Do září roku 2022 musejí být odstaveny staré kotle na tuhá paliva

Do září roku 2022 musejí být odstaveny staré kotle na tuhá paliva, jež nesplňují žádnou nebo jen první či druhou emisní třídu. Pro mnohé domácnosti to může být příležitost přejít na čistší, úspornější i výrazně pohodlnější vytápění plynem nebo tepelným čerpadlem. V některých regionech ale není přípojka plynu dostupná. Tepelné čerpadlo se zase nehodí pro starší energeticky náročnější domy. Řešením však může být také plyn ze zásobníku – čistý propan – který v praxi vychází jen o málo dráž než obvyklejší zemní plyn.

Na počátku letošního roku bylo podle odhadů odborníků stále v provozu více než 300 tisíc starých kotlů na tuhá paliva, jejichž provoz bude dle zákona o ochraně ovzduší za rok a čtvrt zakázán. Jak nedávno upozornil Český plynárenský svaz, v Česku je jen omezený počet techniků a ti tak na takový počet výměn do září 2022 nemusejí mít časové kapacity. Doporučuje proto s výměnou neotálet. Za provozování nevyhovujících kotlů totiž hrozí pokuta až 50 000 korun.

Přechod na zemní plyn ale může zkomplikovat jedna překvapivá skutečnost. V Česku totiž není úplně výjimečná nedostupnost distribuční soustavy zemního plynu v daném regionu. Nejedná se přitom pouze o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Podle údajů Českého statistického úřadu je podíl neplynofikovaných obcí velký například ve Středočeském i Jihočeském kraji. V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor nemá možnost zřídit plynovou přípojku kolem 80 % obcí. Podobně je na tom také okres Pelhřimov v kraji Vysočina. Zcela opačná je pak situace v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji.

Navíc i v místech, kde jsou rozvody plynu dostupné, může nastat situace, že by vybudování přípojky bylo neúnosně drahé. Alternativou zemního plynu u objektů, u nichž je připojení k plynovým rozvodům komplikované či nemožné, může být tepelné čerpadlo, ale i LPG ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku. Ten se umísťuje na pozemku poblíž domu nad i pod úroveň terénu. Je tedy nezávislý na rozvodných sítích a netýkají se ho tak možné poruchy či odstávky.

„Při kapacitě 4 850 litrů propanu zásobník poskytne 27 megawatthodin energie, což zpravidla vystačí na roční vytápění a ohřev vody v běžném rodinném domě. Větší zásobníky mohou zajistit energii také pro hotely, penziony nebo firemní provozovny,“ říká Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává zemní plyn i LPG. „Propanový zásobník si zákazníci pronajímají od dodavatele za symbolickou cenu, takže se jeho pořízení promítá do nákladů na vytápění naprosto minimálně. Zatímco zemní plyn vychází v průměru na 1,70 koruny na kilowatthodinu, celkové náklady na jednu kilowatthodinu energie u propanu se pohybují okolo 2 korun,“ dodává Jiří Karlík s tím, že podobně jako u pevných paliv lze u propanu dosáhnout zajímavých úspor nákupem zásoby plynu v létě.

Rozdíl mezi vytápěním zemním plynem a propanem je kromě logistiky – tedy nutnosti instalace zásobníku na plyn – minimální. Využívají se stejné kotle a spotřebiče, které je pouze třeba přetryskovat na jiný typ plynu. V obou případech umí moderní plynové kondenzační kotle využívat i teplo spalin, díky čemuž pracují s účinností až 108 %. Konkrétní investice do propanového vytápění v případě zásobníku o objemu do 5 metrů krychlových u rodinného domu s vytápěnou plochou mezi 100 a 200 metry čtverečními se v současnosti rámcově pohybuje od 85 do 143 tisíc korun včetně DPH. Vyplývá to z kalkulace společnosti Sidomont, která provádí montáže rozvodů vody, kanalizace, plynu a vytápění včetně veškerých revizí a zkoušek. Kalkulace zahrnuje vše až „po kotel“. Otopná soustava v rámci daného domu – od kotle dál – už je individuální záležitostí. Někde stačí připojit plynový kotel na stávající soustavu, někde se kompletně rekonstruuje. Naproti tomu u tepelného čerpadla je nutné počítat s počáteční investicí minimálně 250 tisíc korun. Konkrétní kalkulace oslovené společnosti Sidomont pro tepelné čerpadlo pak v obdobném případě vychází na téměř 290 tisíc korun.

Tepelné čerpadlo nicméně vyniká velmi levným provozem. Podle výše takzvaného topného faktoru dokáže z jedné kilowatthodiny spotřebované elektřiny vyrobit třeba i pět kilowatthodin tepla. Rizikem jsou ale náklady na údržbu během jeho životnosti. Podle odborníků je kritickým místem kompresor, který často mívá výrazně nižší životnost, než se udává. Při chladnějším počasí pak provoz „táhne“ drahá elektřina. „Obecně platí, že tepelné čerpadlo je vhodné hlavně do dobře zateplených staveb se spíše nižší spotřebou tepla na vytápění. Ve starších domech, které mnoho tepla propustí zdmi a okny, a proto jej také potřebují mnoho aktivně vyrobit, je výhodnější plyn,“ doporučuje závěrem Aleš Fojtík, odborník na oblast energií portálu Srovnejto.cz.