Jarní úklid na ulicích: neuklizený štěrk, písek a zbytky soli po zimě škodí zdraví

V České republice podceňujeme zametání. Neuklizený štěrk, písek a zbytky soli po zimě škodí zdraví lidí i životnímu prostředí. Podílejí se na vzniku nebezpečného polétavého prachu, v jehož koncentraci je ČR jedna ze tří nejhorších v Evropě, říká studie.

V zimě bylo na ošetření silnic a chodníků použito velké množství posypových materiálů, štěrku, písku a posypové soli. Protože mají lidé v zimě menší potřebu venku uklízet, je jarní úklid náročný. Češi přitom dlouhodobě podceňují zametání, což přispívá vzniku polétavého prachu. Česká republika je přitom mezi třemi zeměmi, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem, říká nová studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG).

„Letošní zima opět po letech přinesla sněhovou nadílku a jarní úklid bude náročnější než v letech, kdy sněhu bylo méně,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. „Na ulicích nyní leží velké množství posypového materiálu, soli štěrku a kamínků. Pokud se pečlivě neodstraní, přispěje ke vzniku polétavého prachu, který je pro lidské zdraví velmi škodlivý,“ dodává.

Podle odborníků z citované studie by zlepšení ovzduší doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vedlo k poklesu počtu předčasných úmrtí.

Nebezpečí polétavého prachu

Včasné odklizení zimního posypu výrazně snižuje množství polétavého prachu v ovzduší. Silná automobilová doprava totiž posypové materiály ležící na komunikacích stále více rozmělňuje a víří v ovzduší. Takto rozvířený prach se významně podílí na celkovém množství polétavého prachu v ovzduší, některé údaje říkají, že až z jedné čtvrtiny. Pečlivý jarní úklid pak tento problém výrazně omezí.

Co je polétavý prach

Takzvaný polétavý prach tvoří malé částice různých látek, které jsou tak lehké, že trvá velmi dlouhou dobu, než se usadí. Jedná se o drobné částečky, které lze vidět proti slunci. Polétavý prach je různě velký a také různě těžký, podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.

Pro lidské zdraví rozhodně není velké množství polétavého prachu ideální. Nejčastěji vyvolává astma a plicní choroby. U starších lidí pak může způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různá srdeční onemocnění.

Jak na to, aby bylo čisto

Ať už se jedná o jarní úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Ten začíná u venkovních prostor, kde jsou vhodnými pomocníky větší či menší zametací stroje. „Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí nejen dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, ale i zanesení nečistot do všech vnitřních prostor a následnému poničení vnitřních povrchů,“ uzavírá Lukáš Rom z Kärcher.