5 rad, jak řešit růst cen stavebních materiálů, když už člověk staví či se stavět chystá

Zdražování stavebních materiálů nebere konce. Ať jde o dřevo, plasty, kovy, izolační či elektroinstalační materiály a mnohé další. Například rozpočet na dřevostavby je letos až o 60 procent vyšší než ještě loni. Mohutné zdražování stavebnin je celosvětovým fenoménem, který nastává v důsledku pandemie a související výrobní a přepravní krize. Svět se snaží v krátkém časovém úseku dohnat vše, co hlavně během loňských výpadků zameškal, a navrch ještě uskutečňovat svoji běžnou výrobu a přepravu. Je zřejmé, že se oboje nedá snadno stíhat. Asi jako když přijdeme o dvou týdnech nemoci do práce a vyřizujeme maily, které v době nepřítomnosti dorazily, a přitom ještě řešíme běžnou agendu. Nakonec to vše nějak zvládneme, ale po určitý čas jsme prostě v presu. 

V presu je nyní celý svět. Nakonec jej ovšem překoná a věci se vrátí do normálu. Návrat do normálu ale může zkomplikovat nová mutace covidu, v současnosti zejména mutace delta, která straší hlavně asijské státy. 

Ceny stavebnin tedy opět klesnou. I když není jasné, za jak dlouho. Co by měl dělat člověk, který nyní staví či chce stavět dům a musí právě čelit enormně navýšeným cenám stavebnin? 

Zaprvé, vzít si ponaučení. Brát si hypotéku na částku třeba až o patnáct či dvacet procent vyšší částku, než je rozpočtovaná cena výstavby, třeba rodinného domku. Případně mít na takové navýšení ceny výstavby vlastní finanční rezervu. 

Zadruhé, pokud už člověk staví či rekonstruuje a růst cen stavebnin jej zaskočí nepřipraveného, může si s bankou vyjednat překlenovací úvěr ze stavebního spoření. Ten mu v řadě případů umožní pokrýt vícenáklady dané zdražením stavebnin.  

Kromě překlenovacího úvěru si může vzít, to je za třetí, také druhou hypotéku. Za překlenovací úvěr není třeba ručit nemovitostí, za další hypotéku ale ano. Překlenovací úvěr financuje navýšení ceny výstavby v řádu stovek tisíců korun.  

Za čtvrté, vzhledem k tomu, že dodatečné navýšení hypotéky není možné, je řešením vzít si hypotéku zcela novou, místo té stávající, na vyšší částku. Třeba u stejné banky, která financuje hypotéku původní. Toto refinancování hypotéky předpokládá, že zástavní hodnota nemovitosti je dostatečně vysoká, aby navýšení hypotéky umožnila. Zároveň by k žádosti o refinancování mělo dojít na konci fixačního období, neboť jinak je třeba počítat s poplatkem za předčasné splacení hypotéky. Fixace je doba, po niž zůstává úroková sazba hypotéky neměnná. Může trvat třeba i několik let, což pochopitelně znesnadňuje pružnou reakci na tak nenadálý problém, jakým je nyní zdražování stavebnin. 

Za páté, pokud člověk nemusí nutně stavět hned teď, mít rychle vystavěnou střechu nad hlavu, měl by jeden až dva roky počkat. Hypotéky do té doby sice o něco podraží, zlevnění stavebnin však toto zdražení více než vykompenzuje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)