Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 mld. Kč. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit

Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent. 

Snížení sazby bude muset schválit Brusel, konkrétně tamní výbor pro DPH a eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. To by však neměla být závažnější překážka, neboť energetická krize zachvátila celou Evropu a jednotlivé státy nyní nouzově hledají způsoby, jak svým občanům od vysokých plateb za energie, jež je čekají, alespoň částečně ulevit. Brusel se také kvůli růstu cen energií obává růstu antiunijních nálad napříč EU, pročež podle všeho právě také odpuštění DPH v ČR odkývne, stejně jako posvětí podobná opatření v jiných unijních zemích. 

Schillerová uvažuje, že by dojednávala snížení DPH na nulu i na celý příští rok. V takovém případě by to státní kasu připravilo o dalších přibližně dvanáct miliard korun. Může však narazit na odpor nastupující vlády. Její pravděpodobný předseda Petr Fiala s plošným odpouštěním DPH na energie totiž nesouhlasí. 

Zároveň by stát mohl odpustit domácnostem osm miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje. O podobnou sumu by ulevil i firmám.  

Celkově by tedy stát v nejbližších měsících přišel o osmnáct miliard korun, o dalších možná až dvanáct pak v příštím roce. To je celkem 30 miliard korun, což rozhodně není zanedbatelná suma. A zvláště ne v této době, kdy stát musí hledat nemalé úspory. Podle studie řecké vlády ovšem během letošní topné sezóny lidé v EU zaplatí za energie navíc v přepočtu 2550 miliard korun. Z tohoto hlediska je tedy úleva českým občanům a firmám za 18 miliard poměrně zanedbatelná.

Je zjevné, že zelené politiky EU mají své obrovské náklady. Přitom pokud státy budou na dluh pomáhat svým občanům platit prudce navýšené účty za energie, jdou tím proti smyslu emisních povolenek a zdražování energií z fosilních zdrojů. Cílem totiž je, aby citelné zdražení těchto energií, jež nebude kompenzováno státní dotací, přimělo domácnosti a firmy v EU k přechodu na obnovitelné zdroje. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)