Alzheimer: drtivá většina pacientů je diagnostikována pozdě nebo o své nemoci vůbec neví

O původu a dědičnosti Alzheimerovy choroby, která stojí za 60-70 % případů demence ve světové populaci, toho odborníci stále vědí jen málo. Její projevy jsou ovšem známy téměř notoricky – chronická zapomnětlivost, zmatení, ztráta pojmu o čase i schopnosti komunikovat se svým okolím jsou nejčastějšími příznaky demence, které mají negativní dopad i na jejich rodinu a blízké nemocných.₁ Ti totiž zejména v pokročilejších stádiích nemoci ztrácejí schopnost se o sebe postarat a vyžadují neustálou péči a pozornost.

V současnosti je celosvětově známo zhruba 50 milionů pacientů s demencí, každých rok jich navíc přibude dalších zhruba 10 milionů. Podle České alzheimerovské společnosti u nás trpí demencí asi 159 tisíc pacientů, ať už se správnou diagnózou či nikoliv. V roce 2005 jich přitom bylo o třetinu méně .₂ Riziko onemocnění drasticky stoupá s věkem – v průměru se s ním setká každý pátý člověk nad 80 let.₃ Společně s postupným stárnutím populace se tak každý rok zvyšují i náklady na jejich péči „Mezi našimi klienty bylo v loňském roce 4 788 pacientů s Alzheimerovou chorobou, meziročně jich přibylo 284. Náklady na jejich léčbu loni dosáhly více než 248 milionů korun – z toho šlo bezmála 370 tisíc pouze na léky,“ říká MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR. Průměrné náklady veřejného zdravotního pojištění na jednoho pacienta s Alzheimerem se v roce 2020 vyšplhaly na bezmála 52 tisíc korun.

O diagnóze nevědí

Alzheimerova choroba se řadí mezi nemoci, které jsou u nás i v zahraničí dlouhodobě poddiagnostikovány. Až neuvěřitelné tři čtvrtiny pacientů o své diagnóze nemusí podle dostupných dat vůbec vědět. Takřka tři ze čtyř pacientů se navíc o své diagnóze dozví až v pokročilém stádiu nemoci.₄ Výpadky paměti nebo ztráta orientace jsou často spojovány s obvyklými projevy stárnutí. Právě proto se pacientům s Alzheimerovou chorobou nedostává včasné diagnózy, která by jinak vedla k mírnějšímu průběhu onemocnění. Řada seniorů na sobě také žádné změny nepozoruje, zejména nemají-li kontakt s rodinou a blízkými.

Pokud se příznaky demence podaří odhalit včas, postižení mají šanci na výrazné zlepšení kvality života v průběhu nemoci. Pomáhají například cvičení na zlepšení paměti a motoriky. „Na prevenci poruch kognitivních funkcí a paměti mohou naši pojištěnci nad 65 let čerpat příspěvek 500 Kč. Klienti bez omezení věku mohou získat příspěvek i na nákup kognitivních pomůcek schválených Českou alzheimerovskou společností,“ říká Denisa Kalousková, ředitelka obchodního úseku ZP MV ČR.

Nejlepší prevencí je zdravý životní styl

Pacienti s Alzheimerovou chorobou mají výrazně sníženou kvalitu života. Nepamatují si na své nejbližší, nevyznají se ve vlastním domě – a v pokročilých fázích nemoci nezvládají dodržovat ani základní hygienické návyky. Mění se také jejich povaha, mohou být náladoví nebo podráždění.₁ I těm nejvážnějším projevům Alzheimerovy choroby se však dá do značné míry předcházet, a to především včasnou diagnostikou, úpravou životního stylu a důslednou péčí o tělo i mysl.

V nižším riziku onemocnění se nacházejí především pacienti, kteří se dlouhodobě vyvarují kouření a přílišné konzumaci alkoholu. Měli by také jíst vyváženou stravu, hlídat svůj krevní tlak a vyvarovat se potravinám bohatým na cholesterol a cukry.

Zdroje:

1. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dementia

2. http://www.alzheimer.cz/res/archive/006/000749.pdf?seek=1625080329

3. http://www.alzheimer.sk/informacie/alzheimerova-choroba/statistiky.aspx

4. http://www.hygpraha.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-a-nudz-pripravily-narodni-akcni-plan-pro-alzheimerovu-nemoc-4362_4362_161_1.html