garážových vratech nebo poblíž hlavních či bodových světel.

Z hlediska prostoru je také dobré pamatovat na parkující automobily. Pokud v garáži stává jen jeden, měla by její optimální šířka činit 2,7 metru, délka pak 5,3 metru, v případě větších vozů je pak optimální délka ještě o metr delší a šířka rovné 3 metry. Ani v jednom případě se však nepočítá s prostorem pro práci či s přítomností nábytku či úložných prostor. Je tedy nutné tyto rozměry včetně určité rezervy k těm optimálním připočíst, aby při vystupování z automobilu jeho dveře nenarážely do jiných předmětů v garáži.