O čem všem je raketový růst cen energií v Evropě?

Zřejmý cíl Evropy v podobě přerodu energetiky na nízkoemisní včetně klíčové obrody distribučních soustav zasáhl souběh mnoha faktorů, které vedou k prudkému růstu cen energií. Které to jsou a existuje cesta ven? Jak bude hrbolatá?

Jádro pudla krátce

Rozpad globálních dodávek a přepravy plynu, povětrnostní podmínky v Severním moři, problémy přenosu obnovitelných energií v rámci energetické distribuční soustavy. I to vede k prudkého růstu cen energií od uhlí přes plyn po elektřinu až o desítky procent denně, prudkému rozkolísání trhů, kde jsou energie obchodovány a slovům politiků od EU po národní vlády včetně té české o tom, jak zmírnit dopad na domácnosti a spotřebitele.

Z pohledu ekonomik celkově a průmyslu zvláště ceny energií letí vzhůru prostě a jednoduše proto, že se poptávka po velmi dlouhé covidové kocovině nepotkává se schopností zvýšit dodávky. Uhelné elektrárny jsou odstaveny či utlumeny buď z důvodu snížené poptávky po energiích během covidu nebo plánovaně v rámci přechodu na čisté zdroje energie. Na minimu jsou rovněž z důvodu přechozí slabé poptávky zásoby plynu, které teď nebude snadné rychle doplnit. Z důvodu nestability počasí a v žádoucím směru nevyspělé či prostě chybějící kapacity distribuční soustavy energie obnovitelné zdroje energií nemohou dodat potřebné stabilně.

Co plyn?

Přestože ještě nemáme zimní počasí, ceny plynu na základě tohoto kotejlu překonaly 100 eur za megawatthodinu už první den oficiální topné sezóny, tedy k 1. říjnu. Proti počátku letošního roku je tržní cena čtyřnásobná! Odhady pro růst za samotné třetí čtvrtletí se pohybují mezi 30 až 50 %.

A tak přichází dopad na spotřebitele i průmysl v jejich každodenním životě. Celkem tvrdě jsme jej již viděli například ve Velké Británii, kde nejsou paliva a uzavírají se továrny kvůli příliš prudkému růstu cen energií. Britský distributor deklaruje „dostatek zásob plynu na tuto zimu“, marže ale poletí vzhůru. Souběžně varuje před možnými výpadky v dodávkách elektřiny.

Není to ale jistě jen o Británii, norská Yara omezila produkci v Evropě ze stejného důvodu, těžaři očekávají dopad rekordních cen energií na několik příštích let, ...

Plynové elektrárny jsou po ruce při potřebě vykrytí krátkodobějších výkyvů dodávek elektřiny. Jsou mezistupněm na cestě od „špinavé“ k „čisté“ skladbě zdrojů energie. V Evropě je z plynových elektráren generována téměř čtvrtina celkové vyprodukované elektřiny. O procento či dvě za jadernými zdroji.

Faktor Rusko

Nežijeme v době, kdy by čisté obnovitelné zdroje již dokázaly doprovodit technologie uložení vyrobené energie, proto potřebujeme nejen ony plynové elektrárny a proto se nabídka versus poptávka poměrně prudce přenáší do výkyvů tržní ceny energií. Řada evropských zemí je závislá a to při odstavování starých „špinavých“ zdrojů energie stále rostoucí měrou na dovozu energií ze zemí okolních.

„Hrátky“ s dodávkou nedodávkou energií do Evropy z východní strany přicházejí na každém počátky zimy. Letos zůstaly zásobníky plynu v Evropě kvůli covidu mimořádně prázdné, nejvíce za uplynulou dekádu, a potkaly se se situací, kdy také Rusko potřebuje obnovovat a doplnit své vlastní zásoby. Kvůli rozsáhlým udržovacím pracem pak jsou podpůrměrné také dodávky „evropského“ plynu z norských těžebních míst.

Co to znamená pro šanci na růst dodávek energií? Ceny budou muset zamířit ještě výše v zájmu motivace dodávek potrubím z východu či tankery ze západu.

Faktor Čína

Nejinak než Rusko je na tom také Čína. I ona potřebuje doplnit zásoby pro svou ekonomiku a vytvořit rezervy na zimu. Jako celosvětově největší spotřebitel energií i komodit nařídil svým státem kontrolovaným firmám zařídit „dostatečné dodávky energií, ať to stojí co to stojí“.

