Sázka na slunce: solární energie má v roce 2035 zajistit až 40 % výroby elektřiny v USA

mzv.cz, 10.9.2021

Sázka na slunce: solární energie má v roce 2035 zajistit až 40 % výroby elektřiny v USA

09.09.2021 / 23:53 | Aktualizováno: 10.09.2021 / 00:41

Vláda prezidenta Joe Bidena ve středu 9. září 2021 oznámila plány na další rozvoj solární energetiky ve Spojených státech s tím, že potenciál tohoto sektoru je do roku 2035 podíl 40 % a v roce 2050 až 45 % na celkové výrobě energie. Plány představilo ve své studii Ministerstvo energetiky. Tato iniciativa má přispět k boji proti globální změně. V současnosti se pouze necelá 3 % americké energie vyrábí ze slunečních zdrojů, a celkem cca 1/5 z obnovitelných zdrojů energie. Podle plánu by tedy muselo dojít k nárůstu podílu solární energie z 3 % na 45 % za třicet let. Má k tomu napomoci série opatření. Již teď je zřejmé, že tato „solární revoluce“ si vyžádá velké množství materiálů a pracovních sil, jakož i potenciální příležitosti pro dodavatele příslušných zařízení. Zpráva dále avizuje, že transformace na čistou energetiku vytvoří až tři miliony pracovních míst. Pro naplnění cílů však bude důležitý mj. postoj Kongresu, a samozřejmě i případných budoucích vlád.

Plán na dramatické navýšení podílu sluneční energie v americkém energetickém mixu představilo Ministerstvo energetiky USA. Podle studie mají slunce a vítr v roce 2050 potenciál poskytnout až 90 % elektrické energie v USA. Rozšíření podílu obnovitelné energie (nejen ze slunce) předpovídaným směrem by mělo přinést úspory v nákladech ve výši až 1,7 bilionu dolarů. Podle studie nicméně zůstane, navzdory očekávané roli sluneční energie, prostor i pro další části energetického mixu USA. V roce 2035 by 40 % energie mělo dodat slunce, 36 % energie vítr, cca 11-13 % jádro, 5-6 % voda, a 1% biomasa či geotermální energie. V roce 2050 by měl být podíl sluneční energie až 45 %, 44 % z větru, 4-5 % z jádra a 3-5 % z vody.

Podrobnosti plánu jsou uvedeny v této studii:

https://www.energy.gov/articles/doe-releases-solar-futures-study-providing-blueprint-zero-carbon-grid (shrnutí);

https://www.energy.gov/sites/default/files/2021-09/Solar%20Futures%20Study.pdf (plné znění zprávy).

Pro naplnění plánu na navýšení podílu solární energie bude zásadní pozice Kongresu, např. prostřednictvím legislativních změn či posílením financování z federálních zdrojů (např. v rámci již schválených prostředků či na základě projednávání dalšího podpůrného balíčku v objemu 3,5 bilionu dolarů). Přechod na solární energii by mj. znamenal nutnost masivních investic do elektrické sítě. Nápomocným faktorem pro solární expanzi je ale i situace na trhu, v podobě klesající ceny a tím větší dostupnosti solárních panelů. Zásadní bude role vědy a výzkumu pro nalezení dostatečně úsporných technologií.

Jedním z nástrojů podpory instalace nových panelů a baterií by měly být podle vlády daňové úlevy pro domácnosti, podniky či energetické společnosti. Měl by se též zrychlit povolovací proces pro tyto instalace na místní úrovni. Energetické společnosti by měly obdržet různé druhy pobídek, např. v rámci Clean Electricity Payment Program. Cílem je vytvořit pobídky nejen pro solární farmy, které typicky energetické společnosti vlastní a proto preferují, ale i pro panely na střechách domů, které energetické společnosti někdy vnímají jako nevítanou konkurenci. Stavba nových zařízení si dále vyžádá značný přísun materiálu jako je hliník, ocel či sklo a také nasazení pracovních sil. Citlivou otázkou je posílení dodavatelských řetězců namísto importů příslušných komponentů z Číny, které jsou částečně zasaženy dovozními omezení ze strany USA. Spojené státy daly již několikrát najevo, že posílení vlastních dodavatelských řetězců je pro ně jednou z priorit, právě z důvodu nižší závislosti na zemích jako je Čína.

Zveřejnění studie přichází v kontextu několika přírodních katastrof z posledních měsíců, z nichž řada vedla nejen k úmrtím a materiálním škodám, ale též k výpadkům energie (naposledy např. hurikán Ida). Podle vládních údajů vede výskyt katastrof spojených s klimatických změnou k vyčíslitelným nákladům, které jsou důsledkem používání fosilních zdrojů energie.

Prezident Biden již v průběhu prezidentské kampaně deklaroval cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru k roku 2035. Aktuální plán tedy lze považovat za jeden z prostředků naplnění jeho slibu. Dalším pilířem plánu má být mj. instalace stovek větrných turbín v pobřežních vodách USA či cíl prodeje 50 % elektrických vozidel v roce 2035 (což by si ovšem vyžádalo i masivní investice do dobíjecích infrastruktur). Aktivity probíhají nejen na federální úrovni. Například stát California plánuje zavedení povinných instalací solárních panelů na nových budovách. I regulace tedy může být nástrojem dosažení emisních cílů vedle např. státní podpory.