Nejchladnější jaro posledních let a hodně deště, takové bylo letošní počasí

Pojem aprílové počasí se v Česku vžil jako termín pro nestálé klimatické podmínky, kdy chvíli prší a fouká vítr, poté sněží, aby za pár hodin svítilo slunce jakoby se nechumelilo. Přesně takové klima letos panovalo napříč republikou po celé jaro. Pro zemědělce byla celá situace ještě náročnější, protože pro správnou výsadbu a jarní práce potřebují stálé podmínky, aby se sklizeň vydařila. Jarní počasí, rozdíl oproti předchozím letům a co to znamená pro letošní úrodu přiblíží startup Agdata, český lídr v oblasti digitalizace dat v zemědělství.

Nejchladnější jaro posledních let

Prvotní rozdíly jsou patrné například již z dubnových teplot. Zatímco v loňském roce bylo poblíž vývojového centra startupu Agdata v Přibyslavi hned 21 dnů, kdy byla naměřena maximální teplota přesahující 15 stupňů, v letošním roce bylo takových dnů pouze 6. To má vliv především na samotnou výsadbu, která se musí posouvat. „V letošním roce jsme nejčastěji od klientů slyšeli, že kvůli zimě museli posunout jarní práce o zhruba 2 týdny. Bylo zkrátka až moc chladno. Oproti předcházejícím letům v březnu ještě ve vyšších polohách sněžilo, v nížinách pršelo a studený duben farmáře rovněž zdržel,“ vysvětluje Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata zároveň akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a dodává: „I květen byl oproti loňsku chladnější, ale od půlky měsíce se teploty alespoň stabilizovaly okolo 15 stupňů, což už jsou lepší podmínky pro práci na farmě.“

Letošní jaro se oproti tomu loňskému lišilo i ve srážkách. Jestliže byly březen, duben a květen v roce 2020 srážkově nadprůměrné a nabouraly předchozí období sucha, tak letošní jaro bylo podle dat Agdata ještě o zhruba 15 % deštivější než loni. Na meteostanici v Přibyslavi bylo například naměřeno o 4 „deštivé“ dny více než v loňském roce a maximální počet srážek za jeden den činil letos 37 mm, a sice 13. května. V loňském roce denní maximum činilo pouze 25 mm. Taktéž v květnu, konkrétně třiadvacátého.

Sněhové a dešťové srážky jsou letos ještě vydatnější než loni, a to jsme považovali rok 2020 za srážkově velmi nadprůměrný. Oproti letům 2015 až 2019, kdy hovoříme o pětisetletém suchu, byla loňská sezona považována za výkyv z nastoleného trendu. Letošní jaro nám ukazuje, že se nejednalo o výjimku. Pro letní a podzimní úrodu bude ovšem klíčové především počasí v červenci a srpnu, kdy aspoň při sklizni nesmí tolik pršet jako loni, kdy zejména bramboráři sčítali ztráty kvůli přívalovým dešťům, kdy se za bramborami často jednoduše nedostali. Podle našich dat se takto nesklidilo až 10 % brambor, byť výnos byl dobrý,“ říká Musil.

Co letošní jaro znamená pro úrodu?

Chladné a deštivé počasí (ve vyšších polohách i sněhová pokrývka) mají vliv na některé již zaseté jarní plodiny, kterým mohou odumírat kořínky. Jedná se zejména o pšenici a zima neprospívá ani kukuřici, která potřebuje pro svůj růst teplo. Jinak nedoroste do požadované délky. Na druhou stranu ozimy vysazované na podzim takový problém nemají. Zelináři a bramboráři kvůli chladnému počasí zasadili později takže i úroda se zpozdí. Ovocné stromky letos jarní mrazíky většinou nepostihly, takže i zde se dá očekávat solidní úroda, byť sklizeno bude nepatrně později než v předchozích letech.

„Jarní chladné počasí samozřejmě může mít vliv na kvalitu plodin, ale rozhodně je lepší když prší než když je sucho jako v předchozím desetiletí. To byl opravdový problém. O letošní úrodě se bude rozhodovat přelomu června a července. V loňském roce přišly přívalové deště a půda nebyla schopna vstřebat takové množství vody. I proto nebyla úroda tak kvalitní, jak bychom si představovali. V letošním roce takové deště zatím nečekáme,“ uzavírá Lukáš Musil.