Experti řeší, jak na společné bydlení v ČR

Jediným sociálně vědním projektem podpořeným ve výzvě Technologické agentury ČR Prostředí pro život je projekt týmu Katedry environmentálních studií FSS. Zabývá se fenoménem dneška komunitním bydlením.

Jihlava, Liberec, Opava, Pardubice, Hrádek nad Nisou a Psáry šest měst a obcí, které jsou zapojeny do projektu pětice institucí pod vedením výzkumníků z fakulty sociálních studií. Města a obce využijí závěry a projektu při plánování participativního bydlení nebo rozvoji konkrétních lokalit.

Na projektu se budou podílet i obyvatelé těchto měst. Náš výzkum je participativní a velmi záleží na účasti všech aktérů výstavby. Proto je důležité, aby projekt upoutal. Našim cílem je představit participativní nebo též kolaborativní či komunitní bydlení ve světle inovace, která má sociální a environmentální přínosy a přichází jako fungující model z měst s vysokou kvalitou života. Z Vídně, Berlína nebo Kodaně, říká Jan Blažek, ekonom, sociální geograf a vedoucí týmu projektu s názvem Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR.

Fenomén společného bydlení se podle Blažka objevuje v různých vlnách od konce 19. století. Připomíná i socialistické kolektivní domy koldomy, boom komunitního bydlení na Západě v 60. a 70. letech, který byl spojený s alternativními životními styly, nebo družstevní bydlení.

Tato idea je v současnosti opět živá a má rozmanité podoby. Pokud jsou potřeby iniciovány zdola, lidmi, a pokud za nimi stojí jasná vize a strategie, nemusí být společné bydlení utopií tak jako u některých příkladů z minulosti, dodává Blažek s tím, že komunitní bydlení v České republice zatím bohužel nefunguje, chybí podpora systému finančních institucí, měst a státu.

Společným znakem komunitního bydlení je podle Blažka demokratická správa a management. Například správa společných prostor, ale také společná domluva s developerem na vizuální podobě bydlení ještě před jeho realizací nebo následně způsob života v rámci domu.

Blažek zkoumal problematiku eko-komunit a komunitního bydlení na příkladu čtyřiceti projektů v šesti evropských zemích už v rámci své dizertace a nyní se bude tři roky se svým týmem věnovat této problematice také v Česku. Grant je určený k navržení metodiky participativního bydlení pro města v ekologicky udržitelné, ale zároveň sociálně dostupné podobě. Hledáme řešení, které spojuje přínosy adaptačních opatření pro změnu klimatu s přínosy environmentálního komunitního způsobu života a zároveň zajišťuje potřebný sociální mix.

Na participativním bydlení je podle něj zajímavé, a dokazují to i zkušenosti ze zahraničí, že klade vyšší důraz nejen na ekologickou udržitelnost, ale často i sociální dostupnost a vnitřní solidaritu. Příkladem mohou být klouzavé nájmy určované jako určitý podíl z příjmu domácnosti nebo specifické modely splácení půjčky, které kombinují hypotéku s přímými půjčkami od obyvatel, popisuje s tím, že v západních zemích již existují osvědčené postupy, jak společně stavět a bydlet.

Komunitní bydlení ale vypadá v každém státě jinak. Záleží na politice státu a měst, trhu nemovitostí i na kulturních rozdílech a zájmech. V posledních vlnách rozvoje tohoto typu bydlení se ale jeho účastníci hodně zajímají o ekologii. V Portugalsku jsou hlavním hybatelem ekologické komunitní farmy, ve Skandinávii se ekovesnice a cohousingy zaměřují na důsledný environmentální způsob života, v Británii jsou ekologické komunity součástí developerských projektů v rámci technologického trendu smart city, v Německu či Rakousku se některé baugruppe snaží o ekologii i dostupnost.

V České republice už Blažek a jeho kolegyně Lucie Galčanová spolupracovali na přípravě projektu participativního bydlení například v Židlochovicích u Brna. Projekt se jmenuje Chytrá čtvrť Líchy a měla by být příkladem udržitelné městské čtvrti s komunitními prvky. Myslím, že se může jednat o jeden z příkladů budoucího rozvoje myšlenky komunitního bydlení v Česku. V našem prostředí je inovativní především důrazem na mezioborovost plánování, zaměřením na technické, ekologické i sociální výzvy. Projekt ale ukázal i na mnoho problémů, kterými si bude muset komunitní bydlení v Česku projít. Ty lze zjednodušeně popsat slovem nedůvěra.

Zkušenosti nejen z projektu v Židlochovicích využijí odborníci také v řešení aktuálního grantu. Kromě fakulty sociálních studií jsou do něj zapojení i výzkumníci ze Sociologického ústavu AV ČR, Fakulty Architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a Centra pro podporu občanů Arnika.