Černé skládky jsou i díky pandemii na vzestupu

Černé skládky představují významný ekologický problém. Typicky zahrnují stavební sutě, starý nábytek, pneumatiky, ale i vysloužilé elektrospotřebiče. Právě elektroopad přitom představuje jeden z nejnebezpečnějších druhů odpadu, který ohrožuje i zdraví lidí. Černé skládky se jen obtížně evidují, a tak jejich přesný počet neznáme, představu o jejich četnosti však nabízí například projekt spolku Ukliďme Česko a ZmapujTo. Podle dat Ministerstva životního prostředí i České inspekce životního prostředí počet hlášení černých skládek regionálně mírně narostl.

Černá skládka je místem, na němž dochází k nelegálnímu uložení odpadů bez povolení příslušných orgánů. Obvykle si v souvislosti s ní představíme staré pneumatiky, vysloužilé spotřebiče a další harampádí vyvezené někde v lesu nebo u pole, černou skládkou ovšem je i například jen hromádka jakéhokoliv odpadu vedle kontejneru či popelnice. Černé skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale mohou představovat velké nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Proto se jejich problematikou zabývají nejen státní orgány v čele s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ale také různé iniciativy, například spolek Ukliďme Česko a jeho projekt ZmapujTo, který poskytuje nástroj pro hlášení černých skládek a spravuje jejich mapu. Podle této mapy pochází nejvíce hlášení černých skládek z oblastí velkých měst a jejich okolí. Za letošní rok tak mapa aktuálně ukazuje nejvíce hlášení černých skládek v Jihomoravském kraji (170), 165 v hlavním městě Praha a 162 v Ústeckém kraji. Naopak nejméně hlášení pochází z kraje Vysočina (13), Plzeňského (16) a Královéhradeckého (19).

Během pandemie hlášení o černých skládkách lokálně přibylo

Podle Ministerstva životního prostředí se navíc zdá, že během pandemie černých skládek spíše přibývá. „Mohlo to být způsobeno tím, že lidé byli více doma, více vyklízeli staré věci, i když právě před tímto MŽP varovalo, a v kombinaci s uzavřenými sběrnými dvory v některých obcích mohlo docházet ke zvýšení počtu černých skládek jak v okolí kontejnerových stání, tak v přírodě. Kromě toho má pandemie vliv na nárůst množství nesprávně odložených ochranných pomůcek, které se nacházejí v přírodě,“ uvedl Ondřej Charvát, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí, s tím, že trend je však problematické jednoznačně určit. Situace se rovněž liší v různých městech a obcích, i podle velikosti.

Česká inspekce životního prostředí dle slov tiskového mluvčího Jiřího Ovečky případy typických černých skládek, tedy nelegálního ukládání odpadů v přírodě, registruje na setrvalé úrovni. „Jedná se o několik desítek případů ročně a ze své kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek rapidně narůstal. Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo jiné projevilo i v době lockdownu. V některých oblastech mírně narostl počet stížností na černé skládky. Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ sdělil Jiří Ovečka.

Na černých skládkách končí stavební suť, ale i elektroodpad

„ČIŽP v roce 2020 prošetřila téměř 350 nelegálních způsobů nakládání s odpady, kdy značnou část představuje nezákonné odstraňování, tedy ukládání odpadních zemin a stavebních odpadů v rámci nepovolených terénních úprav. V loňském roce bylo za nelegální terénní úpravy prováděné stavebními odpady vedeno 152 řízení o přestupku, kdy uložená pravomocná rozhodnutí o pokutě dosahovala celkové sumy ve výši 12 150 000 korun. Nejvyšší pokuty za nelegální nakládání s odpady se pohybovaly ve výši 3 500 000 korun za odstranění 26 123 tun odpadů zeminy a kamení na místech k tomu neurčených a za neoprávněné předání zhruba 16 000 tun stavebních sutí, odpadních betonů a asfaltů,“ doplnil mluvčí.

Kromě stavebních odpadů končí na černých skládkách běžně také například staré pneumatiky, nepotřebný nábytek a vysloužilé spotřebiče. Právě stará elektronika je přitom odpadem, který může způsobit velké ekologické škody. „Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií, obrazovky a další olovnatá skla, chladicí a klimatizační zařízení, výbojky, zářivky a žárovky s obsahem rtuti, desky s tištěnými spoji, paměťová topná tělesa s obsahem azbestu a řada dalších. Například látky obsažené v těchto zařízeních mohou při uložení v přírodě formou výluhu přecházet do půdy a spodních vod, což bezprostředně ohrožuje i zdraví lidí,“ podotýká David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.

Nechejte si spotřebiče odvézt přímo ode dveří a zdarma

Zbavovat se starého elektra v přírodě navíc nemá ani žádný ekonomický smysl. Za ekologické zpracování spotřebičů a dalších zařízení si lidé platí již při nákupu, takže při jeho odevzdání na místě zpětného odběru nebo u prodejce neplatí nic. Vysloužilých elektrozařízení se navíc lze zbavit pohodlně a bez nutnosti jej kamkoliv dopravovat. Stačí využít svozových či dalších služeb. „Pro odvoz velkých elektrozařízení nebo většího množství odpadního elektrozařízení mohou domácnosti využít naši službu Buď líný. Je bezplatná a objednat si ji lze po telefonu či online. Pro odevzdání menšího množství elektra do váhy 10 kilogramů nebo baterií pak slouží služby re:Balik  a FamilyBox. Staré elektro či baterie jednoduše zabalíte do krabice, založíte u nás online objednávku, vytisknete si speciální štítek, balík odnesete na nejbližší poštu a na naše náklady jej odešlete,“ popisuje princip služby Pavlína Sporková, vedoucí komunikace a marketingu společností REMA.