Češi se během pandemie báli chodit k lékaři, odkládala to téměř polovina z nich

Návštěva praktického lékaře nebo specialisty se v období zpřísněných pandemických opatření stala pro řadu Čechů přílišným rizikem. Z výzkumu [1] realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos vyplývá, že se zdravotnické zařízení během pandemie bálo navštívit více než 43 % pacientů. Místo prohlídky u lékaře tak mnozí z nich zvolili samodiagnostiku na základě informací na internetu. Experti ale varují, že tento přístup je riskantní a v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit kontakt s lékařem.

Svůj velký potenciál v době pandemie covid-19 pacientům nabídla telemedicína. Z průzkumu vyplynulo, že během pandemie se zdvojnásobil počet lidí, kteří konzultace s lékařem na dálku absolvovali – zatímco před pandemií poprvé telemedicínských služeb využilo 7 % lidí, v době pandemie to bylo dalších 8 % lidí. On-line konzultace s kvalifikovanými odborníky se tak mohou stát adekvátní alternativou pro fyzickou prohlídku u lékaře i do budoucna. Jedním z příkladů je i telemedicínská platforma Lékař online 24/7 zdravotnické skupiny EUC. Během pandemie počet pacientů využívajících tuto službu vzrostl 50krát a lékaři z Lékaře online vyřídili až tisícovku konzultací měsíčně.

Strach jako bariéra pro návštěvu lékaře

Průzkum agentury Ipsos pro zdravotnickou skupinu EUC ukázal, že během pandemie se lékaře bálo navštívit až 43 % pacientů. Na otázku, zda mají nebo měli v době pandemie strach z návštěvy zdravotnických zařízení, odpovědělo ‚spíše ano‘ 31 % a ‚‘rozhodně ano‘ 12 % z dotazovaných. „Obavy měli častěji pacienti s chronickým onemocněním a lidé nad 55 let. Právě pro ně mohou být návštěvy přeplněných čekáren v období sezónních onemocnění nejvíce riskantní,“ vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.

Průzkum rovněž ukázal, že lidé, kteří se báli jít během pandemie k lékaři, hledali častěji informace na internetu – mezi těmi, jež tak činí jednou i víckrát týdně, tvoří přes polovinu respondentů. „Informace, které si pacient vyhledá na internetu, mohou sloužit například jako prvotní indikátory případných potíží. Rozhodně je ale nelze stavět na roveň konzultací s lékařem. Informace ve většině případů nestojí na medicíně založené na důkazech. Neberou v potaz individuální zdravotní stav a potřeby pacienta a jsou tak zcela vytržené z kontextu. Nebezpečím mohou být i možné nevhodné či kontraindikované kombinace léčivých preparátů,“ varuje MUDr. Petra Bomberová Kánská. Alarmující je zjištění, že až třetina respondentů si na základě informací z internetu následně koupí léky nebo doplňky stravy, aniž by tento krok konzultovali s lékařem. To může znamenat obrovské zdravotní riziko.

Alternativa k internetovým poradnám

Návštěva čekárny naštěstí v mnoha případech není nutná, a to především díky digitálním technologiím. Distanční medicína, tedy léčba pacientů na dálku, dnes zásluhou telemedicínských nástrojů funguje i v Česku. Průkopníkem tohoto odvětví v ČR je právě platforma Lékař online 24/7, díky níž si mohou pacienti sjednat schůzku s lékařem 24 hodin denně z pohodlí domova. „Konzultace, které nevyžadují fyzickou přítomnost pacienta v ordinaci, lze v rámci Lékaře online 24/7 realizovat pomocí videohovoru nebo chatu. Konzultaci vždy provádí kvalifikovaný lékař, který provede diagnostickou rozvahu a navrhne léčbu a režimová opatření. Pokud však vyhodnotí, že váš zdravotní stav vyžaduje osobní návštěvu lékaře, objedná vás k dalším úkonům na některou z 25 klinik EUC ve 14 městech po celé ČR. Samozřejmostí je také vystavení e-receptu nebo žádanky na vyšetření covid-19,“ vysvětluje Václav Vachta, generální ředitel Zdravotnické skupiny EUC, a dodává: „ Dostupnost odborné lékařské pomoci na dálku kdykoliv a odkudkoliv se stává novým standardem. Telemedicína potvrdila svůj význam nejen v mimořádném čase pandemie, ale uplatnit se může například i v obdobích zvýšeného náporu pacientů se sezónními onemocněními, jako jsou respirační nemoci nebo alergie.”

Zdroj: průzkum „Postoj Čechů k telemedicíně“ agentury Ipsos

[1] Online průzkum byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v období od 14. do 19. 4. 2021 na vzorku 2100 respondentů z ČR ve věkové kategorii 25–65 let.