Artus: Co kdyby centrální banky braly do úvahy ceny nemovitostí?

Monetární politika ve vyspělých zemích vede podle hlavního ekonoma Natixisu Patricka Artuse k růstu cen nemovitostí. K tomu Artus dodává, že centrální banky tento jev obvykle ignorují, ovšem nyní se objevují i mezi centrálními bankéři hlasy, podle kterých by monetární politika měla odrážet také vývoj na trhu nemovitostí. Ekonom následně ukazuje, co by v praxi takový posun mohl přinést.

Artus píše, že pokud je monetární politika uvolněná, dlouhodobé sazby se drží nízko a ekonomika roste, zvyšuje se poptávka po nemovitostech. Jejich nabídka je ale obvykle poměrně rigidní, takže růst poptávky se promítá do vyšších cen realit. Jak bylo uvedeno, v minulosti ale centrální banky tento vývoj do úvahy nebraly, což ekonom dokládá následujícími dvěma grafy s vývojem cen realit a sazeb:


Centrální banky podle Artuse nereflektovaly ceny nemovitostí proto, že kladly důraz zejména na vývoj na trhu práce a vyšší zaměstnanost. Vysoké ceny nemovitostí ale mohou zvyšovat tenze ve společnosti a snižovat dostupnost bydlení, takže pokud by centrální banky změnily svůj přístup, mohlo by to vést ke zlepšení v těchto oblastech. Po této změně volají někteří centrální bankéři a Artus tvrdí, že by přinesla i následující:

Jestliže by monetární politika měla výrazně brzdit růst cen nemovitostí, musela by být velmi restriktivní a vedla by k prudkému zvýšení sazeb. A výrazně by se měnilo i načasování změn v monetární politice. Ceny nemovitostí totiž mají podle Artuse tendenci k růstu zejména na počátku cyklu. Což znamená, že centrální banky by musely velmi rychle stahovat stimulační politiku a nahrazovat ji politikou restriktivní v době, kdy se ekonomika teprve začíná zvedat z recese.

Podle Artuse by tak existovala významná volba mezi zaměstnaností a finanční stabilitou. Ta je totiž často prudkým růstem cen realit narušována. Pokud by ale monetární politika měla primárně za cíl právě stabilitu neohroženou realitním trhem, její politika by se výrazně lišila od politiky zaměřené na podporu trhu práce. Jak bylo uvedeno, byla by totiž celkově mnohem utaženější a restrikce by přicházely znatelně dříve, než je běžné nyní.

Zdroj: Natixis