Jak se stanovují ceny energií v Evropě

Energetiky na straně jedné a velcí zákazníci na straně druhé předprodávají a s předstihem nakupují energii na několik let dopředu. Zásadním faktorem je přitom výhled pro ekonomiku a dlouhodobé ceny energií. To doprovází nákupy a prodeje na evropském energetickém trhu skrze aukce na den dopředu. Z nabídek a poptávek je tvořena tržní cena elektřiny.

Do spotřebitelských cen promlouvají národní regulátoři a dodavatelé energií do nich přenášejí velkoobchodní cenu energie, přenosové náklady, udržovací náklady a svůj provoz/byznys.

Faktor OZE

Novinkou pro tuto „zaběhlost“, se kterou se trhy musejí vyrovnávat, jsou obnovitelné zdroje energií. Jejich produkce je mnohem více závislá na momentální přírodní situaci (větru, slunci), okamžiky vysoké či naopak nízké produkce zvyšují výkyvy cen.

Země evropského severu – Velká Británie, Německo, Skandinávie – jsou lídry v produkci větrné energie. Jižní země typu Španělska, ale už třeba i jihu Německa, v energii solární. Ve Španělsku již větrné a solární zdroje vyhnaly podíl obnovitelné energie na celku ke 45 procentům. Větrné zdroje rostou také ve Francii, kde zatím stále dominuje jádro.

Kdo je nejkřehčí a nestabilita = náklady

Krizové situace přirozeně nejvíce odnášejí ti, kdo nejsou dostatečně propojeni energetickou sítí, nemohou snadno poslat svou energii tam, kde jí je nejvíce potřeba je aktuálně nejdražší a naopak zajistit si dostatek energie pro sebe v případě nedostatku té vlastní. Ukázkou je Velká Británie, také irský energetický regulátor už v září varoval před možností blackoutů v průběhu zimy. Britské tradiční zdroje energie jsou navíc poměrně staré a čelící častějším výpadkům, které se tak častěji potkávají s momentální nestabilitou dodávek obnovitelné energie.

Stávající koktejl obnovitelných zdrojů versus schopnosti uložení energie, přenosu a distribuce, zkrátka znamená volatilitu. Ta bude prudce zdražovat cestu Evropy ke svým zeleným cílům. Německý plán znamená stovky miliard eur kompenzačních nákladů. Eurokomisař pro energetiku Frans Timmermans prohlašuje, že vysoké ceny energií „nesmějí podkopat expanzi obnovitelné energie“ a vyzývá k rychlému budování nových a nových zelených zdrojů, levných.

Souboj o vliv v Evropě. Nord Stream 2, USA versus Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin přispěchal do situace s prohlášením o nápomoci stabilizovat situaci na trhu s plynem a možnosti dodávat do Evropy rekordní objemy energie. Klíčový ruský ministr Alexander Novak pak jasně sděluje: cestou je nový plynovod Nord Stream 2. Připomeňme, že leží pod Baltem a na cestě do Německa obchází Ukrajinu. Tranzit přes ni je podle Ruska dnes „zbytečně dražší a špinavější“. Podle některých zástupců EU právě Rusku významně přispělo nízkými dodávkami k situaci na trhu energií v Evropě, Rusko zase tvrdí, že Gazprom vše sjednané splnil. Export do Evropy byl podle ruské firmy za 9 měsíců roku u historických maxim. Pokud takto vydrží po zbývající tři měsíce, rekordní bude, tvrdí Putin.

Podle ruského prezidenta dostala vláda za úkol připravit plán stabilizace trhu energií. Nord Stream 2 není jedinou kartu, kterou (údajně) bude země tlačit. Více plynu, než bylo domluveno, chce posílat také přes Ukrajinu. Podle Novaka jako bývalého ruského ministra pro energetiku a jednoho z klíčových architektů skupiny OPEC+ zvažuje Rusko také elektronický prodej navíc přes burzu v Petrohradě.

Rétorika kolem Nord Stream 2 je přesto jasná s nevyslovenou geopolitickou rovinou: „Dodávka přes Ukrajinu je pro Gazprom nevýhodná kvůli vyšším nákladům. Nová cesta snižuje emise CO2 do atmosféry o 5,6násobek,“ odpovídá Putin „po Evropsku“.

Podle Putina je současná situace na trhu energií v Evropě mixem předchozí delší a tvrdší zimy, růstu poptávky po covidu a také – „odklonu Evropy od dlouhodobých kontraktů s Ruskem k obchodování krátkých dodávek na evropských burzách.

(Zdroj: Patria, Bloomberg)