Jak se letos mění daně v oblasti nemovitostí?

Investicniweb.cz, 13.3.2021

Pro letošní rok zákonodárci změnami v daňové oblasti nešetřili. To platí v obecné rovině i konkrétně pro sektor nemovitostí. Změny, které se přímo nebo nepřímo týkají oblasti realit a developmentu, se prolínají celým daňovým systémem a řada z nich je poměrně významná.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti a související změny

Na podzim 2020 byla po několikaměsíčních peripetiích definitivně zrušena daň z nabytí nemovitých věcí. Tato daň (respektive její předchůdkyně, daň z převodu nemovitostí) byla neodmyslitelnou součástí české daňové soustavy již od roku 1993, po dobu své existence byla častou příčinou daňových optimalizací při obchodování s nemovitostmi a mnohými byla považována za brzdu realitního trhu. Teprve v koronavirové krizi nastala politická shoda na jejím zrušení. Daň byla zrušena zpětně pro převody uskutečněné od prosince 2019.

Jako určitá kompenzace této úlevy nicméně od letošního roku nově přicházejí dílčí zpřísnění v dani z příjmů pro fyzické osoby, pokud jde o daňové dopady financování a prodeje nemovitostí. U nemovité věci pro vlastní bydlení pořízené od roku 2021 a financované hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření bude nově možné jako odečitatelnou položku ve formě úroků uplatnit za rok nejvýše pouze 150 000 Kč (namísto dosavadních 300 000 Kč).

Zároveň u nově nabyté nemovitosti, ve které nebude mít prodávající bydliště alespoň dva roky bezprostředně před prodejem, je prodloužen „časový test“ (minimální doba držby) pro osvobození příjmů z jejího prodeje z pěti na deset let. Nově bude však možné příjem realizovaný prodejem takové nemovitosti před uplynutím časového testu osvobodit, a to v rozsahu, ve kterém poplatník získané prostředky použije na obstarání své bytové potřeby. Pro nemovitosti pořízené před rokem 2021 zůstávají v platnosti dosavadní pravidla.

Druhá daňová sazba pro fyzické osoby

V oblasti daně z příjmů fyzických osob dále došlo s účinností od letošního roku k zavedení druhé daňové sazby ve výši 23 %. Oproti dříve uplatňovanému solidárnímu zvýšení daně, které se vztahovalo pouze na příjmy ze zaměstnání a z podnikání, se druhá sazba daně týká veškerých dílčích základů daně včetně příjmů z pronájmu. U fyzických osob pronajímajících nemovitosti, jejichž celkové roční příjmy jsou vyšší než 1,7 milionu korun, to efektivně bude znamenat zvýšení daně z pronájmů až o více než polovinu (v závislosti na struktuře celkových příjmů). To je opačný trend ve srovnání s příjmy ze zaměstnání, kde daňová zátěž od letošního roku v důsledku dalších daňových změn (zrušení superhrubé mzdy, stravenkový paušál) naopak zajímavě klesá.