Pokládáme venkovní dlažbu v souladu se zahradou

Díky cestičkám v zahradě se předchází případnému poškození trávníkových a záhonových ploch, navíc můžou perfektně dotvořit vizuální celek zahrady. Variant pro jejich založení je mnoho, od různých druhů dlažby až po nášlapné kameny. Co je však o přípravě a samotné realizaci dobré vědět?

Základem jsou základy

Pro začátek je důležité myslet na to, jak moc bude plánovaný povrch zatěžován. „Pro cestičky v zahradě určené pro chůzi postačí, když půjdete pod zem 25 až 35 cm. Podstatné je také nezapomenout na jemnou podkladovou vrstvu, která se vkládá do rovných základů o výšce 10 až 15 cm. U tohoto podkladu by měla být hrubost přibližně 4 až 8 mm,“ upřesňuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

Rámování

Nyní přichází na řadu pro zpevnění okrajů cest usazení obrubníků. „Ukládají se ideálně do zavlhlého betonového lože zhruba do 1/3 jejich výšky a poté se pomocí provázku a vodováhy srovnají. Jakmile beton ztvrdne, nasypte mezi obrubníky další vrstvu drti o hrubosti 4 až 8 mm. I když tyto podkladové vrstvy nejsou vidět, je velice důležité, aby byly položeny s co největší pečlivostí, jakékoli pochybení při jeho přípravě se velmi rychle projeví, například propadáváním dlažby. Abyste docílili roviny, neobejdete se bez některých pomůcek, například dlouhých dřevěných nebo ocelových latí,“ říká David Benda.

Finále

Samotná pokládka zámkové dlažby o minimální tloušťce 60 mm je už tou jednodušší částí. „Při pokládání poklepejte gumovou palicí od nejnižšího místa dlaždice směrem k nejvyššímu. Spodní vrstvu pod dlažbou přitom nesmíte nijak porušit. Proto po ní nešlapejte,“ varuje odborník David Benda z Hornbachu, a dodává: „Na závěr je nutné dlaždice vyspárovat pomocí křemičitého písku o zrnitosti 0 až 4 mm. Zasypte jím všechny mezery. Právě tento typ písku, na rozdíl od vápenného nebo hlinitého, nedovolí trávě a mechu prorůst skrz dlažbu.“

Pokud se vám však nechce proti vegetaci bojovat, ale naopak jí chcete využít jako součást dlažby, můžete si rovnou vybrat zatravňovací dlažbu.

Zelená vpřed

Klasická, vysoce ekologická betonová venkovní dlažba i zatravňovací rošty (nazývané také zatravňovací plástve) umožňují řešit současně zpevnění i zatravnění plochy s velkým podílem zeleně. „Zatravňovací tvárnice lze použít i ke zpevnění svahů s mírným sklonem. Pomáhá k rychlejšímu odvodnění nadměrně vlhkých pozemků, které jsou více chráněny před erozí. Díky speciálnímu výřezu lze betonové tvarovky zasadit naprosto přesně jednu k druhé,“ doplňuje David Benda.

Při pokládce dlažby zatravňovacího typu je celý postup stejný jako u zámkové dlažby až po fázi zapískování spár – u vegetačních dlažeb se zatravňovací spáry a otvory zasypávají zeminou či ozdobným kamenivem. „Pokud se rozhodnete pro zatravnění, jednoduše promíchejte zeminu s travním semenem v běžné míchačce. Nezapomeňte hlínu ve spárách stlačit o 2 cm níže, než je vrchní část dlažby. Jen tak dáte trávě možnost vytvořit kvalitní drn,“ radí David Benda.

Skvělou alternativu pro zpevnění plochy představuje například i zatravňovací rohož. Zatravňovací pletivo zpevní plochu pro chůzi, a přitom zachová svěží a zelený trávník. Tato ekologická varianta s v podstatě neomezenou životností je odolná vůči povětrnostním vlivům a snadno lze po ní přejíždět sekačkou na trávu.

Další možností je pokládka nášlapných kamenů. „Rozmyslete si, jak kameny rozmístit, vyznačte si do trávníku jejich obrys a trávník vyřízněte. Pak osaďte jednotlivé kusy dlažby. Měly by být asi 1 cm nad úrovní stávajícího trávníku, aby vám do něj časem nezarostly. Samotné zaplnění vegetačních otvorů probíhá stejně,“ uzavírá odborník David Benda z projektových marketů Hornbach.