Zdravý domov: jak poznat kvalitní a zdravou novostavbu

Pro dobré fungování těla a mysli i pro zdravý spánek je velmi důležitý celodenní přísun čerstvého vzduchu bez nadměrného množství škodlivých látek. Ten nejlépe zajistí automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla, který do svých projektů instalují kvalitní developeři. Systém totiž zajišťuje dostatek čerstvého vzduchu bez nutnosti otevírání oken v mrazech nebo vytváření průvanu. Dále udržuje nízkou hladinu škodlivého CO2 a přispívá k úspoře energie. Čerstvý vzduch z venku navíc prochází do bytu přes prachové, případně pylové filtry, čímž se snižuje množství škodlivých látek v interiéru.

„Hodně důležitý je ale také aspekt přirozeného osvětlení, které si do bytu můžete pustit velkými okny. Věděli jste že, většina českých domácností trpí přehřátou domácností? To je důvod proč už téměř na všech projektech dáváme do všech bytů předokenní žaluzie, kterými je možné přehřátí bytu předejít. Přehřátí území nebo bytů v posledních podlažích potom pomáhají zelené střechy,“ říká Petr Valeš, specialista zdravého bydlení z developerské společnosti JRD, která se dlouhodobě zaměřuje na výstavbu zdravého a šetrného bydlení. A nemusíte se obávat ani hluku z ulice. Tento systém ho spolu s účinnou izolací a speciálními okny s trojskly nepustí dovnitř bytu. Moderní zdravé a šetrné budovy mají navíc úsporný provoz. Nízkoenergetické nebo dokonce energeticky pasivní domy dokážou uspořit až 85 % nákladů na vytápění oproti běžným novostavbám. „Udělejme tak vše pro to, aby se do roku 2030 stavělo více domů v pasivním standardu, za použití maxima recyklovatelných a recyklovaných materiálů, a aby všechny byty a domy měly zdravé vnitřní prostředí,“ vyzývá Valeš.

Při výběru bydlení je tak velmi důležité zajímat se o to, jaké materiály a technologie při výstavbě developer použil. Stejně důležité je ale podle green business manažera společnosti Skanska Reality Miroslava Kobery to, jak developer zasadí nové bydlení do stávajícího kontextu města a jak zapadne do místní lokality. Podle dat Světové zdravotnické organizace sice vnější prostředí na naše zdraví dopadá asi z 15 procent, daleko větší je ale vliv našeho vlastního životního stylu. O to je důležitější je, aby okolí domu vytvářelo komfortní prostředí, lákalo k trávení volného času venku a přispívalo tak ke zdravému životnímu stylu i životní pohodě.

„Kvalitní veřejný prostor je stejně důležitý jako kvalita domu a bytu samotného. Navíc má pozitivní vliv na sousedské vztahy. Na venkovní prostor, kde můžete odpočívat, seznamovat se nebo zahradničit, proto nezapomínáme u žádných z našich projektů. Stejně jako na respekt k přírodním zdrojům, a proto už některý mobiliář u našich bytových domů vyrábíme z rebetongu, tedy plně recyklovatelného betonu,“ vysvětlil Kobera. I on připomíná, že Skanska svým přístupem ke stavění, veřejnému prostoru, výběru materiálů a recyklaci sleduje dosažení snížení uhlíkové stopy výstavby i životního cyklu budov do konce této dekády a uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2045.

Trendem, který má motivovat lidi k aktivnímu trávení volného času venku a sdílenému životu v sousedské komunitě, jsou dnes ve stávající zástavbě, ale i v nově budovaných developerských projektech například tzv. komunitní zahrady. V Praze jsou jich již desítky, v celé ČR pak stovky.