Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2020

3. 3. 2021

Výroba elektřiny v kraji poklesla v roce 2020 meziročně o více než jednu čtvrtinu v souvislosti se snížením výroby v parních elektrárnách v prvním pololetí. Spotřeba elektřiny (netto) v kraji meziročně poklesla o 1,6 %, a to především vlivem nižší spotřeby v průmyslu, naproti tomu v domácnostech vzrostla o 4,6 %.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) jsou k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je zveřejňována za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2015 až 2019 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2020 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.

Instalovaný výkon elektráren v kraji v posledních pěti letech již nerostl

Z celkového instalovaného výkonu v České republice 21 330 MW (k 31. 12. 2020) připadalo 47,2 % na parní elektrárny, 20,1 % na jaderné elektrárny, 10,6 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,6 % na elektrárny využívající solární energii, 6,4 % na paroplynové elektrárny, 4,5 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,6 % na větrné elektrárny. Oproti roku 2019 se snížil instalovaný výkon elektráren v ČR o 658 MW, tj. o 3,0 %, přitom výkon parních elektráren poklesl o 671,6 MW, zatímco výkon plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 24,4 MW. Na meziročním poklesu instalovaného výkonu parních elektráren se podílelo odstavení zdrojů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, naproti tomu byly do provozu uvedeny nové plynové a spalovací elektrárny v Moravskoslezském, Olomouckém kraji a na Vysočině. Budování větrných elektráren vrcholilo v roce 2009, solárních (fotovoltaických) v roce 2010. V dalších letech byly přírůstky instalovaného výkonu solárních elektráren výrazně nižší, přibývaly především malé zdroje do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon 2 054 MW, což je o 78 MW méně než před sedmi lety, kdy byl instalovaný výkon tohoto typu elektráren nejvyšší.

Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu v Pardubickém kraji a ČR k 31. 12. 2020
Pramen: Energetický regulační úřad

Ostatní alternativní zdroje elektřiny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění rodinných domů a veřejných budov, zatímco k výrobě elektřiny se v ČR zatím nevyužívá.

Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,9 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2020 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (12,7 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR). V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2020 neměnil; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 86,5 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic, popř. kogeneračních jednotek, kombinujících výrobu elektřiny a tepla. 

Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se v průběhu roku 2020 zvýšil o 0,7 % a plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 0,4 %.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2015 až 2020

Výroba elektřiny v kraji byla v roce 2020 nejnižší za posledních 18 let

Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2020 předběžně 81,4 TWh (brutto), z toho připadalo 43,2 % na parní elektrárny, 36,9 % na jaderné elektrárny, 12,1 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 4,2 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,7 % a větrné elektrárny 0,9 %. V porovnání s rokem 2019 se celkový objem vyrobené elektřiny snížil o 6,4 %. Více elektřiny vyrobily pouze paroplynové elektrárny (růst o 9,5 %, tj. o 523 GWh), vodní vč. přečerpávacích elektráren (růst o 8,2 %, tj. o 261 GWh) a plynové a spalovací elektrárny. Pokles výroby byl nejvyšší v parních elektrárnách (o 15,0 %, tj. o 6,2 TWh), méně výrazný byl v jaderných, ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2020 celkem 4 206,6 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 26,2 % méně než v roce 2019. Tím se meziročně snížil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 1,4 procentního bodu na 5,2 %. Výroba elektřiny meziročně poklesla o 1,5 TWh, přitom srovnatelně velké snížení se týká výroby elektřiny v parních elektrárnách. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2020 nadprůměrný, přitom meziročně poklesl o 2,1 procentního bodu na 10,5 %. Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (8,8 %), přitom zde bylo vyrobeno o 2,6 % elektřiny více než před rokem.

Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2020 v kraji podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 42,5 % a byla nejvyšší za posledních 7 let. O 16,0 % poklesla produkce větrných elektráren a solární elektrárny v kraji vyprodukovaly meziročně o 7,1 % elektřiny méně.

Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2015 až 2020

Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2020
Pramen: Energetický regulační úřad

Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.

Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. V letních měsících svou výrobu obvykle omezují parní elektrárny, v roce 2020 jejich produkce poklesla v Pardubickém kraji již od února s minimem v květnu. Elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek; maximální výkon podávají solární elektrárny v březnu až srpnu, větrné na podzim a v zimě.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně meziročně kolísá vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také produkce elektřiny v jednotlivých měsících není pravidelná. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je během roku lépe předvídatelný, avšak současně je výroba hůře regulovatelná a kolísá i v průběhu dne (vliv oblačnosti, nárazového větru).

Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na celkové výrobě elektřiny v Pardubickém kraji a ČR v jednotlivých měsících roku 2020
Pramen: Energetický regulační úřad

Spotřeba elektřiny v domácnostech v kraji meziročně vzrostla o 4,6 %

Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice poklesla v roce 2020 meziročně o 3,4 %, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) se ve stejném období snížila o 6,4 %. Tuzemská  netto spotřeba¹⁾ elektřiny poklesla o 2,0 TWh, tj. o 3,4 %, přitom se její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) snížila v loňském roce o 5,0 TWh (o 6,2 %). Pokles ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 182,9 GWh (o 4,3 %) byl pomalejší než pokles výroby elektřiny (brutto), proto ztráty v sítích meziročně vzrostly ze 4,94 % brutto výroby elektřiny na 5,06 % v roce 2020.

Vývoz elektřiny do zahraničí poklesl o 602 GWh, přitom dovoz se zvýšil o 2 342 GWh; tím se saldo se zahraničím meziročně snížilo o 2 944 GWh. V roce 2020 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 10,2 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) činil v uplynulém roce 12,5 % (15,1 % v roce 2019).

Regionální data jsou do roku 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2020 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2020 je součtem dat za jednotlivá čtvrtletí roku 2020). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že dochází k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.

V Pardubickém kraji se v roce 2020 spotřebovalo 2 430 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom meziročně poklesla v roce 2020 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 1,6 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,2 %.

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji a ČR v roce 2020
Pramen: Energetický regulační úřad

Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2020 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících (leden, prosinec, listopad, březen); nejnižší byla na jaře a v létě (duben, květen, červen, červenec).

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto)
v Pardubickém kraji v roce 2019 a 2020
Pramen: Energetický regulační úřad

V porovnání s rokem 2019 byl v kraji zaznamenán přírůstek spotřeby elektřiny v šesti měsících roku 2020, nejvyšší růst nastal v měsíci prosinci (o 4,0 %) a v říjnu (o 2,7 %). Největší meziroční pokles spotřeby byl v kraji zaznamenán v květnu (o 12,3 %) a v dubnu (o 10,4 %), tedy v měsících, kdy došlo k omezení ekonomiky v souvislosti s první vlnou pandemie covid-19.

Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).

Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2015 až 2020

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí mimo jiné s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.). V roce 2020 se navíc projevila vládní opatření, která po část roku vedla k rozšíření práce z domova, uzavřela školy, restaurace, provozovny služeb a menší specializované prodejny, čímž se zvýšila spotřeba elektřiny v domácnostech na vytápění, provoz elektroniky, vaření i svícení.

Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 4,7 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 4,6 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2020 vzrostla v kraji spotřeba domácností o 2,1 %, ve 2. čtvrtletí byl zaznamenán meziroční růst spotřeby o 5,4 %, ve 3. čtvrtletí se spotřeba zvýšila o 3,7 % a ve 4. čtvrtletí dokonce o 7,5 % V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2020 spotřeba domácností na úrovni 96,7 % republikového průměru.

Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2020 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu 2. čtvrtletí 2021.